Ota Ulč Bücher

Kniha podává v mnoha ohledech originální pohled na současnou Ameriku. Podle vlastního vyjádření se autor soustřeďuje "zejména na školní a právní pořádky a nepořádky, na pozorování politická od záležitostí domácích po mezinárodní". Ota Ulč, dlouholetý emigrant, známý u nás z vysílání Svobodné Evropy, je profesorem na prestižní americké univerzitě. Jeho knížka představuje soubor causerií, lehkých, humorných vyprávění o prezidentech, volbách, školách, cestování po Americe, ekologii, rasovém problému, lesbickém hnutí, o tom, k jakým absurditám může vést neexistence občanských průkazů či uplatňování formálních právnických kliček, které pomůže lecjakému zájemci o emigraci v Americe zůstat.... celý text

Cestopisné reportáže o dějinném vývoji Číny a o jejím současném životě a lidech. Kniha reportážním způsobem popisuje současnost Číny a její dějinný vývoj v průběhu posledních zhruba dvaceti let.

Knihu o svém působení v československé justici napsal Ota Ulč původně anglicky pod názvem The Judge in a Communist State. Vyprávěl v ní o civilních kauzách, které soudil na konci padesátých let u okresního soudu ve Stříbře. Přítel Josef Škvorecký ho vybídl, aby o tom napsal česky, se zaměřením na českého čtenáře, kterému nemusí vysvětlovat význam písmen JZD nebo pojmy jako výjezdní doložka, devizový příslib apod. Výsledkem nápadu Josefa Škvoreckého je kniha Malá doznání okresního soudce. U svého soudu Ota Ulč nezažil žádné hrdelní politické procesy, ale politická kritéria doby pronikala i do občanskoprávních sporů o vlastnictví slepic a králíků, do rozvodových řízení i dědických sporů. Soudcovská židle pro něj nebyla zvlášť pohodlná a vyvolávala spíš mrazivé pocity. Nicméně jiní majitelé talárů si nezoufali nad svým osudem. Vždyť v pětadvaceti letech se třeba mohli postarat o uvěznění vlastní tchyně a takový pocit může tolik potěšit, že nezbude na slzu soucitu pro třídního nepřítele. Ota Ulč není pokrytec, aby předstíral, že se mohl od absurdní justiční praxe izolovat, a tak ho každý další soudní případ, ve kterém vystupoval jako švejkovský antihrdina justičního systému, přibližoval k rozhodnutí emigrovat.

Souhrn autorova putování přes Austrálii, Nový Zéland a ostrovy Tichého oceánu. Exilové vydání. Obálku s použitím fotografie autora navrhla Barbora Munzarová.

Po úspěšné knize Kam šlápne česká noha napsal Ota Ulč cestopisné vyprávění o Pacifiku, kam se původně vydal po stopách druhé světové války, ale vrátil se sem ještě několikrát. Tichomořské ostrovy ztracené uprostřed oceánu představují nepatrné kousky pevniny osídlené zanedbatelným počtem lidí, kteří hovoří mnoha jazyky, a tak komunikace mezi obyvateli jednotlivých ostrovů není jednoduchá. Většinou se domníváme, že mezi kulturami na pacifických ostrovech jsou jen nepatrné rozdíly, ale opak je pravdou. Ota Ulč to zažil na vlastní kůži a vypráví o tom poutavě, barvitě, s vtipem a smyslem pro věcnost. Setkal se v Pacifiku s úplně rozdílnými lidmi do mírumilovných Polynésanů, kteří cizince uvítají jako v ráji, až po lidožroutské Melanésany. Když pátral po zvyklostech kanibalů, potkal i české krajany, kteří se v hrůzostrašných končinách čile přežívají již několik desetiletí. Ota Ulč má na svých cestách oči všude, snaží se porozumět odlišnostem cizokrajných lidí, a proto si z Pacifiku přivezl řadu pozoruhodných zážitků. Také se zamýšlí nad budoucností tohoto exotického ráje, který po studené válce ztratil strategický význam a nyní se potýká s ekonomickými problémy a vlivy globalizace.

Hlavními hrdiny krátkého cestopisného vyprávění jsou čeští emigranti, žijící v oblasti jižního Pacifiku a v Austrálii. Publicista a cestovatel českého původu Ota Ulč tvrdí, že v letech 1948 až 1969 emigrovalo z Čech až půl miliónu lidí, aby si svoji existenci vybudovali někde jinde ve světě. Autor se s vystěhovalci setkával a rozmlouval na všech kontinentech. Tentokrát se ve svém krátkém cestopisném vyprávění vypravil za krajany do exotických oblastí jižního Pacifiku, do Oceánie, na Nový Zéland a do Austrálie, aby nás seznámil s osudy rodin českých uprchlíků a s tím, co ve světě dokázali.

Kniha o Češích v exilu. Ota Ulč je potkával na všech kontinentech, ale nejvíc v Americe, kam se vystěhoval. Za půl století důvěrně poznal řadu zajímavých osobností (Egon Hostovský, Ferdinand Peroutka, Karel Steinbach, Jaroslav Vašata, Rudolf Firkušný, Josef Škvorecký, Ivan Sviták, Evžen Balon a mnoho dalších). A protože měl boty z toulavého telete, našel krajany na tichomořských ostrovech i mezi kanibaly, v kanadské divočině, v Austrálii, Jižní Africe či Jižní Americe. Emigrací v roce 1959 se dostal do svobodného světa, kde má člověk odpovědnost za vlastní rozhodování. A to je někdy břemeno k neunesení pro malikány i velikány.

Kniha o současném rozpoložení lidstva, které nejvíc otravují islámští fanatici a teroristé, bída a hlad, přírodní katastrofy i zkreslené představy o fungování globálního světa. Díky moderním technologiím jsou možné úžasné věci, ale jejich smysl a trvalý přínos se vytrácí. Mouchy naší doby obtěžují nejvíc Afriku a Asii, ale daří se jim znamenitě i v bohaté Evropě a Americe, a to může být do budoucna nebezpečné. Bohužel si často nepřipouštíme své chyby a omyly ne proto, že bychom měli špatný charakter, ale jednoduše proto, že si žádné neuvědomujeme. A v tom nám Ulčova kniha může otevřít oči.

Zajímavé a vtipné úvahy Oty Ulče o dnešním světě začínají u vody. U veletoků největších řek, u oceánů a u vody, které začíná být na různých místech citelný nedostatek. Ekologie versus ekonomie je střetnutí, při kterém se zájmy lidstva zapeklitě zašmodrchávají. Už ani nejde o to, kdo zvítězí, ale kdo přežije - zda bude světová politika prozíravější, nebo ještě více zašmodrchaná. Po úspěšném titulu O čem dumá česká hlava je Zašmodrchaný svět další Ulčova kniha o nejrůznějších možnostech i nemožnostech světa, které ovlivňují náš život.

Obsáhlý výběr publicistických statí přináší netradiční pohled na politické a společenské dění ve světě i u nás. Autor Ota Ulč (nar. 1930) je jedním z nejoriginálnějších českých publicistů a spisovatelů, dodnes působí jako emeritní profesor politických věd na univerzitě v americkém Binghamtonu.