Jarmila Horáková Reihenfolge der Bücher

Napínavý román s prvky thrilleru mladého moldavského spisovatele se odehrává v jeho rodném Podněstří. Převážně dětskýma očima zachycuje chmurnou realitu postsovětského Moldavska: chudobu a život „za zdí“ v železničním depu v nákladních vagonech přestavěných na obydlí. Součástí této reality je i občanská válka z počátku devadesátých let a vznik proruské, tzv. Podněsterské republiky. S minulostí kontrastuje současnost hlavního hrdiny, který žije ve Velké Británii a pracuje jako žurnalista. Jeho traumata a zranění z dětství – fyzická i psychická – ho však dohánějí i zde. V důsledku určitých rodinných událostí je nucen překonat svůj strach a za dramatických okolností se vrací ze svobodného světa na místa svého dětství. Tam ho však minulost dostihne naplno...

Pro většinu Poláků leží Morava ve stínu Prahy a snadno na ni zapomínají. Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie. Pomalu se prochází ulicemi moravských měst i po venkově a diskrétně ohledává moravskou duši. Nachází tu vlast velkých básníků — Jana Skácela, Otokara Březiny, Jakuba Demla, Ivana Blatného —, ale i líheň prozaiků, vždyť právě odtud se do hlavního města vydali Bohumil Hrabal i Milan Kundera. Žili tu vizionáři, tady pracovala Helena Bochořáková-Dittrichová, první autorka grafického románu na světě, otec genetiky Gregor Mendel, tady Tomáš Baťa postavil své utopické město. Toto není jen reportáž o Moravě, ale také literární esej o putování, v podstatě sebaldovská meditace, apokalyptická i melancholická zároveň.

Úvodní díl nové erotické série polské autorky. Avery Stoneová zoufale potřebuje peníze. Je to otázka života a smrti, proto se rozhodne stát prostitutkou, aby vydělala potřebnou částku. Vypadá to, že se na ni štěstí usmálo, když dostane nabídku na práci pokojské za plat, o jakém se jí ani nesnilo. Celé je to až příliš krásné... Jacob Blakemore, syn muže, který ovládá celé podsvětí státu New York, není žádný dobrodinec, ale když to Avery zjistí, už je pozdě. Vyjde najevo, že pracovní smlouva je ve skutečnosti pakt s ďáblem stvrzený jejím vlastnoručním podpisem. A není cesty zpět. Rychle začíná chápat, že dům, kde měla pouze pracovat, skrývá temná tajemství. Nemůže utéct. Je odkázaná pouze na sebe a své odhodlání, které se však jejímu šéfovi vůbec nelíbí. Čeho je schopný muž, který není zvyklý na odmítnutí? Kolik je schopna snést žena, která nechce ztratit samu sebe? Nakladatelská anotace.

Kdo vlastně jsem? Co chci? O čem sním? Můžu se mít ráda? Na tyto a podobné otázky hledala autorka jako psycholožka a koučka odpověď s mnoha ženami. Výsledkem je Citlivá průvodkyně – kniha hluboce ukotvená v psychologii, ale zároveň brutálně upřímná a místy poeticky dojemná v oblasti poznání sebe sama. Proč se ženy často stylizují do rolí, které jim nejsou vlastní? Proč pracují víc, než musí, a přísně posuzují každý svůj nedostatek a chybu? Kde hledat vnitřní hlas, který nás povede k našim potřebám a snům, když jej přehlušují každodenní nároky a požadavky okolí, které přijímáme za vlastní? Natalia de Barbaro nás vlídně doprovází na cestě k seznámení s citlivou průvodkyní – intuicí a moudrostí žen, jež přitom stojí oběma nohama pevně na zemi. Povinná četba pro všechny z nás, které mají v životě příliš povinností a málo radostí.

Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti? Magdalena Grzebałkowska se rozhodla vypátrat pamětníky, kteří by jí dokázali vyprávět o tom, co zažili v době druhé světové války, když jim bylo pár let. V době, kdy by si měli hrát a chodit do školy. Místo toho se z nich stali sirotci, museli nahradit rodiče v péči o mladší sourozence, opustit svůj bezpečný domov, stanout po boku vojáků. Nebo zjistit, že jejich milující otec je zločinec a vrah, jako to pochopil Niklas Frank. Každé z dětí se muselo vyrovnat s nespravedlností a traumaty, překonat překážky, které by byly náročné i pro dospělého. Zkušená reportérka si zároveň dobře uvědomuje, že vzpomínka není historická pravda, a ukazuje na různých osudech, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Někteří hrdinové jí sami vyprávějí několik verzí své „vojenky“. A možná že právě to je na knize nejzajímavější – citlivá, reportérská zpráva o tom, jak funguje lidská paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý váš svět.

Tamara Pavlovna si v detskom domove vyberie dievčatko, ktoré síce nerozpráva jej jazykom, no najviac vydrží. Totiž jedine s vytrvalosťou a zaťatosťou, obklopená drobnými radosťami z pestrého života na dvore jedného bytového domu v Kišiňove, nájde dospievajúca Lastočka spôsoby, ako sa vyrovnať s cudzím jazykom, neľahkými podmienkami, pocitom viny z túžby po vlastných rodičoch… Dej románu Sklenená záhrada sa vracia do rokov perestrojky a glasnosti, do rokov konca sovietskej éry a začiatku hľadania samostatnej moldavskej identity. Tatiana Țîbuleac zaň v roku 2019 získala Cenu Európskej únie za literatúru.

Was haben eigentlich Gewaltherrscher wie Saddam Hussein, Idi Amin und Fidel Castro gegessen? Witold Szabłowski hat sie aufgestöbert: die Köche der Diktatoren. Und er lässt sie erzählen. Doch Szabłowski stellt in seinem Buch auch kritische Fragen: Wie prägt Essen die Geschichte? Was sagen uns die Gerichte der Diktatoren über das Wesen der Macht? Und schließlich: Warum lassen wir im 21. Jahrhundert Menschen verhungern? Szabłowski stellt den Geschichten der Köche die Geschichten derer gegenüber, die unter den Diktatoren gelitten haben. Das Buch bietet einen Blick auf die Geschichte des 20. und 21. Jahrhunderts, im Vordergrund Topf und Pfanne, im Hintergrund die großen Dramen, Kriege und Genozide. Mit den Köchen von Fidel Castro, Saddam Hussein, Idi Amin, Pol Pot und Enver Hoxha.