Jiří Frejka Bücher

Kniha podává nejen barvitý obraz myšlenkových a milostných vnitřních bojů mladé herečky, ale je i významným příspěvkem k dějinám našeho divadla.

Výbor z divadelních textů režiséra Jiřího Frejky z let 1923-52 postihuje jeho vklad do teoretického myšlení a tvůrčího programu meziválečné avantgardy a zrcadlí situaci umělce i divadla v době okupační a komunistické nesvobody. Součástí publikace je kompletní soupis Frejkova díla a ediční poznámky životopisná studie.

Báchorka J. K. Tyla, která vychází z české folklorní tradice a která dosáhla největší popularity. Švandova matka, lesní víla Rosana, vyprosí pro svého syna, aby jeho dudy dostaly nadpřirozenou moc. Švanda jejich mámení podlehne a odejde z vesnice do ciziny. Zapře přitom i svou lásku k Dorotce, ale její oddanost společně s matčinou obětavostí ho nakonec vymaní z moci divých žen a Švanda se vrací do rodné vesnice i ke své Dorotce. Její milostný cit - obdobně jako mateřská láska lesní víly Rosany – má vykupující hodnotu. Je podobou domova, ochrany.

Autor v knize přibližuje vznik typů komedie dell´arte. Přibližuje postavy, humor a díla komedie a text doplňují humorné kresby s humornými texty.

Studie režiséra Jiřího Frejky o vztahu mezi jevištní řečí a verši tragédie, inspirované dramatem A. S. Puškina Boris Godunov. Zabývá se zákonitostmi verše, přednášeného na jevišti.

Známý divadelní režisér a teoretik byl i velkým milovníkem lesa, v jehož prostředí a ovzduší prožil dětství. Knížka, kterou určil "velkým i malým dětem" a psal především s myšlenkou na svého malého syna, oživuje vážné i humorné příběhy ze starých mysliveckých časů, jak je autor sám kdysi v rodné myslivně slyšel vyprávět a hluboce prožíval.

Vyprávění o rodu dědičných svobodných myslivců Frejků v Outěchovicích a o světě kolem nich. Obálka a 4 barevné litografie Frejkův přítel Jiří Trnka. 1. vydání.