Albert Cossery Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Děj prózy Ambice v poušti (1984), předposledního románu Alberta Cosseryho, se odehrává ve fiktivním malém emirátu, jenž díky naprosté absenci ropných zdrojů stojí na rozdíl od okolních států stranou pozornosti těžebních společností. Tento blahodárný stav je však od jisté doby narušován pravidelnými sériemi bombových útoků, jejichž zfušovaná podoba a mizivý dopad zůstávají záhadou. Hlavní hrdina Samantar, který „vždy děkoval prozřetelnosti za to, že se narodil na chudé půdě, neboť věděl, že bída nikterak neláká hrabivost mocných“, je tímto vývojem znepokojen. Rozhodne se najít pachatele a zabránit tak nebezpečí intervence imperialistických mocností, která by místnímu obyvatelstvu, dosud chráněnému svou chudobou před utrpením moderního světa, přinesla neštěstí. Ambice v poušti je Cosseryho nejpolitičtější román, v němž autor zároveň vizionářsky předjímá válku v Perském zálivu i model destabilizace regionů „revolučními“ silami.

Lidé zapomenutí Bohem, to jsou chudí z Káhiry. Jejich majetek? Chudoba. Jejich obrana? Spánek, opium, láska nebo ironie. První próza Egypťana Alberta Cosseryho (1913–2008), stoupence filozofie lenosti, obývajícího v Paříži přes padesát let tentýž hotel, je souborem pěti povídek o lidech na okraji společnosti. Brzy po vydání se kniha dostala do rukou Henryho Millera, který ji oceňoval pro její ostrý pohled na sociální realitu a ihned zařídil její překlad do angličtiny. Nadchla také Alberta Camuse, díky němuž se Cossery přes svůj zjevný nezájem stává po příchodu do Paříže uznávaným spisovatelem. Bohem zapomenutí lidé jsou fascinujícím panoptikem postav, brilantně vystihujících lidské typy, vyřazených a odstrčených, nicméně uchovávajících si svoji hrdost a osobitý životní styl, v němž je lenost obranou proti marnému a lopotnému úsilí o zbohatnutí. Jejich postoje a konání v sobě nesou všechny znaky burlesky a absurdního humoru. „Žádný z žijících spisovatelů nepopsal tak drásavým a nemilosrdným způsobem život těch, kteří v lidském pokolení tvoří onen zástup požíraných… Tato kniha ve mně vyvolala naprostý úžas. Byla pro mne první svého druhu od děl velkých ruských klasiků.” Henry Miller

Ce roman a pour cadre une ville du Proche-Orient gouvernée par un tyran grotesque. Un petit groupe de contestataires a décidé de le combattre avec pour arme principale la dérision. Ils orchestrent donc, à son insu, une subtile campagne d'affichage qui provoque l'hilarité de la population. Cette fable, contée avec un humour souvent féroce, illustre un des thèmes privilégiés d'Albert Cossery : la force des hommes libres contre l'idiotie des nantis."C'est "la Condition humaine" réécrite à la façon de Beckett, avec beaucoup de joie de vivre en plus." Jean-Claude Le Covec - le Figaro Magazine"Sous le souriant scepticisme de la façade, ce sont bien - pour reprendre le titre du roman - la violence et la dérision que dénonce un auteur décidément subtil/" Jean-Maurice de Montrémy - La Croix"Ses huit ouvrages font l'éloge du dénouement, érigé en art de vivre, et de la paresse, conçue comme une philosophie et, surtout, une "façon de réfléchir"." Marion Van Renterghem - Le Monde

Früher war Gohar Geschichtsprofessor an der Universität Kairo. Heute schläft er auf einem Stapel Zeitungen im Elendsviertel und verdient sich ein bißchen Geld als Lohnschreiber in einem Bordell. Der Philosoph unter den Bettlern hat die einfachen Wahrheiten entdeckt: ein Stück Brot, eine Kugel Haschisch und ein Dach über dem Kopf - mehr braucht er nicht zum Leben. So glaubt er, seinen Frieden zu finden, bis eines Tages in dem Bordell ein Mord geschieht. Bei dieser scheinbar so leicht nachvollziehbar erzählten Geschichte handelt es sich bei näherem Hinsehen um Exkurse über Menschenwürde, Leidensfähigkeit, soziales Unrecht.

Z francouzštiny přeložená próza o egyptském proletariátu živořícím v předměstském domě. Autor ukazuje pozvolné uvědomování utlačených, kteří se chystají vystoupit proti domácímu pánovi i proti všem podobným představitelům společnosti. Cosseryho kniha se dívá na egyptské poměry třídně a dopomáhá tak poznat čtenáři pravé pozadí tamějších sociálních rozporů.