Juri Lotman Bücher

Der staatlich und kulturell dominierende Stand des im Rahmen der Reformen Peters I. entstandenen neuen russischen Adels, seine Entstehung und Lebensweise im 18./19. Jahrhundert waren entscheidend für die Herausbildung der russischen National- und von Einfluß auch auf die europäische Kultur. Lotman untersucht und bescheibt anschaulich Traditionen, Bräuche, Rituale, u.a. Standesbewußtsein des Adels, Hierarchie, Alltag, die Welt der Frau, den Dandy, Kartenspiel und Duell, die Rolle des Todes, Lebensläufe als Fallbeispiele. Ein Buch, das für das tiefere Verständnis der russischen Kulturgeschichte wie der Sinngehalte und Details der klassischen russischen Literatur u.a. vorzüglich geeignet ist. Mit vielen z.T. ausführlich annotierten Abbildungen. Für ausgebaute Bestände, auch Schulbibliotheken in Schulen mit Russisch als Abiturfach. (3) (Hans-Joachim Stiller)

Der literaturwissenschaftliche Strukturalismus findet allmählich auch in Deutschland breiteres Interesse. Im Anschluß an die Rezeption der Arbeiten der tschechischen Strukturalisten (Mukařovský, es 230 und 428) traten Fragen der Wirkungsgeschichte literarischer Texte sowie der literarischen Evolution in den Blickpunkt. Ein anderes Konzept der Forschung geht der Struktur der Texte selbst auf den Grund. Den Rahmen für derartige Untersuchungen bildet die Kommunikationstheorie: Kunst wird als eines der kommunikativen Medien begriffen, als eine Art Sprache mit einer bestimmten Organisation. Dieser Ansatz nähert die Kunstwissenschaft der Theorie des sprachlichen Zeichens an, wie sie heute von der Linguistik vertreten wird. Kunstwissenschaft und Linguistik bilden somit Teilgebiete einer allgemeinen Semiotik.

Vmyslime sa pre túto príležitosť ani nie tak do situácie pána boha , ale, povedzme do postavenia "hlavného inžiniera", ktorý ešte raz stvorí ľudskú kultúru a dá nám len to, čo je naozaj potrebné. Dá nám aj cirkus? Alebo sa zaobíde bez neho? Potrebujeme kino? Balet? Pouličné hádky? Pouličné rozhovory medzi dámami? Dá sa to všetko vynechať, alebo nie? Dá sa to všetko zarátať medzi jazykový balast bez toho, že by sme o niečo prišli? Z hľadiska klasického de Saussurovho učenia vyzerá kultúra ako nepredstaviteľne márnotratný mechanizmus. A, na dôvažok, kultúrny historik vie aj to, že kultúra má k dispozícii mechanizmy, ktoré túto hojnosť ešte zmnožujú. Pred našimi očami, pred očami mojej generácie, sa stal film umením. Predtým ním nebol. Nanajvýš bol jarmočnou atrakciou - a potom sa stal umením. Umení pribúda, to však nie je všetko: ešte v devätnástom storočí významní ruskí estetici nepokladali ruskú ikonu za umenie, v najlepšom prípade ju brali ako nedokonalé umenie (rovnako ako sa na celé maliarstvo po Giotta hľadelo ako na detinskú zábavku). Dnes s tým už nikto nesúhlasí. Množstvo toho, čo prijímame do nášho estetického arzenálu, rastie všetkými chronologickými smermi. Prečo? Na túto otázku doteraz ešte nemáme odpoveď.

Kniha Kultura a exploze shrnuje celoživotní teoretické a literárněhistorické bádání Jurije Lotmana. Je založena na drobnohledné analytické perspektivě, která dokáže zaostřit na dynamický detail, jenž se stává klíčem k pochopení celků. To je umožněno širokými znalostmi kontextu, v nichž se tento detail a jeho funkce sledují, a koncentrací na mechanismy komunikace. Lotman hledá dorozumění mezi čtenáři a autory, mezi texty a čtenáři, mezi texty a texty, mezi kulturami současnými a starými, mezi Západem a Východem.