Lukáš Palán Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Když se něco rozbije, jenom to dostane jiný tvar, říkává s oblibou soused zprava. Ale platí to i tehdy, když nejde o staré hrnky či talíře, ale o celé společenství? Příběh jedné nejmenované vesnice, která by mohla ležet kdekoli, nakolik je typická, od počátku poněkud mate tělem. Vše je tu tak nějak povědomé, parta nezvedené mládeže, která z nudy střílí vzduchovkou po projíždějících autech nebo se prohání na kolech po návsi, sousedské řevnivosti v obci, kde si všichni vidí nejen do talíře, ale i do postele, hospoda, kde vysedávají štamgasti a vedou řeči o stavu světa, jaké by se daly zaslechnout snad v každém venkovském lokále. Jenže pod vrstvou jednotlivých epizod, skvěle odpozorovaných ze ” života na vsi“, pozvolna prosakují cizorodé, znepokojivé prvky, které obraz naprosto obyčejné vesnice narušují. A tak zatímco lidé během nekonečného horkého léta čekají na Egona, jediného člověka z vesnice, který to někam dotáhl a z dalekého světa tam venku jim rok za rokem přináší novinky, atmosféra zvolna houstne a hrozí, že budoucnost, která se blíží, bude mít oproti dnešku jiný tvar, a dost možná o hodně surovější.

Když se hlavní hrdina knihy Osvald vydá do Portugalska na svatbu svého přítele, rozhodně netuší, že tím nastartuje spirálu, na jejímž konci je jen rozhořčení, zmar, alkohol a desítky otázek, na které je jen jedna odpověď. V této nedobrovolné hře o minulost a budoucnost je jen jeden vítěz.

Autor úspěšné básnické prvotiny Píča, hovna, Hitler, Praha tentokrát přichází se severskou miniságou Loughorn, jejíž děj se odehrává v bezčasí a v místech, která byste asi těžko hledali na mapách. Ústředním tématem sbírky je touha a zároveň neschopnost vymanit se z kruhu osudu.

Lukáš Palán (*1984) je na české literární scéně prakticky neznámé jméno. O to více překvapí, jak vyzrálé a originální jeho texty jsou. Přes drsnou a provokativní svrchní vrstvu, kterou spoluvytváří již název sbírky, prosvítají promyšlené a mnohoznačné básně, v nichž se mísí iracionalita a absurdita se sociálními komentáři a přepisy zaslechnutých rozhovorů. Všudypřítomný černý humor a cynický škleb nacházejí svůj kontrapunkt v upřímném zděšení nad stavem světa a nefunkčními mezilidskými vztahy – avšak bez jakéhokoli pozérství či moralizování. Může se láska ohnout a políbit si prdel?