Zbyněk Petráček Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Jakými událostmi prochází Stát Izrael desítky let po svém vzniku v roce 1948? Jak se na Izrael dívají světoví novináři a politici? Jak se proměňuje izraelská společnost a její názory? Mluví-li se v médiích o Izraeli, většinou jde o vojenské operace, o otázky typu, kdy skončí premiér Netanjahu, nebo o slogany ve vztahu k Palestincům – ,příměří‘, ,řešení v podobě dvou států‘, ,mírové rozhovory‘ a podobně. A právě v knize Zbyňka Petráčka se dočítáme mnohem víc: třeba že „i sport může přispět k vysvětlení takových fenoménů, jako je už půlstoletý ,studený mír‘ s Egyptem“. Jak sám dodává: „Taková témata jako hospodaření s vodou, vztah k hudbě Richarda Wagnera či k dosti kontroverzním židovským osobnostem typu Noama Chomského mediálně nestárnou tak rychle jako agenturní zprávy o příměří. Nebo jako prognózy budoucnosti.“ Autorský výbor z Petráčkových komentářů, které od roku 1997 měsíc co měsíc píše pro časopis Roš chodeš, vydávaný Federací židovských obcí v České republice, je napínavou, a přesto věcnou a hlavně autentickou, neboť průběžnou, zprávou o Zemi izraelské, jejích osudech i proměnách především v posledních bezmála třech desetiletích.

Záznam čtveřice rozprav z konference Evropa a Česko 2113, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala spolu s Ace Academy v prostorách Amerického kulturního centra v Praze v květnu 2013.

Průřez tvorbou známého kreslíře a vývarníka publikovanou v Respektu a v příloze Orientace Lidových novin. Představuje také jeho obrazy, které si maluje sám pro sebe. Kresby jsou doprovázeny krátkými texty, které objasňují některé zobrazené souvislosti.Kniha představuje výběr z kreseb a obrazů posledních zhruba šesti let. Pravidelní čtenáři Respektu vědí, že Reisenauerovy ilustrace bývají provázány s obsahem článků, ke kterým se vztahují. Chtějí-li si kresby plně vychutnat, je jim známo, že ve výtvarné i textové složce musí hledat spojující prvky, nacházet vysvětlení, jinotaje i autorovy fantazie.

Fantasmagorický příběh čtyř českých výtvarníků, kteří na své dobrodružné cestě za obchodem v Japonsku nakonec uvíznou na Sibiři. V Německu román získal Cenu Alfreda Döblina. Exilové vydání. Obálku s použitím reprodukce fresky z vily P. Fannia Sinistora v Boscoreale, zničené při výbuchu Vesuvu, navrhla Barbora Munzarová.