Martin Jemelka Bücher

Antologie pamětnických vyprávění obyvatel ostravských hornických kolonií. Autor shromáždil včetně již publikovaných pamětnických vyprávění 44 vzpomínek 50 obyvatel ze 17 hornických kolonií narozených v letech 1886–1955. Ve vzpomínkách se zrcadlí i dějinné události jako život za starého Rakouska, během I. světové války, hladových bouří v červenci 1917, říjnových událostí roku 1918, během hospodářské krize 30. let, život v Protektorátu Čechy a Morava, bombardování Ostravy v srpnu 1944, osvobození nebo politické změny po roce 1948. Opakují se v nich také každodenní stereotypy: dětské hry, hornické slavnosti, přítomnost židů nebo osob za II. světové války totálně nasazených na práci v místních dolech nebo Vítkovických železárnách. Živé jsou vzpomínky na dělnickou tělovýchovu a sport, spolkový, politický a náboženský život. Kniha je na Ostravsku ojedinělým pokusem o shromáždění vzpomínek několika generací konkrétní sociální skupiny. Ve srovnání s podobnými českými a německými publikacemi však akcentuje obrazovou dokumentac

Publikace Ostravské dělnické kolonie I: závodní kolonie kamenouhelných dolů a koksoven v moravské části Ostravy, jejímž pokračováním by měly být knihy věnované hornickým koloniím ve slezské části Ostravy (2012) a koloniím Vítkovických železáren a dalších průmyslových závodů (2013), přináší informace o významných dělnických sídlištích v Ostravě-Mariánských Horách, Ostravě-Moravské Ostravě, Ostravě-Přívozu a Ostravě-Vítkovicích, ale i dosud přehlížených dělnických lokalitách na levém břehu Ostravice (kolonie U Dubu, U Jámy Ignát, U Kostela, Stará kolonie dolu František a Louis), a vedle řady prvně publikovaných informací z oblasti historické topografie a regionálních dějin je předpokladem potřebného výzkumu firemní sociální politiky ostravských průmyslových závodů, a to v klíčové oblasti bytové politiky, v poslední třetině 19. století – v době vrcholící industrializace ostravské průmyslové aglomerace – rozhodujícím segmentu podnikatelské strategie místních průmyslových gigantů z řad kamenouhelných a hutních společností.

Publikace přinesla nejen informace o dosud přehlížených dělnických lokalitách na levém břehu Ostravice (kolonie U Dubu, U Jámy Ignát, U Kostela, Stará kolonie dolu František a Louis), ale vedle řady prvně publikovaných informací z oblasti historické topografie a regionálních dějin se stala předpokladem dnes tolik potřebného výzkumu firemní sociální politiky ostravských průmyslových závodů, a to v klíčové oblasti bytové politiky, v poslední třetině 19. století - v době vrcholící industrializace ostravské průmyslové aglomerace - rozhodujícím segmentu podnikatelské strategie místních průmyslových gigantů z řad kamenouhelných a hutních společností

Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Sborník č. 23.

Publikace je třetím dílem projektu mapujícího ostravské dělnické kolonie. Tento díl mapuje privátní dělnické kolonie a sídliště ostravských chemických a dopravních podniků a Vítkovických železáren. Věnuje se roli zkoumaných kolonií v populačním substrátu dotčených obcí, sleduje urbanistické impulzy vzešlé z podnikové zástavby v oblasti občanské vybavenosti, a vedle řady jmen významných obyvatel se zabývá jejich společenským a spolkovým životem na úrovni kolonií, nebo příslušných obcí.

Publikace mapuje vývoj a proměny náboženského života průmyslového dělnictva v meziválečných českých zemích na příkladu čtyř průmyslových měst různé dominantní výrobní orientace – Jablonce nad Nisou, Kladna, Ostravy a Zlína. Autoři usilují o objasnění role tradičních i nových náboženských aktérů ve specifickém průmyslovém prostředí i o analýzu různorodých podob dělnické religiozity. Stranou jejich zájmu nezůstává ani formulování sociálního programu náboženskými společnostmi a komunitami a jejich hledání odpovědí na otázky o ideálním společenském uspořádání.

Tématem dvaadvacátého svazku edice Ostravica jsou havířské kolonie v Ostravě. Autor se touto problematikou zabývá již řadu let a umožňuje tak čtenáři nahlédnout do historie výstaveb četných havířských kolonií, poukázat na jejich architektonická specifika i interiéry, neopomíjí vylíčení běžného a společenského života jejich obyvatelů. Doplněno o dobové fotografie.

Víte, jaký je to pocit, když vám ze dne na den nepřijde domů manžel? Představte si, že vám odejde do práce zdravý člověk, že už nikdy nepřijde, že vás nikdy nepohladí, že se nikdy nepomilujete, že vás nechytne za ruku… Nejde říct: chlapů je milion. Ten váš je jeden. Kniha Hornické vdovy přináší autentické autorizované příběhy hornických vdov od nejstarších až po nejmladší na pozadí historických proměn Československa a České republiky, kdy bylo hornictví vnímáno jednou jako výkladní skříň socialismu, jindy jako jev zatracovaný a zesměšňovaný. Kniha se tak snaží poodkrýt fenomén hornictví v jiném světle a relativizovat mnohaletá klišé, jež se k němu vážou. Publikace vychází s předmluvou Martina Jemelky, historika českého dělnictva, a množstvím doprovodných dobových materiálů.

Unikátní svědectví osobního tajemníka Jana Antonína Bati přináší nový pohled na tuto dodnes rozporuplně vnímanou osobnost.