Roman Musil Bücher

This stunning publication showcases the fin de siecle artworks collection in The Gallery of West Bohemia in Pilsen, ranked among the best public collections in the Czech Republic.

Czech Cubism is one of the country's most important contributions to world culture. The Gallery of West Bohemia is home to some of the movement's finest works.

Founded in 1953, the Gallery of West Bohemia houses one of the Czech Republic's most important collections of visual art - 10,000 graphic, painted and sculptural works, with an emphasis on Czech art of the late 19th and the first half of the 20th centuries. The collection includes works by the great figures of Czech modernism, Bohumil Kubista, Emil Filla, Otto Gutfreund, Toyen and Josef Síma. Director Roman Musil's personal selection of highlights has been made as the Gallery looks forward to a move into new, state-of-the-art premises that will allow the collection to expand further and cement Plzen's reputation as one of the Czech Republic's most attractive and exciting cultural destinations.

Obsažný katalog, který vyšel u příležitosti výstavy v Praze na přelomu let 1996-1997, který kromě úvodní statě a životních dat zahrnuje poprvé utříděné a reprodukované veškeré dostupné dílo Felixe Jeneweina z galerijních a muzejních institucí České republiky i ze soukromých sbírek. Důležitou část zaujímá v katalogu dosud nepublikovaná korespondence Felixe Jeneweina, členů jeho rodiny i některých významných současníků či pozdějších obdivovatelů umělcovy tvorby, jakými byli například Karel Dostál-Lutinov, Sisigmund Bouška a Jakub Deml.

Rozsáhlá publikace, která vychází jako katalog výstavy české Katolické moderny v Moravské galerii v Brně, je výsledkem několikaleté badatelské práce autorského kolektivu odborníků z různých uměnovědných oborů. Hlavním tématem knihy je prezentace české Katolické moderny, důležitého kulturního ohniska přelomu 19. a 20. století, které tvořila skupina významných umělců a intelektuálů soustředěná kolem časopisu Nový život. Jejím hlavním cílem bylo sblížení tradičních duchovních hodnot s moderním způsobem života. Zakladateli Katolické moderny i jejího časopisu byli katoličtí kněží Karel Dostál-Lutinov a Sigismund Bouška, mezi její hlavní autority pak patřili Julius Zeyer, František Bílek, Otokar Březina, Felix Jenewein, Zdenka Braunerová, Alois Kalvoda, Jindřich Šimon Baar i někteří další umělci, kteří byli respektováni také představiteli jiných názorových platforem.

Velká monografie Joži Uprky vznikla za příležitosti stejnojmenné výstavy v Praze, kde se poprvé ve velkém rozsahu prezentovalo Uprkovo dílo. V knize naleznete jak dobové fotografie samotného umělce, jeho rodiny, přátel a významných malířských kolegů, tak převážnou část Uprkových děl. Na knize se podílela celá řada našich významných uměleckých teoretiků a autorit. Krásným způsobem dává kniha nahlédnout do zamilované Uprkovy oblasti a to Moravského Slovácka, které nebylo nikdy tak věrně a s láskou zachycené.

Editoři: Aleš Filip, Roman Musil Texty: Karin Althausová, Aleš Filip, Marion Jourdanová, Roman Musil, Roman Prahl, Wilfried Rosendahl, Gaëlle Rosendahlová, Josef Vojvodík, Susanne Weberová Malíř českého původu Gabriel von Max (1840 - 1915) patří k nejvýznamnějším reprezentantům mnichovské malířské školy ve druhé polovině 19. století. Jeho dílo přitahovalo pozornost a obdiv v mnoha zemích Evropy i v zámoří. Několikrát byl zastoupen na světových výstavách, stal se profesorem mnichovské Akademie umění a v roce 1900 byl při příležitosti šedesátých narozenin povýšen do šlechtického stavu. Narodil se v rodině Josefa Calasanzy Maxe (1804–1855), který patřil společně s bratrem Emanuelem (1810–1901) k významným pražským sochařům. Studoval malířství na akademiích v Praze, Vídni a Mnichově, kde jej silně ovlivnil jeho hlavní učitel Karl von Piloty. V bavorské metropoli se usadil natrvalo, kontakty s českým prostředím však nikdy nepřerušil. Pravidelně vystavoval v Praze v soukromé galerii Mikuláše Lehmanna a na výročních výstavách Krasoumné jednoty, neboť v Čechách měl četné sběratele a obdivovatele. Max se proslavil svým pojetím oduševnělé ženské krásy, inovacemi náboženské malby, zájmem o spiritismus a darwinismus a obrazy opic. Jeho malba se vyznačuje hladkým, valérovým, staromistrovským přednesem, důrazem kladeným na celkové estetické pojetí námětu a na psychologii zobrazených postav. Jeho umělecký vliv lze sledovat u řady významných malířů: v Čechách to byli Václav Brožík, Jakub Schikaneder, Maxmilián Pirner, Emanuel Krescenc Liška, Hanuš Knöchl, Karel Vítězslav Mašek a další. Rozsáhlá publikace mezinárodního autorského kolektivu je výsledkem několikaleté badatelské práce a je první českou monografií Gabriela von Maxe.

Učivo obsahuje všechna učební témata RVP pro obor vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogika: úvod do pedagogiky, pedagogika volného času, předškolní pedagogika, speciální pedagogika, vybrané kapitoly z dějin pedagogiky. Text je heslovitý, strukturovaný tak, aby připomínal sešit, ze kterého se student učí při opakování. Každý učební celek je doplněný myšlenkovou mapou, ve které jsou shrnuty základní pojmy o látce a vztahy mezi nimi.

Publikace je určena učitelům a žákům středních škol, základních uměleckých škol, dramatickým kroužkům a jednotlivcům, kteří se zajímají o improvizaci. Je napsána pro praktické použití. Nad nepatrným teoretickým výkladem dominují hry a cvičení, které jsou doplněny zkušenostmi autorů.

První monografická publikace o životě a díle Gottfrieda Lindauera (1839-1926), malíře spojujícího střední Evropu a Oceánii. Plzeňský rodák studoval ve Vídni u Josefa Führicha a Carla Hemerleina. Zprvu se zaměřil na malbu náboženských témat, pracoval pro Římskokatolickou farnost Valašské Klobouky, a na portréty převážně plzeňských měšťanů. V roce 1874, ve svých 35 letech, přesídlil na Nový Zéland, kde se etabloval jako portrétista. Vynikl zejména portréty Maorů, v nichž věrně, až fotorealistickým způsobem, zachytil podobu mužů a žen z kmenů původních obyvatel Nového Zélandu, včetně jejich tradičních oděvů, zbraní, amuletů a tetování na obličeji. Nejen díky brilantnímu ovládnutí valérové malby se světleným účinkem dokázal svým portrétům propůjčit efekt živosti a přesvědčivosti, ale zároveň jim vtisknout heroický ráz, důstojnost i posvátnost. To odpovídalo myšlení a cítění Maorů, kteří v Lindauerovi našli duchovně spřízněnou bytost, která spolu s nezpochybnitelným malířským mistrovstvím byla předurčena k tomu zobrazovat jejich význačné představitele. Monografie je dílem česko-novozélandského autorského týmu, vedeného editory Alešem Filipem a Romanem Musilem, nezastupitelné jsou studie Leonarda Bella z University of Auckland a Ngahiraky Masonové z Auckland Art Gallery, která schraňuje větší část pozůstalosti Gottfrieda Lindauera.