Mojmír Weimann Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Kniha přináší příběhy plzeňského divadla, v nichž se autor pokouší propojit historii plzeňského divadelního dění s mnohdy velmi pohnutými osudy města na soutoku čtyř řek a jeho obyvatel. Mojmír Weimann, ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla v první polovině 90. let, zanechává cenné svědectví, které zahajuje v první polovině 19. století a knihu uzavírá rokem 1989 těsně před společenskými změnami. Přehledně a s odborným zaujetím, zároveň však velice čtivou formou, která jistě osloví nejen věrné příznivce divadelního umění.

Publikace vydaná statutárním městem Plzeň ke 100. výročí narození pana Miroslava Horníčka.

Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody. Období plné změn zasáhlo i divadelní scénu. „Když jsem poprvé vstoupil do plzeňského divadla v roli ředitele či lépe řečeno principála, za něhož jsem se vždy považoval, trochu se mi roztřásla kolena,“ přiznává Mojmír Weimann. „Stát se jedním z pokračovatelů Vendelína Budila a sloužit divadlu tak, aby plnilo v daných provozních podmínkách svou funkci, navázalo na své nejlepší tradice a pokusilo se je rozvíjet v souladu s požadavky náročného plzeňského diváka, je těžký úkol. Doba, v níž jsem do Plzně přišel, byla zcela jiná než ta, v níž divadlo řídil geniální představitel krále Leara, ale problémy, s kterými jsem se musel vyrovnávat, nebyly mnohdy jiné než za jeho časů. A ani dnes tomu není jinak. Věděl jsem, že v Budilovi mám oporu, stejně jako jsem ji vždy měl v atmosféře města, do kterého mne zavál osud, a v myšlení a cítění jeho obyvatel.“