Jan Trnka Bücher

Kniha mapuje dějiny filmové scenáristiky v českém prostředí od němé éry až do poloviny 20. století. Přibližuje, jak se proměňovaly role i scenáristické postupy samotných autorů a autorek, a představuje psaní pro film jako tvůrčí proces s vlastními pravidly, osvědčenými postupy i neformálními hierarchiemi. Zároveň ukazuje na jeho kulturní a mezioborové přesahy a zdůrazňuje, že bez pochopení fenoménu scenáristiky nebude obraz dějin kinematografie nikdy úplný.

Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války a po další desetiletí existoval ve strukturách zestátněného filmového průmyslu, kontrolovaného komunistickým režimem. Předkládaná kniha mapuje kulturně specifický proces vzniku a velmi spletitého institucionálního vývoje archivu, a zároveň přibližuje způsoby, jimiž generace filmových archivářů naplňovaly poslání shromažďovat, vědecky zpracovávat, uchovávat a znovu zpřístupňovat filmy a další dokumenty svědčící o minulosti kinematografie a dějinách vůbec. V jednotlivých kapitolách objasněné problémy – ať už se týkají proměn akviziční politiky, podob informačního systému, metod ochrany archiválií nebo forem jejich dalšího využívání, obecně každodenní praxe spojené s péčí o kulturní dědictví – jsou nahlíženy v souvislostech s politickými, ekonomickými a technologickými změnami, které v průběhu 20. století ovlivňovaly českou společnost a zároveň formovaly její vztah k historii, nejen té filmové.

Die menschliche DNA-Struktur ist entschlüsselt, was es ermöglicht, die genetische Anlage jedes Menschen über Zehntausende von Jahren zurückzuverfolgen. Die Erbinformationen werden unverfälscht von Müttern weitergegeben. Bei der Analyse der DNA von 6000 in Europa geborenen Menschen entdeckte Bryan Sykes, Professor am Institut für Molekularmedizin der Universität Oxford, dass bestimmte Muster der mitochondrialen DNA immer wieder auftreten. Insgesamt lassen sich 90 Prozent aller Europäer auf sieben Frauen und ihre Stämme zurückführen. Diese sieben Töchter Evas tragen die Namen Ursula, Xenia, Helena, Velda, Tara, Katrin und Jasmin. Sykes fragt, was es für uns bedeutet, von einer dieser Frauen abzustammen, und warum wir uns zu bestimmten Personen hingezogen fühlen. Er stellt die Hypothese auf, dass unsere Gene eine Rolle spielen und wir instinktiv genetische Verwandtschaft spüren. Diese Erkenntnisse werfen Fragen auf über unsere Identität und die Verbindung zu unseren Vorfahren. Jeder von uns kann herausfinden, von welchem Stamm er abstammt und welche Wanderungsbewegungen unsere Vorfahren unternommen haben.

Učební text pro posluchače 3. lékařské fakulty UK. V prvním díle autoři popisují základní biochemické dráhy se zaměřením na energetický metabolismus. Důraz je kladen na pochopení regulace a vzájemné integrace metabolických drah, které jsou probírány na celulární úrovni i v celotělových souvislostech.