Všechno, co potřebujete vědět o válce na Ukrajině. Vpád ruských invazních vojsk na Ukrajinu šokoval celý svět. Kde leží společenské a historické příčiny tohoto konfliktu? Jak do událostí zapadá politická kariéra prezidentů Putina a Zelenského? A jak bude vypadat budoucnost Evropy? Na tyto otázky v rozhovorech s Petrem Horkým hledají odpovědi bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, expertka na jadernou energii Dana Drábová, válečná novinářka Lenka Klicperová a řada dalších významných osobností.
17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, srbština) a tematicky různorodé odborné studie postihují různé roviny a projevy vzájemných komplikovaných vztahů mezi Ruskem a slovanským areálem. Publikované příspěvky ukazují, že Rusko působilo na menší národy nejen vojenskou silou a mocenským vlivem, ale i svou kulturou a jazykem, bez nichž si novodobý vývoj slovanských etnik můžeme těžko představit. Východní slovanská říše do společenského a kulturního kontextu vstupovala rovněž ve své mytizované podobě jako prostor, kam ostatní národy opakovaně projektovaly vlastní cíle a plány, a v neposlední řadě se ocitla za vlastními hranicemi i jako početná a aktivní emigrace.
Kniha Střední, jižní a východní Evropa a rok 1918: společenské a mezinárodní souvislosti navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 11 textů od účastníků již čtrnáctého konferenčního ročníku ze 7 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (bulharština, čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, ukrajinština) a tematicky různorodé odborné studie zasazují události a odkaz roku 1918 do širšího časového a teritoriálního rámce. Nehledě na různé výsledky procesů vyvolaných první světovou válkou a lety poválečnými spojují očekávání tehdejších politických elit i prostých lidí velkou část států střední, jihovýchodní a východní Evropy. Pro některé národy znamenal rok 1918 zisk vlastní státnosti, jiné národy získaly společně s vlastním státem i politická práva a občanské svobody, pro další byla tato dějinná etapa obdobím zklamaných nadějí. Pro všechny však zůstává vzpomínka na onu dobu pevně ukotvena v historické paměti.
Kniha Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 13 textu od účastníku již třináctého konferenčního ročníku ze 4 zemí (Česká republika, Chorvatsko, Německo, Polsko) je rozděleno do tří oddílu ( Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově a tematicky různorodé odborné studie spojuje obecný problém odrazu politicko-společenského vývoje v proměnách kulturní paměti. Mladí badatelé zkoumají daný fenomén na příkladech z regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Kniha Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 18 textů tohoto svazku je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Autoři z řad účastníků již dvanáctého ročníku Konference mladých slavistů ze 7 zemí (Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko) z odlišných hledisek a s využitím pestré škály odborné literatury i pramenů zkoumají vztahy slovanských etnik s okolním světem v minulosti i současnosti. Mladí badatelé nabízejí vlastní zamyšlení nad svébytností regionu střední a východní Evropy a jeho místem v globálním světě. Za společný jmenovatel dílčích studií lze považovat snahu o překonání představy o exkluzivitě slovanského areálu, který se čtenáři prezentuje jako historická křižovatka různých politických, literárních a jazykových vlivů, místo symbiózy autochtonních tradic s civilizačním dědictvím západní Evropy i Asie.
Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura). Autoři z řad účastníků již desátého ročníku Konference mladých slavistů z 10 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) se z perspektivy různých vědeckých disciplín kriticky a nepředpojatě zamýšlejí nad uzlovými momenty časově vzdálenější i nedávné historie slovanského areálu. Představitelé nastupující badatelské generace tak ve formě kratších studií odkrývají vzájemné průsečíky mezi různorodými jazyky, kulturami a literaturami, které se na prostoru střední, jihovýchodní a východní Evropy potkávaly a vzájemně ovlivňovaly.
Editoři: Markus Giger (jazyk), Hana Kosáková (literatura), Marek Příhoda (dějiny a kultura). Kniha Slované: souznění a konflikty navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 14 textů tohoto svazku je rozděleno do tří dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Autoři z řad účastníků již jedenáctého ročníku Konference mladých slavistů ze 7 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina) zkoumají současné i časově vzdálenější projevy soužití jednotlivých slovanských etnik i jejich vzájemné vztahy s okolním světem. Zástupci mladé generace badatelů se nevyhýbají ani kontroverzním tématům a konfliktním momentům z minulosti střední, jihovýchodní a východní Evropy. Prvkem, který spojuje pestrou škálu menších lingvistických, literárněvědných, historických i politologických studií, zůstává snaha všech přispěvatelů o nepředpojatý přístup založený na kritické analýze pramenů a zejména vlastním výzkumu. Částečně bulharský, polský, ruský, slovenský, slovinský a ukrajinský text, anglická resumé.
Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Historická sekce, Jazyková sekce, Kulturní sekce, Literární sekce). Představitelé nastupující badatelské generace z 8 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Ukrajina) nabízejí osobitý a inspirativní pohled na jeden z klíčových problémů slovanského areálu, za který lze pokládat symbiózu i střetání odkazu minulosti, tradičních hodnot s modernizačními tendencemi. Členové mezinárodního autorského kolektivu ve formě dílčích studií a z různých vědeckých hledisek (lingvistika, literární věda, historie, kulturologie) zkoumají dynamický vztah mezi historickým dědictvím a výzvami soudobého světa ve střední a východní Evropě.
Kniha Slovanský svět: známý či neznámý? navazuje na sérii publikací kolektivního projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 17 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích kapitol (Perspektivy dialektů slovanských národů a jejich sousedů, Jazyková tabu a eufemismy: tendence vzniku a fungování ve slovanských jazycích, Apokryfní a zakázaná literatura ve slovanském prostředí, Zamlčovaná témata v historii slovanských národů). Zástupci nastupující badatelské generace ze 7 zemí (Česká republika, Chorvatsko, Itálie, Polsko, Rakousko, Rusko, Ukrajina) zde zkoumají specifické a opomíjené jevy ve slovanských jazycích, zamýšlejí se nad současným stavem i budoucností dialektů, věnují se tabuizovaným a neprávem zavrhovaným složkám literárního dědictví, odkrývají tajemné a v mnohém překvapivé stránky z dějin jihovýchodní, střední a východní Evropy.
Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 31 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Národně emancipační a státoprávní ideje u slovanských etnik, Náboženská mozaika slovanského areálu, Slovanské literatury ve vzájemných reflexích a konfrontacích, Proces osvojování slovanských jazyků, Vzájemné vlivy slovanských jazyků ze synchronního a diachronního pohledu). Zástupci mladé badatelské generace z dvanácti zemí (Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Německo, Polsko, Slovensko, Ukrajina) zde v různých sférách (jazyk, literatura, národní vědomí, náboženství) kriticky zkoumají vzájemné vztahy a vlivy mezi slovanskými i neslovanskými prostředími areálu jihovýchodní, střední a východní Evropy.