O létáních na dálkových tratích letadly BB 318, IL-18, IL-62 a A-310. Vyprávění z doby, kdy se ČSA řadily mezi přední letecké společnosti světa. Dálková linka Praha - Jakarta byla první pravidelnou linkou na světě provozovanou tryskovým letadlem. Přesto, že se děj se odehrává z velké části v době komunistické totality, z knihy přímo čiší hrdost dopravních pilotů na své povolání a příslušnost ke svému zaměstnavateli - ČSA, československému vlajkovému dopravci.
Moc jsem přemýšlel o názvu tohoto povídání. Líbí se mi „Můj život letce“ – knížka od Ernsta Udet, úspěšného pilota první světové války, který podlehl nacismu a v roce 1941 spáchal sebevraždu. Jeho psaní před nacismem je zajímavé, ale moje povídání nemůže nést tento název. Zajímá mě, že jsem měl možnost létat i v komunistické totalitě, strávil jsem na nebi přes 17 000 hodin na 35 typech letadel. S rodinou a přáteli jsme odsuzovali komunistickou zvůli, většina národa však tiše trpěla. Nebyl jsem otevřeným bojovníkem proti totalitě, ale měl jsem štěstí, že jsem v létání uspěl, i přes svůj buržoazní původ. Od mládí jsem snil o létání, které miluji dodnes. Kdyby nenastal únor 1948, letecký život naší generace by byl možná lepší. Cituji Jana Nerudu: „já ledačím jsem byl v tom božím světě a čím jsem byl, tím jsem byl rád.“ Toto povídání však není jen o létání; zmiňuji krásu svého rodiště, historii rodiny a zaměstnání před ČSA. Kniha nabízí ohlédnutí na barvitý život českého pilota a příběhy několika generací za posledních sto let, včetně vzpomínek na sportovní a vojenské letectví, a oslavuje stoletou historii Československých a později Českých aerolinií.