Kniha představuje výbor z českých dramat, která vznikala mezi lety 1948–1989 jako neoficiální a dochovala se buď v rukopise, nebo zveřejněna samizdatem či publikována v exilu. Antologie ovšem nepředkládá díla známých dramatiků, většinou představitelů tehdejší politické opozice, neboť ta jsou již čtenářsky dostupná, ale pokoušíse zpřístupnit méně známou oblast této literatury. Do knihy proto byly vybrány hry pro divadlo nebo rozhlas, které zůstaly veřejnosti takřka neznámé. Publikaci uvádí odborná studie o neoficiální dramatice v uvedeném období.
Soubor knižně zcela poprvé představuje spisovatelovo dramatické dílo, které vznikalo na konci 60. a na začátku 70. let minulého století a které dodnes zůstává veřejnosti prakticky neznámé. Těsná blízkost datací Bondyho dramat a jejich „genetické“ zasazení do přelomového období novějších československých dějin zajistily textům napojení na dobové společensko-politické myšlení i významné postavení v rámci autorova díla jako celku. Soubor přináší jedenáct víceméně modelových aktovek, žánrově pojatých převážně jako černé grotesky či absurdní frašky, které jsou někdy koncipovány jako satirické opovržení komunistickou diktaturou, jindy jako post-apokalyptické vize budoucnosti totality a konečně také jako jízlivé glosy kritizující technické dobývání přírody a poukazující na neschopnost člověka zajistit si trvale udržitelné životní podmínky. A právě osobitě podvratné podání textů ve spojení s prozíravou kritikou civilizace zaručuje hrám nejen důležité postavení v kontextu moderního českého dramatu, nýbrž i inscenační živost, o níž řada jiných neoficiálních her postupem času přišla. Uspořádání a doslov Lenka Jungmannová.
Obsahuje hry:
Nic jsem si nemyslel
Otec v restauraci
Ministryně výživy
Návštěva expertů
Kdekoliv v současnosti
Na dvoře Ludvíka XVI.
Jednoho odpoledne
Jednou v noci
Devatenáct set padesát
Pozvání k večeři
První večer s maminkou
Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa. Stranou nezůstává ani specifická domácí „předehra“ k těmto dějům, tedy období po mnichovském diktátu a během druhé republiky. Kniha sleduje souvislost mezi tvůrčí volbou tématu a okolnostmi, za nichž probíhala. Nevěnuje se přitom jen literatuře v užším slova smyslu, tj. poezii, próze a dramatu s uměleckými ambicemi a pro dospělé, ale též literatuře faktografické a populární, jakož i literatuře pro děti a mládež. Stranou nezůstávají ani vztahy mezi literaturou a divadlem, rozhlasem či filmem nebo literární rozměr dobového městského folkloru či školní literární výchova.
Kniha představuje dnes již většinou pozapomenutá expresionistická dramata, která byla napsána mezi lety 1910 a 1924. Protože však editoři použili při sestavování teritoriální hledisko, obsahuje antologie vedle her, jež utvářely podobu českého meziválečného divadla, také ve stejnou dobu vzniklé hry německy píšících dramatiků, tehdy rovněž žijících na našem území. Publikaci uvádějí tři studie věnované expresionismu obecně i konkrétní české, respektive též německé dramatické tvorbě z Čech, Moravy a Slezska.
Monografie ukazuje polistopadovou „novou vlnu“ původní české dramatiky jakožto jedinečný fenomén: zkoumá ji na pozadí celoevropského hnutí (New European Drama), všímá si jejích zdrojů (britské, německé aj. dramatiky) a uměleckých vlivů (literatura, film, televize), sleduje její prezentaci v médiích (odborných i kulturních časopisech, rozhlase, popř. v televizi a na internetu), referuje o událostech, které tvorbu či uvádění těchto her provázely, i o aktivitách, které sloužily k jejich propagaci (ceny, přehlídky aj.). Autorka také teoreticky vymezuje zkoumanou problematiku a snaží se definovat jednotlivé tendence, žánry či typy her této dramatiky; především se zabývá současnou groteskou – tzv. coolness dramatem, politickým dramatem, ženským dramatem, „dokumentárním“ dramatem atp. V přehledovém závěru první části knihy pak představuje české dramatiky nejmladších dvou generací. Druhá část práce sestává z šesti esejů, které interpretují dílo nejvýznamnějších autorů „nové vlny“: Lenky Lagronové, Davida Drábka, Jiřího Pokorného, Ivy Klestilové (Volánkové), Petra Zelenky a Petra Kolečka. Monografie postihuje stěžejní jev současné české literatury a divadla, a protože výzkumu předcházel náročný sběr materiálu, lze ji vnímat také jako svého druhu autorčino svědectví o daném uměleckém dění. Součástí knihy jsou historiografické odkazy na inscenace her „nové vlny“, cizojazyčné resumé a jmenný rejstřík.
První syntetizující práce o alternativní kultuře v českých zemích v letech 1945–1989, vedená prof. Josefem Alanem, zkoumá fenomén neoficiální kultury. Dílo vzniklo kombinací odborných studií a zaměřuje se na sociologickou a kulturně-historickou interpretaci. Autoři definují alternativní kulturu jako část kulturní scény, která byla za totality buď vytlačena na okraj společenského dění, nebo se sama vzdala integrace do kontrolovaného „hlavního proudu“. Tato kultura zahrnuje významné oblasti české literatury, výtvarného umění, fotografie, divadla a filmu, které se projevovaly v pololegálních sférách. V hudební oblasti vznikl český underground v sedmdesátých letech a hudební alternativa v osmdesátých letech, jako reakce na kulturní politiku ČSSR. Kniha obsahuje také CD s hudebním výběrem.
Obsah zahrnuje témata jako sociologické aspekty alternativní kultury, hodnoty hudby, český postsurrealismus, undergroundové skupiny, hudební scény, nezávislé písemnictví, výtvarné umění, alternativní film, alternativní divadlo a samizdatovou literaturu.
Tato antologie obsahuje soubor dramat tematicky spojených s postavou Ferdinanda Vaňka, která byla poprvé představena Václavem Havlem v Audienci v roce 1975. Od té doby se počet her s tímto hrdinou rozrostl na deset, přičemž poslední, Stoppardův Rock´n´Roll, měla nedávno premiéru. Ferdinand, jako disident a alter ego svého tvůrce, reflektuje období normalizace, což přitahuje autory z Havlových uměleckých přátel a spolubojovníků proti tehdejšímu režimu. Kniha plánuje vydání osmi aktovek (Havlovy Audience, Vernisáže, Protest, Kohoutova Atest, Marastu, Safari, Landovského Arest a Dienstbierova Příjem) a jedné celovečerní hry (Landovského Sanitární noc). Tato antologie, která zahrnuje i dílo napsané v němčině, se od původního anglického vydání liší tím, že zohledňuje autorské vlivy a historický kontext vzniku her. Specifikem této antologie, připravované jako dárek k jubileu Václava Havla, je nejen to, že spřízněné hry vycházejí společně poprvé v Česku, ale také to, že Arest, Sanitární noc a Příjem vycházejí oficiálně poprvé.
Skeče Motomorfóza a Ela, Hela a stop napsal Václav Havel pro revue Ivana Vyskočila Autostop na přelomu let 1960 a 1961, nakonec do ní ale zařazeny nebyly. Motomorfóza se pak zpětně stala její součástí v dnes již zapomenutém sborníku z roku 1963, skeč Ela, Hela a stop se podařilo nalézt až v roce 2009 (poté jej jako příležitostné scénické čtení nastudovalo Divadlo v Dlouhé). I když se skeče dočkaly knižního vydání až nyní, neztratily nic ze své působivosti a zábavnosti. Kniha vychází u příležitosti 75. narozenin Václava Havla, který sám vydání okomentoval slovy: Jsem dojat, že tato knížka vychází, neboť Autostop byl prvním textem, na němž jsem se autorsky podílel a který byl uveden na jevišti.
Publikace se věnuje nejnovější české literatuře prostřednictvím interpretací vybraných literárních děl vydaných v letech 2011–2020 a odborných studií. Úvodní studie zkoumá problematiku literárního života druhého desetiletí 21. století, vztah literatury a společnosti, roli státu v literárním provozu, analyzuje postavení spisovatelů a popisuje jejich profesní sdružování. Všímá si literárních cen, festivalů a veřejných čtení, nakladatelství a literárních časopisů, literární kritiky, charakterizuje nejvýraznější trendy, jako byl nástup mainstreamové literatury, digitalizace a genderová problematika. Následující oddíly knihy jsou věnovány jednotlivým literárním druhům: próze, poezii a dramatu. Vstupní přehledová studie popisuje výchozí stav, typologii, proměny a nové trendy specifické pro ten který literární druh. Po studii následují intepretace básnických sbírek, prozaických děl a dramat vybraných tak, aby nejvýstižněji charakterizovaly sledované období. Způsob zpracování i struktura publikace navazují na svazky V souřadnicích volnosti (Academia, 2008) a V souřadnicích mnohosti (Academia, 2014), s nimiž tvoří celek zkoumající po jednotlivých desetiletích problematiku aktuální literární tvorby.
