Petr Krajči Reihenfolge der Bücher

Posledních 50 let české architektury je obvykle děleno na dvě zdánlivě nesouvisející části – tu normalizační před listopadem 1989 a mnohem barvitější a svobodnější ve třech následujících desetiletích. Je to pravda, nebo iluze? Publikace s příznačným názvem NAVZDORY, vydaná ke stejnojmenné výstavě, představuje řadu známých i téměř neznámých architektů pod zorným úhlem zápasů o svobodu občanskou i tvůrčí v roli aktérů vymezujících se proti politické i komerční totalitě. Kniha na konkrétních příbězích mapuje obranu historických památek a veřejného prostoru před bouráním a privatizací, vznik a fungování neformálních či neoficiálních sdružení a struktur, různé formy popularizace výjimečných architektonických hodnot nebo zapojování široké veřejnosti do diskusí o budoucí podobě budov a urbanistických struktur. Bezmála osmdesátpříkladů těchto „ostrůvků pozitivní deviace“ doplňuje kapitola o vzniku Obce architektů po listopadu 1989 a přerodu architektonické profese ve svobodné povolání a prosazení České komory architektů.

Nová publikace od nakladatelství FOIBOS BOOKS se zaměřuje na pražskou čtvrť Barrandov, která vznikla díky kvalitnímu zastavovacímu plánu Maxe Urbana a podnikatelskému úsilí sourozenců Havlových. Barrandov se stal unikátním fenoménem, obohaceným o filmové ateliéry, které přitáhly herce, produkční a technické zaměstnance, čímž dodaly čtvrti lesk a styl. Kniha čtenáře provází historií Barrandova a jeho filmové tvorby, přičemž se opírá o znalosti Pavla Jirase. Zmiňuje slavné barrandovské vily, studia a ateliéry, vyhlídkovou restauraci Terasy, Trilobit bar a kolonie Pod Habrovou. Dále se zaměřuje na bytové domy pro filmové zaměstnance a sídliště Nový Barrandov, včetně výtvarných děl Vladimíra Preclíka, Michala Gabriela a Karla Nepraše, které reprezentují to nejlepší z českého umění konce osmdesátých let. Kniha završuje popis moderní stavby Rezidence Sky Barrandov z roku 2018, na jejímž vzniku se podílela architektka Eva Jiřičná. Edice zahrnuje příspěvky osmi autorů, včetně renomovaných odborníků jako profesor Vladimír Šlapeta a architekt Zdeněk Lukeš, a doplňuje ji unikátní historická a současná fotografická dokumentace od Jiřího Podrazila.

Katalog expozice Architektura, stavitelství a design.Vydalo Národní technické muzeum, 2015.

Když se u nás řekne Trója, vybaví se nám jistě legendární město známé z Homérovy Iliady, ale častěji také místo, kde jsme většinou poprvé byli na návštěvě v zoologické zahradě. Troja, před mnoha staletími zvaná Ovenec Zadní i Horní či Svrchní je městskou částí Prahy s bohatou historií, pamětihodnostmi i moderní architekturou. Nová publikace z pera renomovaných autorů, vedených ing. arch. Petrem Krajči nás provede tímto bohatstvím. Na 240 stranách knihy projdeme slovem i četnými obrazy 61 stavbou a stavebním komplexem od středověké vsi s osadou Rybáře, více jak desítkou usedlostí jako je Salabka, Sklenářka Kazanka a další, viničních domků, provede nás někdejšími místy výletních a zahradních restaurací a kouzelných zákoutí. Důkladně nás seznámí s Trojským zámkem a jeho zahradami, se zoologickou zahradou s desítkami staveb z její více jak osmdesátileté historie mezi nimi například Gočárovy domky nebo nové pavilony. Určitě pro mnohé bude zajímavou informace o botanické zahradě v Troji se skleníkem Fata Morgana. Mezi desítkami pozoruhodných vil vás jistě zaujme vila režiísérky Věry Chytilové nebo Stückova vila architektů Mühlsteina Fürtha. Nebo mosty, jimiž se do Troji dostanete Trojským mostem, dnes Barikádníků z roku 1928, Trojskou lávkou z roku 1984, nebo nedávno otevřeným novým Trojským mostem.

Studie věnovaná jedné z nejvýznamnějších pražských industriálních staveb, monumentální novoklasicistní vodárně na pravém břehu Vltavy v Podolí.

Při procházce knihou můžeme navštívit Šternberskou vilu v Troji, známou jako Trojský zámek, a prozkoumat cestu do Bertramky podle popisu Karla Mozarta. Dále se dostáváme do 19. století, kdy Lannova vila v Bubenči představovala jedno z prvních rodinných sídel v pražských sadech. Jan Kotěra se ve své rané tvorbě pokusil o symbiózu tradice anglického rodinného domu, což vedlo k Trmalově vile ve Strašnicích, prvnímu rodinnému domu na prahu 20. století. Dále se setkáme s významným architektem Josefem Zaschem a jeho Wilfertovou vilou Na Špejcharu, a také s vilou Františka Bílka, postavenou podle jeho vlastního projektu. Pokračujeme k vile Karla Kramáře, postavené mezi lety 1911-1914 podle Friedricha Ohmanna. Procházka nás zavede k Müllerově vile od Adolfa Loose, která se stala ikonou architektury. Po šedesáti letech se dostáváme ke Kuthanově vile architekta Vlado Miluniće, inspirované holandskou architekturou. Mezi 28 poválečnými vilami najdeme i vilu vítěze Wimbledonu Jana Kodeše a vilu režisérky Věry Chytilové. Kniha je bohatě ilustrována a na konci obsahuje vycházkové okruhy s mapami.

Další z publikací z edice Slavných staveb provází tentokrát čtenáře po 70 stavbách Prahy 7. Pod editorských vedením Petra Krajčiho máme možnost poznat krásy minulé i současné architektury na tomto území Prahy. Čtvrti Holešovice, Letná, Bubny i část Bubenče a Troji skrývají významné architektonické skvosty jako je nově zrekonstruované Národní technické muzeum, Hlávkův most, Průmyslový palác, Rudolfova štola či galerie moderního umění DOX a M Factory. Texty opět provází bohatá obrazová dokumentace a v závěru knihy jsou zařazeny mapy pro snadnější orientaci při procházkách na Praze 7.