Anna Hogenová Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Další publikace české kinantropoložky, filosofky a profesorky působící na českých vysokých školách.

Zbierka krátkych filozofických esejí, epigramov a mystickej lyriky. KNIŽNÝ UNIKÁT Pevnú väzbu knihy s purpurovým textilným povrchom a ražbou zahaľuje tmavomodrý prebal s výrezom, ktorý umožňuje vidieť maľbu vsadenú do obalu. Purpur je súzvukom textov dvoch autorov. Jedným z nich je významná mysliteľka z Čiech, profesorka filozofie Anna Hogenová. Kniha je ilustrovaná farebnými akvarelovými maľbami umelca a filozofa Tibora Eliota Rostasa. PURPUR „Purpur je stav. Stav nanajvýš povznášajúcej blaženosti. Snúbi sa s prapočiatkom a nanebovstúpením duší našich. Purpur tmavý, fialovou čerňou pretkaný je svetom, čo zjavuje sa na viečkach očí zahĺbených do trbletu plnosti prázdnoty."

Kniha Tělo a čas vznikla jako výstup grantu GAUK na PedF UK a představuje nový typ filosofické publikace, která čtenáře uvádí do problematiky času a filosofie těla. Nejde o encyklopedický výčet myšlenek různých filosofů, ale o podněcování čtenářova vlastního prožitku a fenomenalizaci obsažených idejí. Recenzenti ocenili originálnost a inspirativnost díla, které přináší nové pohledy na témata těla, tělesnosti, času a prostoru. Dle Oborného kniha prolíná tradiční antropologické, kineziologické a kosmologické problémy se současným poznáním. Hurych dodává, že publikace je hodnotným příspěvkem k diskusi o časovosti a tělesnosti, a díky své interdisciplinárnosti nabízí nový pohled na propojení těchto dvou oblastí. Text, i když náročný, poskytuje cenné poznatky a inspiraci pro další studium. Autoři věnovali knize velkou pečlivost, aby byla srozumitelná a podnítila zájem o danou problematiku. Doufají, že čtení bude pro každého potěšením.

Nejnovější dílo české filosofky a fenomenoložky o technologickém pokroku, víře v pokrok, odcizenosti a korektním myšlení.

Kniha zkoumá ontologické a gnozeologické předpoklady k fenomému zdraví a fenoménu těla, a to z hlediska fenomenologického - na základě myšlení Edmunda Husserla, Martina Heideggera, M. Merleau-Pontyho, Jana Patočky a dalších myslitelů.

Filosofický rozhovor s fenomenology, mezi které patří Edmund Husserl, Jan Patočka, Martin Heidegger a další.

Rozhovor publicistky a spisovatelky Báry Nesvadbové s profesorkou Annou Hogenovou, filozofkou a fenomenoložkou. Dvě ženy si povídají o podstatě ženství, roli žen v dnešní společnosti, o tom, jak těžké je prosadit se jako žena v mužském světě a skloubit přitom rodinu s kariérou, o současné rodině, o lásce i zrádné kráse. Nezůstávají ale jen u takzvaně ženských témat, jejich rozhovor přesahuje do filozofie, mluví o současném světě a jeho nejistotách, odpovědnosti, o tom, jak svět proměnila pandemie covidu-19, ale i o nemocích a o tom, jak těžké je naučit se sebelásce. Rozhovor, kde na každou otázku existuje odpověď, ale jehož otázky i odpovědi nutí čtenáře přemýšlet a vyvolávají v nich další otázky, na ty už si ale musí každý odpovědět sám.

Dnešní svět je planetární, zodpovědnost za něj musí být také planetární, jde o zodpovědnost za celek, který nemá přesné ohraničení, tj. margo. Celky takového druhu se ukazují jen z napětí bytostného tázání,v tomto napětí se tyto vhledy rodí, nikoliv konstruují. Současní vládci světa jsou spíše konstruktéři, než lidé, kteří mají vhled do celku bez marga. To ukázala nejlépe koronavirová krize, jak málo lidí pochopilo podstatu této krize z hlediska zodpovědnosti za celek.

Sborník dvaadvaceti textů doktorandů a pedagogů z oboru filozofie na Pedagogické fakultě UK. Téma: Vztah filozofie a věd v současnosti.

Předložená publikace “Myšlení myšleného” má jednoduchý úkol: upozornit čtenáře, že úkol myšlení není vyčerpán deskripcí jsoucen a jejich funkcí, jak si to někdy představují současní politici, kteří rozhodují o celku vzdělání a výchovy. Vzdělání a výchova má mít podíl na transcendujícím duchovním přesahu lidské bytosti k celku bez marga, jenž nemá žádné předmětné bytí, jež stačí přesně popsat. Vzdělaný člověk v době planetární době musí vědět o asymetrické zodpovědnosti za druhé, protože rozhodnutí dnes se dotýkají všech, kteří na planetě žijí, ale i těch, kteří se teprve narodí. Nejde jen o myšlení předmětů a představ o předmětech, aby trh byl podporován ve všech ohledech, ale jde rozumění celkům které nejsou objekty, jako je např. pravda, dobro, krásno, spravedlnost . Tyto platnosti se rodí v duši velmi dlouho v napětí bytostného tázání a teprve, když je jejich zrání dokončeno, je celý process korunován vhledem do podstaty, jenž se podobá blesku. O tom věděli již staří Řekové, my se tomu dnes musíme znovu učit. Přesně tyto vhledy nám dnes chybí.

Publikace "Ontologická nouze" zkoumá fenomén, který se projevuje v různých aspektech současného myšlení, včetně pozitivního myšlení. Tento fenomén je nevyhnutelný, vyplývá z bytí v fenomenologickém pojetí a zahrnuje nevyhnutelnost, jako je smrt, a další aspekty existence v čase. Dnes je vůle k moci klíčovým prvkem bytí, přičemž moc a její účinky jsou jediným způsobem, jak tuto podstatu ukázat. Aby byl život jednotlivce uznán jako pravdivý, musí být účinný, což se projevuje výkonem a neustálým přemocňováním sebe sama. Mnozí lidé, zejména senioři, pociťují tuto neviditelnost, neboť jim chybí síla k neustálému růstu. Adorace výkonu a pokroku doprovází nevyhnutelnost vůle k moci, což mění pravdu na jistotu a vytváří dusící fenomény jako "das Ge-stell" a "die Machenschaft". Z této ontologické nouze je možné uniknout pouze pochopením ontologické podstaty současnosti. Je nezbytné překonat povrchní poznání a dosáhnout celku bez marga prostřednictvím bytostného tázání. Filosofie, která je hluboká, nikoli jen deskriptivní, je klíčová pro rozpoznání problémů jako odpovědí. Pochopení ukazovacích pozadí je zásadní pro porozumění jevům kolem nás. Potřebujeme znát fenomenologické pozadí informací, abychom mohli žít z vlastního pramene, nikoli z ideologií.

Žít z vlastního pramene znamená být usebrán, být u sebe. V tomto "u sebe" je zároveň přítomný celek, bytí, které prožíváme a ze kterého vždy poprvé a naposled žijeme. Otevírá se tady to vzácné, podstatné a posvátné. Vždyť nakonec bytí, otevřenost a pravdivost v životě nebo láska poukazují na totéž. Kniha rozhovorů s Annou Hogenovou je knihou o životě a živé filosofii, knihou o podstatném v životě.

Kniha české fenomenoložky se zabývá problematikou predeterminace současného jedince tím, co je pokládáno za samozřejmé, a proto pravdivé.

Sborník se zaměřuje na klíčový motiv evropského myšlení, logos. Úvodní studie profesorky Anny Hogenové navazuje na Patočkovy úvahy o moderantní civilizaci a zdůrazňuje, že manažer, jako organizátor, postrádá eschaton a konečný účel, čímž se stává multiplikátorem nihilismu. Moderantismus, jako znak doby, reflektuje karteziánské myšlení a jeho důsledky, kde certitudo a potřeba jistoty odrážejí neschopnost unést neurčitost lidských životů. Tato situace je výsledkem supremacy sukcesivní logiky a kauzality, která dominuje nad ostatními duševními aspekty, jako jsou city a paměť. Karteziánský člověk se stává okleštěnou verzí celostního renesančního člověka, což vede k absenci osobností jako Michelangelo či Leonardo da Vinci. Sborník, editovaný doc. Naděždou Pelcovou a prof. Annou Hogenovou, je rozdělen do tří částí: filosofické, pedagogické a společensko-vědní. Čtenář tak získává komplexnější přehled o výše uvedených tématech a jejich vzájemných souvislostech.

Vědecký text české filozofky je autorčiným "dialogem" s "Černými sešity" německého filozofa M. Heideggera.

Kniha je věnována starému konceptu sebepoznávání, které od dob Sókratových se nazývá péče o duši. K tomu je ale nutné podtrhnout nutnost vnitřní svobody poznávajícího jedince v jednadvacátém století...

Publikace je věnována problematice současnosti z hlediska fenomenologického. Hlavní myšlenkou je pochopení, že doba planetární si vyžaduje hledisko celku bez marga, které jediné může zakládat odpovědnost asymetrickou v dnešním rozporuplném světě.

Fenomén die Machenschaft (technické a metodické zařizování) a fenomén das Gestell (univerzální objednávka) vycházejí z objektivních systémů kartuziánského typu. Jsou to jevy typické pro současnost. Znamenají umění zařizování od stolu z logiky systémů a struktur, mechanicky a řemeslně. Myšlení v moderní době nevychází z věci samé, protože věc sama je nepochopena. Ale na lidský život nestačí jen logika, systémy a struktury. Zásadní ontologický problém postmoderní doby je, že pravda se přizpůsobuje lidem, nikoli lidé pravdě. Text vysvětluje fenomény - die Machenschaft (technické a metodické zařizování) a fenomén das Gestell (univerzální objednávka). Tyto jevy jsou dle autorky, jejímž oborem je fenomenologie, typické pro současnou dobu.

Kniha české filozofky se zabývá ontologií, filozofií dějin, temporalitou, návratem k počátkům a dnešní postmoderní dobou.

Text vysvětluje postmoderní dobu z fenomenologického hlediska. Ontická deskripce je nalezena v sociologii, antropologii, politologii a dalších vědách. Tato publikace si ukládá vysvětlovat tuto dobu z hlediska ontologického – jde o explanaci této změny a o její porozumění.

Autorka se věnuje intencionalitě, která je základním pojmem ve fenomenologii. Objasňuje jednotlivé jevy, se kterými se lze ve fenomenologii setkat.

Autorka si klade otázku, co je skutečnost. Rozlišuje onticitu a ontologii a uvádí je jako jednu z podmínek života jedince a společnosti. Zároveň srovnává filozofie Nietzscheho a Heideggera.

Předložená monografie je napsána metodou fenomenologického výzkumu, s důkladnou analýzou intencionality času; a to z hlediska sukcesivního (aristotelského) i z hlediska temporálního (heideggerovského). Jde o daseinsanalytickou studii, přísně metodologicky založenou právě v ohledu fenomenologickém. Podmínkou přístupu k problému je provedená transcendentální epoché, jež umožňuje poznat noeze jako to, co v sobě nese předznačená noemata. Práce je namířena na sebepoznání, tzn. na popis intencionality, která daného člověka propojuje se světem i s ním samým, včetně všech živých bytostí atd. Nárokuje si charakter přísného fenomenologického zkoumání, vedeného analýzami především Edmunda Husserla a Martina Heideggera.

Jde o dvanáctou v řadě konferenci, která se věnuje interdisciplinárnímu pohledu vždy na některé z vybraných filosofických témat – nyní je to čas. Budeme se jím zabývat z pozic myšlení filosofického, pedagogického, uměnovědného, kinantropologického, ekonomického a také z hlediska didaktického.

Fenomenologická analýza vztahu aristotelského (sukcesivního) času a heideggerovského času (temporality), a vztahu moderního myšlení k minulosti.

Publikace české fenomenologické filozofky o lidském poznání a smyslu života v Husserlově myšlení.

Samozřejmost jako zdroj nejvyšší skrytosti v lidském poznávání. Zformalizované myšlení vyhovující potřebě jistoty kontrolovat každý krok použité metody, vede nevyhnutelně k vyprázdnění obsahu, intencí a původního smyslu poznávání vůbec.

Současný člověk žije v chybění bytí, obklopuje se jen jsoucny v prostoru a čase, zatímco heideggerovské bytí je v základu domova v podobě nevýslovného tajemství, k němuž se lze přiblížit jen částečně.

Soubor textů připravených katedrou občanské výchovy a filosofie PedF UK týkající se vybraných českých filosofů.

Kniha je souborem sedmi příspěvků od Dagmar Blümlové, Václava Cílka, Anny Hogenové, Petra Juřiny, Michala Kohouta, Karla Stibrala a Jiřího Zemánka, jež zazněly na stejnojmenné konferenci konané 12. května 2012 v Praze. Krajina je v nich představena jako fenomén zajímavý pro mnohé obory: filozofii, archeologii, estetiku i přírodní vědy, a zároveň jako nevyčerpatelný zdroj umělecké inspirace. Nechybí ani představení jednoho ze současných amerických ekologických přístupů ke krajině: objevování důležitosti takového způsobu vnímání krajiny a předávání zkušeností s ní, který je typický pro animistické kultury přírodních národů, jež se rozvíjely bez jakéhokoliv systému písma. Obsah: - Krajina jako naše prodloužené tělo (Anna Hogenová) - Krajina archeologická (Petr Juřina) - Posvátná krajina (Václav Cílek) - Současná estetika a krajina (Karel Stibral) - Kdo obývá krajinu? Krajina - sídlo - vědomí (Michal Kohout) - Krajina ve slovech i za slovy. Pokus o typologii literární krajinomalby (Dagmar Blümlová) - Jak ladit s řečí země - K ekologii a etice jazyka Davida Abrama (Jiří Zemánek)

Soubor textů připravených katedrou občanské výchovy a filosofie PedF UK týkající se vybraných českých filosofů.

Sborník z jedenácté tematicky mezinárodní a interdisciplinárně zaměřené konferencé organizované katedrou občanské výchovy a filosofie PedF UK konané dne 3. 5. 2012.

Text české fenomenoložky zprostředkovává cestu od Platóna k Heideggerovi, Husserlovi, ale i Patočkovi.

Bloudění je součástí naší existence. Dnes jsme předsvědčeni, že vše se dá plánovat a kontrolovat. Člověk není připraven pro nenadálé události. Pravda se stala jistotou matematického charakteru. Důsledkem je strach, jenž se stal pevnou součástí našeho života. Z tohoto strachu vznikají velmi neblahé zkušenosti,. Je zapotřebí vzdělanosti hluboké, nikloli jen popisné , která slouží trhu a potřebám zisku.

Předložené texty mají čtenáře přivést k úloze času. Nejde jen o čas dějinný, ve kterém se konstituují moderní národy, ale také o čas existenciální, tzn. čas z hlediska fenomenologického.

Polemika s myšlenkami Martina Heideggera a Jana Patočky.

Soubor textů připravených katedrou občanské výchovy a filosofie PedF UK týkající se vybraných českých filosofů.

Kniha svým obsahem volně navazuje na předchozí publikaci Fenomenologie - řeč - média. Anna Hogenová se ve svých esejích věnuje otázce "zvnitřňování". Jana Kuklová pak pokračuje v odkrývání působnosti média jakožto technického aparátu. Text vznikl v souvislosti s plněním zadání grantového úkolu nazvaného "Média jako prostor k poznávání světa".

Studie české filozofky o fenoménu pravdy a fenomenologii, zejména v myšlenkách M. Heideggera a J. Patočky

Text vznikl v souvislosti s plněním zadání grantového úkolu nazvaného Média jako prostor k poznávání světa.

Sebepoznání z fenomenologického hlediska, problém Selbstheit, fenomenologická analýza času v poznávání, věda a etika, Ereignis a epimeleia.

Fenomenologicky zaměřený text je určen především studentům univerzit třetího věku.

Problematika etické dimenze lidské činnosti s důrazem na učitelskou profesi v měnících se požadavcích na vzdělání. Vysokoškolská skripta.

Vážení čtenáři, máte před sebou knihu, která chce vyložit fenomenologickým způsobem problémy, které dnes pociťujeme jako důležité. Tomu napomáhá fenomenologický ponor do souvislostí ontických, ontologických a gnozeologických, aspekty etické nevyjímaje.

Filozofický výklad se prostřednictvím analýzy nejrůznějších podob fenomenu logu pokouší nalézt podstatu života coby cestu k nalezení jednoduchosti v rozmanitém.

Tato kniha je určena těm, kteří jsou smutní z toho, že nemohou být úžasně výkonní. Patří těm, kteří nejsou vždy skvělí, a přesto jsou plnohodnotnými lidmi, a dokonce někdy právě v jejich hrozných prohrách a pádech se stane, že jsou právě tito lidé schopni prožít plnost a oslavu svého života. Publikace ukazuje na některé základní rysy současného života, ukazuje na ně fenomenologickým způsobem. Pravda jako aletheia a orthotes, výkon jako legitimace naší existence a platnosti našeho osobního bytí, soutěživost a vůle k moci - to vše jsou nesporné vlastnosti společenského života

Filozofická studie zkoumá některé souvislosti "kvality života" z hlediska významu lidské tělesnosti.

Všechny kapitoly se vztahují ke koncepci pojmu ARETÉ- základní ideji filosofie starověkých olympijských her, která může být chápána jako pozadí, kontext, celek anebo harmonie mezi pečí o duši a péčí o tělo. V jednotlivých kapitolách je ARETÉ stavěno do souvislostí např. s pojmem pravdivosti, ideje, bytí, života, přírody nebo smrti. Určeno pro posluchače FTVS UK.

Etika sportu. Dobro a zlo - nejstarší pojmy etiky. Pohyb jako fenomén. Fenomenologické pojetí tělesnosti a prožitku. Kinantropologie. Filozofický problém existence. Lidská tvořivost. Sport a příroda. Filozofie a pedagogika. Kalokagathia - základ sportování. Filozofie, etika a doping. Fenomén lži. Fenomén věrnosti. Postmoderní tuláctví.