Matěj Černý Reihenfolge der Bücher

Von der Kommunikationstheorie ausgehend, hat Virginia Satir eine neue Form der Behandlung von Primärgruppen entwickelt. In ihrem Therapieprogramm benutzt sie sowohl verbale wie nonverbale Techniken.Das Buch führt ein in die Anliegen und Möglichkeiten familientherapeutischer Arbeit, wobei der Akzent auf den Störungen am Rande des pathologischen Bereichs liegt, bei den 'ganz gewöhnlichen' Schwierigkeiten, Blockierungen und Fehlschaltungen, die eine persönliche Reifung verhindern können. Praxisnah und problemorientiert vermittelt die Autorin einen Einblick in die Entstehung und Verfestigung von Beziehungsschwierigkeiten und zeigt auf, wie man neue Verhaltensmuster in der Therapie aufbauen kann.

Kyjov... místo, které pro nás mělo zvláštní atmosféru. Hrát tady nás vždycky moc těšilo. Byla tady silná scéna, dobrá muzika, zajímaví, aktivní a tvořiví lidé, výborné publikum., spousta krásných holek i bezvadné mejdany. Prostě Morava v tom nejlepším slova smyslu. S Kyjovem nás vždycky spojoval neopakovatelný duch doby. Byla tu spousta skvělých kapel a lidí - Jeden Ampér, Lexington, později Closet, Koe, Formosa, Narajama... té jsme se s Dunajem na našich cestách něco naposlouchali - náš dopravce Laďa měl totiž v autě jedno jediné cédéčko, to jejich. Celou Evropu s námi projeli. Ale v mých po povrchu klouzajících vzpomínkách vždycky zůstane někdo zapomenut... To všechno odvál čas, ale dobré pocity, vzpomínky a přátelství zůstaly. Přeji všem minulým i současným muzikantům, pořadatelům, posluchačům a vůbec všem činorodým lidem, kteří v Kyjově žili, žijí, nebo z něj vyšli, nehynoucí slávu a vesmírnou podporu, protože bez nich by to všechno nebylo možné. Zmapovat neuvěřitelných devadesát kapel v jedné knize je skvělý počin. Na jedno takové malé město je to docela dost, že? Přeji knížce hodně spokojených čtenářů- všichni se totiž svým dílem zasadí o to, aby kultura a muzika žily v Kyjově dál. Nic nekončí a Kyjov určitě čeká spousta skvělých akcí a koncertů. Tak ať se máme kam vracet. Vladimír Václavek

Avete mai pagato il caffè con cripto valuta? Siete mai saliti su un paternoster? E se il tema del tour fosse la corruzione? Città magica, inafferrabile nel suo mistero, artiglia chiunque la sfiori. Il suo turrito profilo, aguzzo e dorato, vigila su piccole piazze e vicoli acciottolati. E sulle sue storie, leggende, che respirano dietro antichi portoni o sotto il livello del fiume. Eccone 111, che sapranno sorprendere gli stessi praghesi quando, seduti con una buona pinta davanti, gliele racconterete.

Marie Peřinová studierte Journalistik und Politologie in Prag. Trotz ihrer internationalen Tätigkeiten und Reisen nach Kuba und Myanmar zog es sie nach Prag zurück. Sie gründete und führte die Presseabteilung für die Menschenrechtsorganisation »People in Need«. Seit einigen Jahren arbeitet sie in leitender Funktion in der Kommunikationsabteilung der NGO »Open Society Fund« (George Soros) in Prag.

Hrozba temnoty je první z chystané čtveřice knih o Milanovi a jeho kamarádovi ze školy Ondrovi. Jednoho dne se Milan vzbudí po hrozné noční můře, na kterou musí neustále myslet. K jeho zděšení se mu sen vyplní téměř do posledního detailu. To je ale teprve začátek. Ne náhodou se dostane do pět tisíc let trvajícího konfliktu mezi mocnými kouzelníky. V následujících týdnech se musí naučit složitá kouzla i starodávné umění boje s mečem. Dokáže Milan přijmout svůj osud a rozhodnout válku? To ukáže čas.

Oblohou pluly bílé mraky a na mořských vlnách se pyšně vznášel koráb prince Erika. Námořníci zpívali a vousáč, který házel do sudů ulovené ryby, se zasmál. Bůh Triton je v dobré náladě! – Bůh Triton?, podivil se princ. – To je vládce těch, kteří žijí pod hladinou! Zná ho každý námořník a je lepší být s ním zadobře! Hej hou! A to my jsme, zvolali námořníci a nikoho by nenapadlo, že v tu chvíli se začaly proplétat osudy dvou říší. Světa lidí a podmořského světa nedozírných hlubin, kde žil jejich vládce a jeho krásná, ale trochu neposlušná dcera Ariel…

V jednom starém domě žil s Popelkou, machechou a nevlastními sestrami i rozmazlený a líný kocour Lucifer. Byl neuvěřitelně mlsný a nejvíc ze všeho si dělal zálusk na dva malé Popelčiny kamarády, myšáky Honzíka a Kubíka. Po jedné zvlášť nebezpečné honičce myšákům došlo, že si zachrání kůži, jen když na Lucifera vymyslí nějakou lest.