Jan Prokeš Bücher

Chtěli změnit umění a s ním i celou společnost. Umění změnili. Společnost ne… Velká říjnová revoluce, to nebyl jen razantní přelom v ruské politice. V očích revolucionářů se utvářela celá nová společnost, nový svět a nový člověk. Jedním z projevů této nové epochy lidských dějin mělo být i umění: to staré, buržoazní a tradiční bylo zavrženo ve jménu umění moderního a progresivního. V čele Sovětského svazu proto vedle bolševiků stanuli i avantgardní umělci. Dříve odmítaní tvůrci jako Kazimir Malevič, Marc Chagall, Vasilij Kandinskij nebo Vladimir Tatlin byli pověřeni úkolem provést socialistickou estetickou transformaci: reformovaly se pedagogické systémy, v zapadlých obcích se budovaly galerie, města zaplavilo avantgardní umění. Trvalo to však jen pár let, než tato umělecká svobodomyslnost začala být Sovětskému svazu, komunistickému politbyru a jeho regulím na obtíž. Triumf umění skončil lidskou tragédií. Avantgardisté jsou velkolepým příběhem několika umělců, kteří chtěli změnit svět, portrétem doby bolševické revoluce a teroru i strhujícím vyznáním modernímu umění.

Americký historik a novinář Stephen Kinzer ve své poutavé knize líčí život dvou mocných bratrů, Allena a Johna Fostera Dullese, kteří v letech studené války formovali zahraniční politiku USA. Allen Dulles byl šéfem CIA a John Foster Dulles ministrem zahraničí Eisenhowerovy vlády. Ačkoli byli povahově odlišní, tvořili silný tandem, který rozhodoval o osudech milionů lidí, aniž o tom většina Američanů věděla. Vyrůstali v přísné zbožnosti a s misionářským zápalem, snažili se přetvářet svět podle svých představ a v každém, kdo nebyl horlivým spojencem USA, viděli hrozbu. Dullesové byli architekty politiky, která vedla válku proti zemím usilujícím o nezávislost, zejména v třetím světě, kde USA ztrácely vliv. Kinzer popisuje klíčové události, jako puč v Guatemale, svržení íránského premiéra Mosaddeka, intervence v Indonésii a Kongu, a operace proti Kubě. Autor se však nezaměřuje pouze na události, ale zkoumá motivy bratrů, jejich názory a rodinné zázemí, a klade si otázku po příčinách amerického excepcionalismu a intervencionismu. Dullesové nebyli výjimeční jedinci, ale typičtí představitelé americké tradice, a jejich příběh je příběhem Ameriky. Kinzer odhaluje temnou stránku americké historie, která vyvolává kritiku a s níž se Amerika dosud nevyrovnala.

Michael Pillsbury, sinolog a bezpečnostní analytik, odhaluje v aktuální knize, jak Čína systematicky usiluje o to, aby dohnala a předstihla Spojené státy a stala se globální supervelmocí. Tento strategický plán, nazvaný "Stoletý maraton", má vyvrcholit v roce 2049, kdy Čína oslaví sté výročí komunistické revoluce. Čínská vláda při realizaci tohoto záměru postupuje trpělivě a rafinovaně, čerpajíc inspiraci z historických tradic, které sahají až do období Válčících států před více než dvěma tisíci lety. Pillsbury upozorňuje na to, jak Čína využívá neinformovanost a naivitu západní veřejnosti, což nám brání vidět, jak se rýsuje vážná bezpečnostní hrozba. Autor argumentuje, že Západ, zejména Spojené státy, nevědomky pomáhaly Číně na cestě k dosažení jejího cíle stát se první globální supervelmocí. Pillsbury svou analýzu opírá o hluboké znalosti Číny, které získal studiem a přímými kontakty s čínskými exulanty a představiteli čínského intelektuálního a politického establishmentu. Vysocí čínští vojenskí činitelé a zástupci ministerstva státní bezpečnosti mu poskytli unikátní pohled na své geostrategické úvahy a plány. Tato dlouholetá zkoumání vedla k publikaci, která od svého vydání vzbudila značný zájem mezi odborníky i širokou veřejností.

Marshall explores ten regions that are set to shape global politics in a new age of great-power rivalry: Australia, Iran, Saudi Arabia, the UK, Greece, Turkey, the Sahel, Ethiopia, Spain and Space

Weltpolitik ist auch Geopolitik. Alle Regierungen, alle Staatschefs unterliegen den Zwängen der Geographie. Berge und Ebenen, Flüsse, Meere, Wüsten setzen ihrem Entscheidungsspielraum Grenzen. Um Geschichte und Politik zu verstehen, muss man selbstverständlich die Menschen, die Ideen, die Einstellungen kennen. Aber wenn man die Geographie nicht mit einbezieht, bekommt man kein vollständiges Bild. Zum Beispiel Russland: Von den Moskauer Großfürsten über Iwan den Schrecklichen, Peter den Großen und Stalin bis hin zu Wladimir Putin sah sich jeder russische Staatschef denselben geostrategischen Problemen ausgesetzt, egal ob im Zarismus, im Kommunismus oder im kapitalistischen Nepotismus. Die meisten Häfen frieren immer noch ein halbes Jahr zu. Nicht gut für die Marine. Die nordeuropäische Tiefebene von der Nordsee bis zum Ural ist immer noch flach. Jeder kann durchmarschieren. Russland, China, die USA, Europa, Afrika, Lateinamerika, der Nahe Osten, Indien und Pakistan, Japan und Korea, die Arktis und Grönland: In zehn Kapiteln zeigt Tim Marshall, wie die Geographie die Weltpolitik beeinflusst und beeinflusst hat. 

Winner of the Financial Times and McKinsey Business Book of the Year Award 2015

Dieses Buch beantwortet die Frage »Was kommt als Nächstes?«. In den gut 20 Jahren von 1994 bis 2015 veränderte das Internet die Welt rasant. In den nächsten Jahren wird sich der Wandel noch beschleunigen. Alec Ross war Hillary Clintons Senior-Berater für Innovation und bereiste über 40 Länder. In diesem Buch versammelt er seine Beobachtungen der Kräfte, die die Welt verändern. Er beleuchtet die besten Gelegenheiten für Fortschritt und zeigt, warum Länder daran scheitern oder daran wachsen. Ein besonderes Augenmerk legt er auf die Felder, die unsere wirtschaftliche Zukunft in den nächsten zehn Jahren am stärksten beeinflussen werden: Robotik, künstliche Intelligenz, Gentechnologie und Cybercrime. In einer gekonnten Mischung aus Storytelling und ökonomischer Analyse beantwortet er die Frage, wie wir uns an die neuen Gegebenheiten anpassen müssen. Ross bietet dem Leser eine lebendige und informierte Perspektive, was die Trends der nächsten Jahre sein werden.

Revolutionärer Blick auf die Geschichte der Menschheit durch das Prisma der Arbeit. Arbeit definiert, wer wir sind, unseren Status in der Gesellschaft und wo und mit wem wir die meiste Zeit verbringen. Sie spielt eine wichtige Rolle bei der Gestaltung unserer Identität und unseres Wertesystems. Aber sind wir programmiert, so viel und so hart zu arbeiten? Lebten unsere Vorfahren aus der Steinzeit ebenfalls, um zu arbeiten, und arbeiteten, um zu leben? Wie würde eine Welt aussehen, in der Arbeit eine viel weniger bedeutende Rolle spielt? Um diese Fragen zu beantworten, beschreibt James Suzman die Geschichte der Arbeit von den Anfängen des Lebens auf der Erde bis zu unserer zunehmend automatisierten Gegenwart und zeigt, dass unsere Vorfahren über einen Großteil der Geschichte viel weniger arbeiteten als wir und Arbeit ganz anders wahrnahmen. Er verdeutlicht, dass die moderne Arbeitskultur ihre Wurzeln in der neolithischen Revolution vor 10.000 Jahren hat. Jetzt stehen wir an der Schwelle eines ähnlich bahnbrechenden Moments in der Geschichte – die Automatisierung der Arbeit könnte unser Verhältnis zur Arbeit revolutionieren und eine nachhaltigere und gerechtere Realität einleiten. Eine faszinierende Lektüre, die unsere grundlegenden Annahmen über die Rolle der Arbeit in unserem Leben in Frage stellt.