Emil Voráček Bücher

More than thirty social and humanitarian scientist were involved in the research project „Theory and Practice of the Welfare State in Europe in 20th Century, which was part of the research programme of the Institute of History, Academy of Sciences of the Czech Republic. The team included specialists in economic and social history, political scientists, sociologists, lawyers, and economists from a number of European countries, namely Great Britain, France, Germany, Russia, Austria, Slovakia and Czech Republic.The result of their cooperation is a highly interdisciplinary work. Více než třicet vědeckých pracovníků z oboru sociálních a humanitních věd se podílelo na výzkumném projektu „Teorie a praxe sociálního státu ve 20. století“, který byl součástí výzkumného programu Historického ústavu Akademie věd České republiky. Tým zahrnoval specialisty v oboru hospodářských a sociálních dějin, sociology, právníky a ekonomy z řady evropských zemí, konkrétně Velké Británie, Francie, Německa, Ruska, Rakouska, Slovenska a České republiky.Výsledkem této spolupráce vznikla vysoce interdisciplinární práce.

Neznámé kapitoly z historie československé účasti v občanské válce ve Španělsku 1936–1939. Pozornost autorského týmu je zaměřena na méně známé či opomíjené aspekty španělské občanské války a mezinárodních brigád, a zejména pak na životní osudy československých dobrovolníků. Publikace je zpracována mezioborově, podíleli se na ní autoři z různých společenskovědních disciplín. Publikace je tematicky rozdělena na dvě hlavní části. První zahrnuje širší kontext dobové španělské, světové a československé politiky, mezinárodní intervence a vztahu velmocí ke španělské občanské válce; zařazen je také aktuální historiografický přehled variability přístupů, metod a zpracování tématu. Druhá část je věnována československým dobrovolníkům mezinárodních brigád, s důrazem na jejich životní osudy před- a po zapojení do bojů ve Španělsku (obtíže při ilegálním náboru v Československu, působení za druhé světové války, osudy po osvobození Československa a po komunistickém převratu v roce 1948. Samostatné téma odrazu španělské občanské války v kultuře ilustruje přehledová kapitola o české (československé) překladové literatuře a soubor reprodukcí plakátů ze španělské občanské války ze sbírek Národního archivu v Praze. Kolektivní monografii doplňují faksimile původem z ruských archivů, zachycující souhrnné statistiky interbrigadistů, zpracované v roce 1940 pro orgány Kominterny.

Velmi pěkná publikace osvědčeného týmu archeologů a historiků tentokrát čtenáři přibližuje vývoj obce Cítov na Podřipsku v kontextu "velkých" dějin od pravěku až do konce 20. století. Přes šest set stran poutavého vyprávění založeného na důkladném archivním výzkumu je doplněno četnou obrazovou přílohou, grafy a tabulkami.

První díl zamýšlené trojdílné monografie probírá dějiny města od počátku středověku do konce 17.století.

Vítězství a osvobození představují pro Československo dvě úzce spojené podstaty roku 1945. První z nich je vítězství spojeneckých mocností nad nacistickým Německem, kde Československo hrálo aktivní roli prostřednictvím své zahraniční armády a hnutí odporu v okupované zemi. Druhou podstatou bylo znovuzískání svobody po šesti letech nacistické okupace, kdy se občané ocitli na prahu rozhodování o osudu svého státu. Kniha hodnotí konec druhé světové války z různých perspektiv, přičemž historikové z Ruské federace, USA a Německa přinášejí své pohledy, zatímco čeští historikové analyzují vývoj v Československu a jeho souvislosti s koncem války. Komparace s jinými evropskými státy nabízí úvahy o alternativách poválečného vývoje, který byl ukončen únorovým převratem 1948. V květnu 1945 měli občané novou naději na svobodný život, avšak více než 340 000 z nich se tohoto návratu nedočkalo. Desetitisíce dalších se pomalu shledávaly se svými blízkými, kteří přežili hrůzy koncentračních táborů. Všichni, ať už žili pod nacistickým protektorátem, nebo se vrátili s československou armádou, zůstali válkou navždy poznamenáni.