Michala Benešová Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Dobrodružná alternativní historie z pera mistra evropské fantastiky Než se Hieronim Berbelek střetl s Černokněžníkem sídlícím v moskevském kremlu, býval vynikajícím vůdcem a stratégem. Někdejší moc může získat zpět, dokáže-li najít svoji ztracenou Formu. Svět Jiných písní je totiž světem, jemuž vládne Forma, světem, v němž se zhmotnily představy starořeckých filozofů v čele s Aristotelem. Slunce obíhá kolem Země, hmota se neskládá z atomů, nýbrž ze živlů, na nebi se vznášejí létající vepři, po zemi pobíhají xevry a tapalopy a na stromech rostou medoranče. Svět jasné hierarchie ovšem naruší Zkřivení, Skoliodoi — tajemní příchozí z vesmíru, ztělesnění chaosu. V čele boje proti nim má stanout právě Hieronim Berbelek, za pomoci tajemné Měsíční vědmy i vlastních dětí, které léta neviděl. Vydává se na cestu do Afriky, odkud se do světa šíří tajemní netvoři a kde se hroutí všechny známé hranice. Postupně však začne mít podezření, že vše může vypadat jinak, než si původně myslel. Jak porazit zlo a přitom zůstat sám sebou?

Příběh osmnáctileté dívky odsouzené na doživotí za účast na brutální vraždě přináší hlubokou analýzu spravedlnosti a odpuštění. Dívka, označovaná médii jako „bestie“, se dostala do centra pozornosti, přestože se na činu nepodílela aktivně. Autor Wojciech Tochman se zaměřuje na rekonstrukci událostí, vyšetřování a mediální hon, přičemž klade zásadní otázky o nebezpečnosti vražedkyně a důvodech, proč byla vybrána jako hlavní cíl veřejného zájmu. Jaká je role doživotního trestu v naší společnosti? Tresty se vyvíjely a odrážejí naše pokusy vyrovnat se s nejhoršími zločiny. Zatímco dříve dominovalo pojetí „oko za oko“, dnes se více zaměřujeme na možnost nápravy. Tochman se ptá, zda je možné považovat dívku za nenapravitelnou, a co její případ vypovídá o našem soudnictví a předsudcích. Jak se vyrovnáváme s otázkou, kdy je trest dostatečný, a zda je možné dát odsouzené šanci na nový život po dvaceti pěti letech za mřížemi? Autor se nespokojuje s povrchními odpověďmi a hledá skutečné příčiny chování mladých lidí, kteří se stali vrahy.

Velký román středoevropské fantastiky. Radek Rak se ve svém románu noří do mytologie dávné Haliče, v níž historické postavy a události obrůstají legendami. Sledujeme osudy mladého Jakuba Szely, který se stane zbojníkem a vůdcem selské vzpoury proti šlechtě z roku 1846. Rakova kniha však čtenářům mnohem spíše než historická fakta přibližuje potřebu mýtu a mytického vyprávění, jíž se moderní společnost vzdaluje. Pohybujeme se na pomezí dějin a mytologie - zdánlivě mrtvé věci ožívají, do osudů lidí zasahují víly a moudří hadi. Zároveň však příběh Jakuba Szely vypráví o sociální nespravedlnosti, což je aktuální snad v každé době. Radek Rak napsal román o dobru a zlu, které se skrývá v každém z nás, o nerovných příležitostech, o Haliči a Polsku - a to vše nezvykle barvitým jazykem.

Irena Sendlerová byla opravdová hrdinka, která za druhé světové války pomohla nespočtu lidí. Když si uvědomila, že všechny Židy ve varšavském ghettu čeká smrt, rozhodla se zachránit co nejvíc dětí. I přes obrovské nebezpečí je pašovala ven ve velkém a většina z nich se díky Irenině odvaze dožila konce války. Seznamte své děti s příběhem této výrazné představitelky protinacistického odboje – speciálně uzpůsobená publikace s úchvatnými ilustracemi je naprosto pohltí.

Wojciech Tochman powraca z nową reporterską opowieścią o Kambodży po ludobójstwie. Khmerzy przez lata dręczyli i mordowali swoich, a ci, którzy przeżyli, zostali bez domów, bliskich i z traumą. Ich niewola trwa od dziesięcioleci, a wokół nich panują samotność, ciemność i pustka. Tochman z precyzją i wrażliwością opisuje ludzi, których odwaga została złamana, ból, który nie ustępuje, oraz lęk sprzyjający przemocy. Wspólnota jest niszczona przez nieufność i bezradność wobec uczuć oraz chorób. Dziś Kambodża staje się lustrem dla całego świata. Osoby chore, które kogoś zaatakowały, są uwięzione przez rodziny z obawy przed agresją. Ale to nie jedyny powód. Rodziny boją się również o kobiety, obawiając się, że chore mogą zostać zgwałcone. Lekarze i psycholodzy potwierdzają, że strach przed konsekwencjami gwałtu sprawia, że lepiej jest zamknąć chore w klatkach, niż ryzykować narodziny "naznaczonego" dziecka. Tochman w swojej książce ukazuje brutalną rzeczywistość, która wciąż dotyka Kambodżę, będąc jednocześnie refleksją nad szerszymi problemami społecznymi.

Jakub Shapiro ist ein hoffnungsvoller junger Boxer und überhaupt sehr talentiert. Das erkennt auch der mächtige Warschauer Unterweltpate Kaplica, der Shapiro zu seinem Vertrauten macht. Doch rechte Putschpläne gegen die polnische Regierung bringen das Imperium Kaplicas in Bedrängnis; er kommt in Haft, als ihm ein politischer Mord angehängt wird. Im Schatten dieser Ereignisse bricht ein regelrechter Krieg der Unterwelt los. Jakub Shapiro muss die Dinge in die Hand nehmen: Er geht gegen Feinde wie Verräter vor, beginnt – aus Leidenschaft und Kalkül – eine fatale Affäre mit der Tochter des Staatsanwalts, muss zugleich seine Frau und seine Kinder vor dem anschwellenden Hass schützen – und nimmt immer mehr die Rolle des Paten ein. Der Aufstieg eines Verbrecherhelden zwischen Gewalt, Eleganz und Laster, seine Verletzlichkeit als Jude im Vorkriegs-Warschau: «Der Boxer» ist grandios angelegt und fast filmisch erzählt, ein Panorama mit Sportlern und Schurken, einem Mann mit zwei Gesichtern, glamourösen Huren und charismatischen Gangstern. Ein überragender, thrillerhafter Roman, der eine eruptive Epoche geradezu körperlich erlebbar macht. Für die deutsche Übersetzung von «Der Boxer» wurde Olaf Kühl mit dem Helmut-M.-Braem-Preis 2018 ausgezeichnet.

Ta historia zelektryzowała Holandię, ale to młody polski reporter napisał o niej najpełniej. Podczas swojego drobiazgowego reporterskiego śledztwa Kamil Bałuk szukał odpowiedzi na pytanie, jak doszło do tego, że jeden człowiek został ojcem ponad dwusetki dzieci i kim są dziś te dorosłe już dzieci. Reporter mnoży pytania: Czy każdy człowiek ma prawo do posiadania dziecka? Czy każde dziecko ma prawo do wiedzy o swoich biologicznych korzeniach? Czy dawca nasienia ma prawo do anonimowości? Wszystkie dzieci Louisa to pasjonująca i trudna do uwierzenia opowieść o kraju, w którego języku nie funkcjonuje słowo rodzeństwo, a także o kraju niewielkim gdzie żyją ponad dwie setki braci i sióstr. To również opowieść o lekarzu, który chciał być Bogiem, i o anonimowym dawcy nasienia, który ukrywał nie tylko swoją tożsamość, ale również tajemnicę, którą przekazał ponad dwustu potomkom

Prejdite s nami labyrintmi gréckej mytológie v tejto nádhernej bohato ilustrovanej knihe. Nájdite cestu von zo spleti kľukatých cestičiek medzi bohmi, mocnými hrdinami a bájnymi bytosťami. Na tejto dobrodružnej ceste spoznáte Herakla a argonautov, Minotaura a Kyklopov, Sizyfa, Odysea i nádhernú Trójsku Helenu. Navštívite olympiádu, grécke divadlo a aténsku Akropolu. Straťte sa v tejto knihe a objavte Grécko antických čias.

Fascynujący obraz Afganistanu ? kraju, kt�ry wychował mudżahedin�w i talib�w.Nieustannie aktualny, legendarny tom reportaży Wojciecha Jagielskiego. Jak to się stało, że mudżahedini i talibowie dalej obchodzą cały świat? Mułła Omar czy Osama ibn Ladin stali się uosobieniem lęk�w Zachodu przed islamskim terroryzmem. Afganistan to kraj, kt�ry wychował mudżahedin�w i talib�w.Modlitwa o deszcz przybliża nas do zrozumienia jego fenomenu.

Způsoby, jak přistupovat k dějepisectví komunistického období, mohou být různé. V Česku zatím spíše převládá přístup zkoumající individuální „hříchy“ jednotlivých badatelů. Mladý polský historik Maciej Górny v knize Mezi Marxem a Palackým zvolil jinou cestu a položil si otázku, jak se česká oficiální marxistická historiografie vyrovnávala s dědictvím svých předchůdců a s celou nacionálně liberální koncepcí českých dějin, zformulovanou během 19. století. Přesnější označení by ale bylo historiografie „oficiální“, „komunistická“ či „režimní“ – než marxistická. Maciej Górny (7. května 1976 ve Varšavě) je absolventem historie na Varšavské univerzitě (2000). V roce 2006 získal doktorát za disertační práci „Marxistické vědy v zemích střední a východní Evropy ve vztahu tradicím národních historiografií devatenáctého století“. V roce 2015 se habilitoval na Instytut Historii im. Tadeusza Manteuffla Polskiej Akademii Nauk. Dlouhodobě se věnuje historiografii a dějinám střední a východní Evropy. Od roku 2015 je šéfredaktorem časopisu Acta Poloniae Historica. Jeho další knihy jsou Wydarzenia marcowe w Polsce - reakcje opinii publicznej w Czechosłowacji (1998) a Przede wszystkim ma być naród. Marksistowskie historiografie w Europie Środkowo-Wschodniej (2007).