Pavel Karous Bücher

Česko-anglický atlas popisuje na 550 soch vzniklých v období tzv. normalizace (1969-1989). V této době byly plastiky nedílnou součástí architektury a byly na ně vyčleněny finance (4 procenta) v rámci celkových nákladů na stavbu. Vznikalo tak velké množství uměleckých děl značně rozdílné kvality. Kniha popisuje sochy, objekty či mozaiky umístěné ve veřejném prostoru v Praze, v městech ČR i na Slovensku. Sochař Pavel Karous se s nadhledem a vtipem pokusil o rozčlenění plastik do různých skupin podle vizuálního působení, přičemž se inspiroval členěním v živočišné a rostlinné říši. Najdeme tu tedy např. rod sorela, druh ztratila klíče, rod bruselská těžítka, druh trifidi atd. Fotografie objektů pořídil Hynek Alt. U každé sochy je kromě fotografie uveden její autor, název, materiál a umístění. Krátká charakteristika je zařazena vždy na začátku skupiny soch začleněných pod jeden druh (čeleď, rod). Závěrečné shrnující stati jsou z pera T. Pospiszyla, S. Jankovičové a J. Kořínkové. Doprovodný materiál k druhému, revidovanému vydání tvoří katalog fotografií modelů sochařských realizací.

Výjimečná stavba s pohnutou historií a tragickým koncem, legendární dejvický hotel Praha, ožívá v monografii sochaře a publicisty Pavla Karouse a jeho spoluautorů. Kniha na 250 stránkách mapuje vznik, provoz a ostudný zánik této unikátní stavby, kterou navrhli architekti Paroubek, Navrátil, Černý a Sedláček na konci 70. let. Původně určený pro komunistickou elitu, hotel se stal výstavní skříní architektonického a designového umění té doby, paradoxně bez ideologického zabarvení. Osvětlení navrhoval Stanislav Libenský a Pavel Hlava, sochařskou výzdobu Břetislav Benda a Miloš Krátký, nábytek Zbyněk Hřivnáč. Luxusní pokoje s výhledem na Pražský hrad si užívali přátelé socialismu jako Jásir Arafat a Muammar Kaddáfí. Po pádu režimu sloužil hotel nejen VIP hostům, ale i široké veřejnosti. Na počátku nového tisíciletí byl bohužel zprivatizován a ministerstvo kultury odmítlo přidělit status památky, což vedlo k jeho zániku na příkaz miliardáře Kellnera. Hotel Praha tak představuje nejen příběh unikátní architektury, ale i transformaci české společnosti od reálného socialismu k reálnému kapitalismu. Provokativní obálku navrhl Vladimir 518, grafickou podobu Tereza Hejmová a Terezie Štindlová. Kniha vznikla ve spolupráci s historiky a dokumentaristou Martinem Kohoutem.

Pražské metro nemělo být jen dopravním prostředkem. Před 50 lety se díky této stavbě pod městem otevřel prostor s potenciálem naplnit myšlenku modernistů o schopnosti umění kultivovat člověka. Idea se promítla do pozornosti, kterou tvůrci věnovali architektuře, estetice interiéru, jeho osvětlení, systému orientace, výtvarnému uměnía designu. Výtvarníci byli spolu s architekty aktivními spolutvůrci prostředí, a proto je také pražská podzemní dráha jednou z nejpůsobivějších na světě. Kniha prostřednictvím textů a fotografií zachycuje tento dodnes inspirativní projekt jako architektonický, umělecký a urbanistický fenomén i jako jedinečnou, živou stopu historie v útrobách města.