Marek Šmíd Bücher

Das Buch beleuchtet die diplomatischen Beziehungen zwischen dem Heiligen Stuhl und dem faschistischen Italien von 1922 bis 1945, beginnend mit Benito Mussolinis Aufstieg und Papst Pius XI. und endend mit dem Zweiten Weltkrieg. Es zielt darauf ab, die vatikanisch-italienischen Beziehungen von Vorurteilen zu befreien und fokussiert sich auf den Austausch sowie die Konflikte während der Zwischenkriegs- und Kriegszeit. Der Autor präsentiert bedeutende Persönlichkeiten, Meilensteine und Spannungsfelder, einschließlich der Lateranverträge, Italiens Annäherung an das nationalsozialistische Deutschland, Rassenfragen und die Haltungen der Päpste Pius XI. und Pius XII. während des Krieges. Die Monografie ist eine Polemik gegen Kritiker der Passivität von Pius XII. sowie gegen Apologeten, die seine Friedensverdienste und Neutralität unkritisch hervorheben. Der Autor stützt sich auf Materialien aus dem Geheimen Vatikanisches Archiv, veröffentlichte Editionen und Dokumente der Kirchenpolitik der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts sowie umfangreiche ausländische Literatur, insbesondere aus Italien, Deutschland und England. Eine interessante Ergänzung sind die Verweise auf die vatikanische Zeitung L’Osservatore Romano.

Kniha Marka Šmída se zabývá československo-vatikánskými vztahy za první republiky. Na základě pramenů z vatikánských archivů přibližuje postoje a názory významných apoštolských nunciů působících na našem území, ale neponechává stranou ani československé vnímání Vatikánu a poměr Čechů ke Svatému stolci. Materiály z německých a rakouských archivů umožnily zasadit výklad do širšího kontextu a nabídnout potřebný pohled zvenčí. Anglické vydání.

Knižní rozhovor s pražským arcibiskupem a českým primasem vznikal na jaře a v létě roku 2023 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech. V rezidenci pražských arcibiskupů rozmlouval historik Marek Šmíd s Janem Graubnerem o jeho dětství, mládí a dospívání, o kněžské formaci, pastoračním působení za normalizace i aktivitách v čele olomoucké a pražské arcidiecéze. Významný prostor je věnován osobním otázkám, zaměřeným mj. na jeho rodinu, přátele, postoje, hodnoty či osobnosti, kterých si váží, záliby, místa jeho srdce... V rozhovoru je též nazírána současná situace a perspektivy katolické církve v měnícím se světě či pontifikát papeže Františka. Čtenáře však především potěší neformální, upřímný a srdečný dialog. Na jeho hloubce a otevřenosti mají zásluhu obě strany: Jan Graubner díky jasně formulovaným postojům, které se nebál a nebojí zastávat v jakékoli době a bez ohledu na názorové protivníky, díky své křesťanské pokoře a v neposlední řadě díky smyslu pro humor. A Marek Šmíd jako uznávaný a erudovaný historik a pedagog, profesně i osobně spjatý s historií a současností katolické církve.

Kniha přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a sovětského komunismu v letech 1917–1945, tedy v období od bolševického puče v listopadu 1917 do konce druhé světové války. V kontextu mezinárodních událostí 20.–40. let 20. století zbavuje vatikánsko-sovětské styky nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se zaměřuje na stýkání a potýkání Vatikánu a sovětského Ruska ve válečném i meziválečném období. Monografie představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, stranou přitom nezůstávají ani vzájemné vztahy před rokem 1917, náboženské poměry bolševické revoluce v roce 1917, jednání 20. let, vatikánské mise v SSSR, osobnosti Vladimíra Iljiče Lenina, Josifa Vissarionoviče Stalina a dalších komunistických představitelů, likvidace katolické církve ve 30. letech, encyklika O bezbožeckém komunismu z roku 1937, úvahy o křížovém tažení proti SSSR či náboženských poměrech v zemi v období druhé světové války.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora. Zasazuje náboženské poměry v zemi do kontextu válečných operací a poukazuje na jejich provázanost s vývojem v západní Evropě. Značnou pozornost věnuje proměnám duchovního klimatu v českých zemích a změnám na biskupských stolcích v roce 1916, k nimž docházelo na základě intervence Vídně. Sleduje zejména Masarykovu, Benešovu a Štefánikovu snahu seznámit se svými plány i církevní představitele Svatého stolce. Líčení je vyváženo pohledem na americké katolíky českého původu a jejich politické aktivity, naše krajany v zahraničí i náboženský aspekt mezi legionáři. Monografie vychází z rozsáhlých fondů vatikánských a českých archivů, které konfrontuje s domácí a zahraniční literaturou. Její součástí je i výběrová kritická edice významných vatikánských dokumentů v českém překladu.

Monografie přibližuje diplomatické styky Svatého stolce a německého nacismu v letech 1923–1945, tedy v období od Hitlerova pivnicového puče v listopadu 1923 do konce druhé světové války v Evropě v květnu 1945. V kontextu mezinárodních událostí 20.–40. let 20. století se pokouší zbavit vatikánsko-německé vztahy nánosů paušálních předsudků a přejímaných klišé, přičemž se soustředí na stýkání a potýkání Vatikánu a Německa v meziválečném i válečném období. Autor v knize představuje významné osobnosti, mezníky i třecí plochy vzájemných styků, kdy stranou naší pozornosti nezůstávají ani nástup Adolfa Hitlera k moci, konkordát z roku 1933, sbližování nacistického Německa s fašistickou Itálií, rasové otázky, encyklika S palčivou starostí, reflexe německé zahraniční politiky, mírové aktivity či postoje papeže Pia XII. v době druhé světové války. Autor vychází jak z materiálů vatikánských archivů a vydaných edic, tak dostupných dokumentů církevní politiky první poloviny 20. století a rozsáhlé zahraniční literatury, především italské, německé a anglické provenience, jež byla k tématu publikována.

Kniha se věnuje diplomatickým stykům Československa a Svatého stolce ve 20. století. Jde o mimořádně dramatickou dobu, která ve vztazích Československa a Vatikánu v mnoha ohledech odráží dějiny habsburské monarchie, dvou světových konfliktů, dvou totalitních ideologií 20. století – nacismu a komunismu – a meziválečné i poválečné doby. Již na první pohled je čtenáři zřejmé, že se jednalo o období mnoha těžkostí, nepochopení a řevnivostí, a to jak na české, resp. československé, tak na vatikánské straně. Toto vzájemné stýkání i potýkání utvářelo úroveň vzájemných vztahů a zrcadlilo se v působení místní katolické církve. Československo-vatikánské vztahy vnímáme jako mnohovrstevný příběh, jako neopakovatelný fenomén 20. století, který jen těžko umožňuje komparaci jednotlivých diplomatických misí či širší zobecnění. Každý aktér spoluvytvářel specifickou podobu československo-vatikánských vztahů v jiné době, v rozdílné politické situaci, v době odlišného pontifikátu a osobnosti státního sekretáře, s nestejnými politicko-diplomatickými zkušenostmi, v kontaktu s jinými politicko-církevními představiteli v Československu a ve Vatikánu. Kniha nejen předkládá množství zajímavých historických faktů, ale také živě vykresluje dynamiku diplomatických vztahů.

Tato práce ukazuje, že i zdánlivě bagatelní vztah dvou historických kontextů může poukázat na podstatné souvislosti a vazby a vytvořit hodnotné pozadí pro naše chápání spojitosti a mnohdy takřka organické spletitosti kulturních, společenských a politických vazeb v souvislostech přelomu 19. a 20. století.

Čtyřiapadesát pastýřských listů pražských arcibiskupů z let 1918-1945 představuje cenný pramen k politickým, náboženským a kulturním poměrům českých zemí v dramatické době od vzniku Čs. republiky (1918) až do jejího konce po Mnichovské konferenci (1938/1939), s přesahem do období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945). Pastýřské listy přinášejí svědectví o náladách, obavách i důrazech, které vnímali čelní reprezentanti katolické církve – pražští arcibiskupové Pavel Huyn (1916-1918), František Kordač (1919-1931) a Karel Kašpar (1931-1941) – a z kterých lze usuzovat na reakce celého katolického společenství. Za zvláštní zmínku stojí listy o reformách v katolické církvi, výuce náboženství ve školách, odluce církve od státu, Katolické akci, misiích, komunismu i o mnichovském ponížení. V tom všem se před námi odhalují těžkosti tehdejší doby, s nimiž bylo nutno zápasit.

Které zvíře je největší? Kde stojí nejvyšší budova? Kolik astronautů se vydalo na první let do vesmíru? Kolik vesmírných sond už bylo vysláno do kosmu? Která rostlina má největší plod? Kde roste nejstarší strom? Existuje automobil, který se rychlostí vyrovná tryskovému letadlu? Kniha Světové rekordy je plná odpovědí na tyto otázky, ale naleznete v ní ještě daleko víc! Obsahuje fascinující informace o Zemi, vesmíru, říši zvířat a rostlin, o přírodních úkazech a mimoto i statistiky o nejrůznějších zemích, národech a jejich úspěších.

Diplomatická korespondence a další dokumenty (1917-1928) Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů. Přibližuje navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa přes roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, až do uzavření Modu vivendi v únoru 1928. Dokumenty jsou publikovány v jazyce originálu a doplněny anotacemi a vysvětlivkami. Kniha je dále vybavena edičním úvodem, jmenným rejstříkem, výběrovou bibliografií, soupisem dokumentů a anglickým a italským resumé.

Podtitul: Významný faktor v československo-vatikánských vztazích v letech 1920-1950 Předkládaná monografie rekonstruuje podrobný, komplexní a věrný svět apoštolského nuncia v Praze v letech 1920-1950. Do značné míry proto autor rozlišuje, z jakých poměrů a v jaké době do Československa přicházel, jaké diplomatické zkušenosti měl za sebou a jaké povědomí si o Československu před příjezdem do Prahy utvořil. Jádrem práce je nunciův pobyt v zemi, kde se vatikánské představy srážely s československými, a současně nunciovy názory s očekáváními státního sekretariátu, což z každé nové diplomatické mise činilo jedinečnou zkušenost. Postava každého apoštolského nuncia byla do značné míry fenoménem československo-vatikánských vztahů první poloviny 20. století, do níž se současně zrcadlily nejen všechny politicko-nábožensko-kulturně-sociálně-hospodářské jevy malé středoevropské republiky, ale též odráželo úskalí a překážky doby.

Proměny zahraniční politiky Svatého stolce v letech 1914–1918 Kniha Vatikán a první světová válka s podtitulem Proměny zahraniční politiky Svatého stolce v letech 1914–1918 se jako první česká monografie zabývá postojem Svatého stolce v době světového konfliktu v letech 1914–1918. V převážně chronologickém pohledu rekonstruuje, analyzuje a popisuje aktivity vatikánských kruhů na počátku války, v jejím průběhu i na jejím konci, sleduje eskalaci světového konfliktu, vztahy Svatého stolce k jednotlivým světovým mocnostem, papežovy mírové návrhy i jeho odsudky nekonečného vraždění. Na pozadí hlavních událostí první světové války přibližuje příběhy významných osobností římské kurie i proměny politicko-náboženských souvislostí, které měly bezpochyby vliv na rozhodování samotného Svatého stolce. Výsledkem je poměrně plastický obraz aktivit Benedikta XV. a jeho státního sekretáře Pietra Gasparriho, kteří se mírovými prostředky snažili bránit nesmyslnému krveprolévání.

Práce církevního historika přináší medailony mužů, kteří v úřadě pražských arcibiskupů působili od konce 19. století do 20. let 21. století. Autor sleduje osudy devíti duchovních před biskupským svěcením, na svatovojtěšském stolci i po skončení episkopátu. Publikaci doprovázejí černobílé fotografie.

Radikalizace skupiny českých katolických intelektuálů v letech 1918-1938

Druhá světová válka vzbuzuje trvalý zájem historiků a odborné veřejnosti, neboť patří mezi nejdramatičtější a nejtragičtější období moderních dějin. Množství filmů, dokumentů a knih to jasně dokládá. V církevních dějinách se dlouhodobě diskutují náboženské poměry let 1939–1945, zejména otázky týkající se (po)vědomí Vatikánu o tragických událostech v Evropě, odpovědnosti papeže Pia XII. za holocaust a součinnosti církevních představitelů s totalitními režimy. Tato kniha se zaměřuje na nábožensko-politický vývoj v letech 1939–1945, který zásadně ovlivnil mezinárodní situaci a vedl k nástupu agresivních autoritativních režimů, jež porušovaly základní lidská a občanská práva a demokracii. Katolická církev se musela vyrovnat s nesmírným utrpením a reagovat v daném historickém kontextu. Papež s obavami sledoval dramatické události v různých zemích, kde často docházelo k porušování hlavní myšlenky Svatého stolce o dosažení klidu a míru prostřednictvím jednání a dohod legitimních vlád.

Kniha uznávaného historika Marka Šmída se věnuje relikviím spojeným s osobou Ježíše Krista. V chronologickém kontextu jeho života sleduje osud svatého grálu, posvátného roucha, sloupu bičování, Kristovy krve, trnové koruny, roušky, kříže a nápisu na něm, svatých hřebů, Longinova kopí a Turínského plátna. Uvádí nejen jejich místo v pašijovém příběhu, ale též jejich význam v křesťanské tradici až dodnes. Velkou pozornost věnuje rovněž místu jejich současného uložení a zpřístupnění. Před čtenářem se tak v knize otevírá plastický pohled na Kristovy relikvie, jejichž původnost dnes není věda ani církev schopna doložit či naopak vyvrátit.

První pražský arcibiskup Československé republiky František Kordač bývá někdy označován za kontroverzní postavu. Vzdělaný a schopný katolický kněz, profesor pražské teologické fakulty, ale také politik českého křesťansko-sociálního hnutí, filozof a teolog, se stal primasem českým v jednom z nejsložitějších období našich národních dějin. Významně přispěl k urovnání poměru mezi Vatikánem a ČSR a zásadním způsobem zasáhl do výchovy a vzdělávání duchovenstva. O řešení církevních problémů v zemi měl vlastní představy, proto jeho působení na biskupském stolci bylo ukončeno vynucenou rezignací a velkou aférou. Životopisně koncipovaná kniha, opírající se o zdroje z českých a vatikánských archivů, přístupným způsobem čtenáře seznamuje s dílem tohoto muže.

Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší druhý svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy – Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje třicet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1923–1925.

První svazek řady přináší edici souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy - Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje čtyři desítky přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1920 až 1922.

Kniha prináša príspevky na tému "Zmluvné vzťahy medzi štátom a cirkvami", vysvetľuje úlohu kánonického práva a opisuje stav a špecifické otázky v oblasti náboženskej slobody vo viacerých krajinách. Osobitná pozornosť sa v knihe venuje medzinárodným zmluvám, uzatvoreným medzi Slovenskou republikou a Svätou stolicou, ako aj vnútroštátnym zmluvám, uzatvoreným medzi Slovenskou republikou a ďalšími cirkvami a náboženskými spoločnosťami na Slovensku.

Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší třetí svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy – Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje dvacet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1926–1928.