Vývoj, konstrukce a výroba 1919-1939
Okamžitě po vzniku republiky začaly Škodovy závody v Plzni vyrábět bojové vozy pro československou armádu. Plzeňské konstrukční kanceláři se podařilo navrhnout jedinečné projekty pancéřových automobilů a v pozdější době i tanků. U příležitosti stého výročí výroby obrněného automobilu PA-II jsme si dovolili vydat knihu věnovanou vývoji a výrobě pancéřových automobilů strojírnou Škoda v letech 1919 až 1936.
Monografie přibližuje život a veřejné aktivity Friedricha (Fritze) Plachkého, Slezana původem z rodiny německojazyčné inteligence, který se od konce 60. let 19. století do počátku 20. století významně zapsal především do života Hranic, střediska Moravské brány. Profesí advokát, veřejně velmi činorodá osoba a komunální a zemský politik strávil závěr života ve Vídni a z kolektivní paměti společenství jeho někdejšího působiště byl takřka zcela vytěsněn. Autor knihy se proto pokouší jednak o znovuobjevení tohoto (polo)zapomenutého rakouského Němce, jednak o demytizaci jeho osobnosti a vyvážení dosud převládajícího negativního obrazu Plachkého, jak jej úspěšně vytvořili jeho někdejší odpůrci.
Monografie přibližuje život a veřejné aktivity Friedricha (Fritze) Plachkého, Slezana původem z rodiny německojazyčné inteligence, který se od konce 60. let 19. století do počátku 20. století významně zapsal především do života Hranic, střediska Moravské brány. Profesí advokát, veřejně velmi činorodá osoba a komunální a zemský politik strávil závěr života ve Vídni a z kolektivní paměti společenství jeho někdejšího působiště byl takřka zcela vytěsněn. Autor knihy se proto pokouší jednak o znovuobjevení tohoto (polo)zapomenutého rakouského Němce, jednak o demytizaci jeho osobnosti a vyvážení dosud převládajícího negativního obrazu Plachkého, jak jej úspěšně vytvořili jeho někdejší odpůrci.
Monografie analyzuje interakce mezi hospodářským a sociálním vývojem, státní správou, společností, zástupci hospodářské sféry a tou částí vzdělávacího systému, která měla připravit kvalifikované pracovní síly pro tovární průmysl, řemesla, zemědělství, obchod a částečně i služby. Ve zvoleném časovém úseku odkrýváokolnosti vzniku odborných škol a mimoškolních vzdělávacích alternativ, formování učebních plánů, sleduje proměnu skladby žactva i kvalifikačního profilu absolventů. Zaznamenává reakci vzdělávacího sektoru na dlouhodobé a stále intenzivnější modernizační procesy i na konjunkturální výkyvy hospodářství a změny hospodářské politiky státu. Hlavní přínos knihy spočívá v širokém uplatnění komparace a v propojení témat, která byla doposud zkoumána odděleně. Autor vychází z rozboru postojů k profesnímu vzdělávání na centrální, zemské, regionální a lokální úrovni. Dále studuje angažmá státu, lokální a zemské samosprávy, profesních organizací a společenstev i reprezentativního vzorku konkrétních podniků a jedinců z řad politických a hospodářských elit. Rozvoj profesně vzdělávací infrastruktury je představen v celopředlitavském (rakouském) kontextu se zvláštním zaměřením na region rakouského Slezska. V perspektivě předlitavské části habsburské monarchie přináší kniha užitečné srovnání i s jejími dalšími provinciemi.
Od ustanovení zámku v Dobříši letním sídlem říšského protektora v létě r. 1942 se Dobříš alespoň opět částečně stává místem které si vládce této země vybral za své. Nebyl to však majitel milovaný ani tolerovaný, zámek, jako spousta jiného, byl rodu Colloredo-Mannsfeld vyvlastněn a tedy ukraden. Místním se navíc vždy o něco více stáhla hrdla, když se nad zámkem objevila standarta Říšského protektora. Samotnou přítomnost však vnímali spíše stálým pobytem posádky zámku, kteří byli v Dobříši až do 5.5. 1945 neustále. Kniha není vyčerpávající studií daného tématu a proto ji berte jen jako okno do temné doby Protektorátu.
