Ondřej Horák Reihenfolge der Bücher

Jubilejní fotografický průvodce reflektuje památky a atmosféru Kutné Hory.

Seznamte se, hlavní hrdina novely Poslední voják lásky se jmenuje Gustík. Gustík je sirotek trpící zvláštní poruchou: „ Vlastně neumím prožívat přítomnost. Vždycky pro mě všechno existuje teprve ve chvíli, kdy to ztratím, kdy na to můžu už jen vzpomínat. “ Gustíka sice nyní potkalo nečekané štěstí, nová láska, ale není si jist tím, zda není přece jen příliš pozdě, jelikož se už patrně ocitl v druhém poločase svého života. Gustík je spisovatel, a tak velmi často potřebuje být sám. Navíc teď musí přijímat i podivné zakázky, protože uživit dva, když je člověk neúspěšný autor, to dá skutečně zabrat.

Ondřej Franta (1869-1939) byl český vojenský duchovní (feldkurát). První světovou válku prožil na jejích bojištích na haličské frontě jen krátce, v letech 1914-1920 byl držen jako ruský zajatec v Turkestánu a Moskvě. Po návratu do vlasti (odcházel jako poddaný rakousko-uherského vladaře, vrátil se jako občan Československé republiky) našel zaměstnání v Jindřichově Hradci jako archivář Černínů z Chudenic. Ve 30. letech sepisoval Vzpomínky ze zajetí, cenný historický i literární dokument, jenž vychází po více než 80 letech v kritické edici manželů Anastasije a Davida Frantových ze ZČU.

Hanka Dvorská je továrna na dobrou náladu a pozitivní energii. Nejstarší česká kaskadérka, trenérka a též držitelka Ceny Věry Čáslavské říká: „Cvičím každý den i s nádorem na mozku.“ V mládí hrála tenis s Hanou Mandlíkovou, tančila se synem Heleny Růžičkové a na step chodila s Helenou Vondráčkovou. Jako filmová kaskadérka zastupovala mnoho českých hereček a za sebou má práci také na zahraničních velkofilmech. Ve své první knize rekapituluje dosavadní život — vítězství, pády i zranění, včetně těch „srdečních“. Na každý další den má program. A jsou tu také dlouhodobější plány: v osmdesáti se hodlá znovu provdat. Přečtení této knihy může být iniciačním momentem pro řadu lidí — ať už pro ty, kdo se sportu již věnují, tak pro ty, kteří se chtějí začít hýbat, přáli by si zhubnout, nebo jen „trpí“ špatnou náladou.

Co se během normalizace vyučovalo, jaké gastronomické kreace nabízely školní jídelny a která témata mezi žáky o přestávkách frčela? V této odlehčené publikaci najdete pořádnou várku informací o dobové módě, šikézních účesech, školních pomůckách i o všem, co se mezi školními zdmi dělo, když jste zrovna nemuseli chodit na chodbě s rukama za zády. Nedílnou součástí knihy je i bohatý obrazový doprovod, který často vydá za mnoho slov.

Druhé vydání učebnice se zaměřuje na čtyři tradiční soukromoprávní zásady a jim odpovídající instituty: z věcného práva na zásadu akcesní-superficiální a translační, z dědického práva na zásadu pořizovací volnosti a univerzální sukcese. Přibližuje jejich pojem, smysl a vývoj, včetně komparace s předními evropskými občanskými zákoníky (francouzským, německým či švýcarským). Historicko-srovnávací pohled umožňuje nejen lépe pochopit účel a směřování platné úpravy, která výrazně navazuje na středoevropskou právní tradici, ale přináší také cenné inspirace pro řešení konkrétních sporných otázek.

Kniha stejně jako výstava sleduje historii a přítomnost projektů, ve kterých se umělci zaměřují na práci se společenskými a sociálními skupinami mimo výstavní prostor. Tento druh umělecké spolupráce u nás vzniká nárazově už od poloviny minulého století. Díky realizaci mimo institucionální rámec je však minimálně vizuálně či teoreticky zdokumentován. Knihu si každý návštěvník otiskem své ruky může sám dotvořit a stát se tak jejím (spolu)autorem. Obsahuje texty českých a slovenských teoretiků umění nebo kurátorů, kteří se téma výstavy pokouší zmapovat.

„Detektivní román“ založený na výzkumu českých a slovenských badatelů vypráví dnes málo známý příběh kdysi slavného, obdivovaného, ale i zatracovaného obrazu Díkůvzdání českého a slovenského lidu generalissimu Stalinovi od uměleckého kolektivu Jan Čumpelík – Alena Čermáková – Jaromír Schoř. První rovina vyprávění nastiňuje fungování a kulturní kontext stalinismu. Druhá se odehrává v současné Praze a popisuje práci česko-slovenské dvojice kurátorů, kteří se pokouší ztracený obraz najít a po desetiletích jej znovu vystavit.