Lukáš Beran Reihenfolge der Bücher

Práce sleduje dílo Bruna Bauera (1880–1938), jenž se ve středoevropském kontextu jeví jako nejúspěšnější a zároveň poslední z „průmyslových architektů“, kteří dokázali ve své práci obsáhnout všechny provozní, konstrukční i architektonické aspekty navrhování továren. Její komparativní část podává přehled projekční činnosti Bauerových předchůdců a konkurentů v českých zemích: specializovaných technických kanceláří, stavebních firem i architektů. Začleňuje Bauerovy teoretické práce do dobové diskuze o vztahu architektury, inženýrství a průmyslu, která na dlouho dobu determinovala historiografii moderní architektury.

Publikace představuje projekty konverzí opuštěných skladů, textilek, továrních hal, pivovarů, hutí či elektráren. Soustřeďuje příklady z České republiky z let 2005 až 2015. Výběr, jenž představuje 42 nově využitých bývalých industriálních budov a areálů, vychází z podkladů Industriální topografie České republiky Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze. Ve čtyřech tematických shlucích reprezentují pozoruhodnou škálu často i protichůdných přístupů a vyhraněných architektonických konceptů, nákladných přestaveb i nenáročných úprav a vtipných intervencí, podle konkrétní situace i podle možností, kolik toho jsme schopni - ale i ochotni - z minulé zkušenosti do dnešních dnů přenést a vstřebat. Vypovídají o rozdílných motivacích a společenské atmosféře, o neklidu změny i potřebě kontinuity.

Cílem soupisu je zachytit co nejúplnější obraz průmyslového dědictví v Plzeňském kraji. Důraz publikace klade na urbanistické vztahy, architektonické hodnoty i historický význam vybraných památek (továrny, elektrárny, hutě, sklárny apod.).

Olomouckým krajem pokračuje systematické mapování průmyslové architektury a technických staveb jednotlivých krajů České republiky. Kniha na 306 stranách lokalizuje a identifikuje 757 objektů ve 402 heslech, obsahuje 8 map a 453 černobílých vyobrazení. Přináší další výsledky projektu MK ČR "Industriální topografie České republiky - nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity" v rámci programu aplikovaného výzkumu NAKI.

Kniha je milým pozváním na procházku architektonickým bohatstvím druhé pražské městské části, od významných středověkých památek, jakými jsou rotunda sv. Martina na Vyšehradě či Emauzy až po jednu z nejzdařilejších realizací moderní architektury u nás, kterou představuje Tančící dům. Kniha je průvodcem po architektonických půvabech a skvostech Vyšehradu, Nového Města a Vinohrad. Popis každé stavby je doplněn historickými fotografiemi, dobovými plány a fotografiemi současného stavu. Kniha je určena jak pro odbornou, tak pro širokou laickou veřejnost. Pro všechny, kdo dychtí po hlubším poznání této pozoruhodné městské části, plné nejen slavných staveb, ale také významných jmen architektů, stavebníků, stavitelů a jejich životních příběhů. Pro jednoduchou orientaci po jednotlivých stavbách je na konci knihy zařazen průvodce po objektech ve formě map.

Industriální topografie České republiky vznikla jako ústřední projekt Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze. Publikace představuje první díl série zaměřené na Ústecký kraj, bohatý na pozoruhodné objekty průmyslového dědictví, budovy a technické koncepce. Kniha, pod názvem Průmyslová architektura a technické stavby, slouží jako stručný průvodce těmito památkami, mnohé z nichž mohou být čtenářům neznámé. Publikace je rozdělena do sedmnácti kapitol podle okresů Ústeckého kraje, přičemž na začátku je přiložena mapa s označením kapitol a lokalit. Každá kapitola obsahuje medailon vybraných obcí, výřez z katastrální mapy a popis konkrétních staveb s adresou a souřadnicemi pro snadnější vyhledání. Kniha je doplněna dobovými snímky a přehlednými rejstříky – jmenným, typologickým a rejstříkem obcí. Autoři si kladou za cíl zachytit přehledný obraz o průmyslovém dědictví v Ústeckém kraji, zaměřují se na urbanistické vztahy, architektonické hodnoty a historický význam firem. Mnohé objekty, často zapomenuté, nyní hledají nové využití, zatímco některé chátrají a volají po obnově. Publikace je určena nejen zájemcům o průmyslové dědictví, ale také investorům a státní správě při plánování rozvoje a obnovy území.