Blanka Carrière Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

"Temnota má nové jméno – a Martin Servaz ho dobře zná. Devátý případ z bestsellerové série." Když se na internetu začne šířit true crime podcast o nepolapitelném sériovém vrahovi Julianu Hirtmannovi, brzy se kolem jeho příběhu vytvoří mrazivý kult. Miliony posluchačů, blogerů a amatérských vyšetřovatelů pátrají po detailech jeho zločinů – a jejich posedlost živí novou vlnu strachu. V okamžiku, kdy začnou mizet mladé ženy, vrací se komisař Martin Servaz do akce. Stopy vedou do minulosti... a zároveň do světa, kde se realita ztrácí v mediálním šumu. Je Hirtmann zpět? Nebo je pravda ještě děsivější?

V zuřící bouři se potácí žena s krvavým nápisem na ruce. Je naprosto zmatená a nic si nepamatuje déle než čtyři minuty. Bez jejího elektronického organizéru se jí vše po chvíli rozpadá… slova, tváře, zvuky, vzpomínky. Proč má na zápěstích stopy po provazech? Co znamenají její jizvy? Co ji pojí se šesti oběťmi, které kdosi před čtyřmi lety krutě mučil a skalpoval? Pro zkušenou policistku Lucii Henebellovou to měl být klidný večer. Místo toho ale začíná boj, který probudí démony z těch nejtemnějších hlubin.

Temný psychologický thriller, který vás bude pronásledovat i ve snech.Sandrine nenávidí samu sebe. Její tělo jí připadá moc velké, její tvář příliš nevýrazná. Je plachá, neklidná, a když na ni někdo zvýší hlas, hned se zakoktá. Jednoho dne však přijde on. Nabídne jí místo vedle sebe a svého syna. Místo v domě, kde chybí žena. Ta předchozí zmizela a všichni ji považují za mrtvou. Sandrine se ji snaží nahradit, jenže už nikdy nezmění skutečnost, že je druhá... A v den, kdy se první žena znovu objeví, se Sandrinin svět definitivně zhroutí... Nebo by s tím šlo ještě něco udělat?!

Purnima und Savita sind arm, sie sind ehrgeizig, und sie sind Mädchen – keine guten Voraussetzungen für ihre Zukunft. Nach dem Tod ihrer Mutter hat die 16-jährige Purnima wenig Trost in ihrem Leben. Sie muss sich um ihre Geschwister kümmern, während ihr Vater sie unbedingt verheiraten will. Als die ein Jahr ältere Savita in den Haushalt kommt, um an einem der Sari-Webstühle zu arbeiten, ist Purnima fasziniert von ihrer Leidenschaft und Unabhängigkeit und beginnt, sich ein Leben jenseits einer Zwangsehe vorzustellen. Als jedoch Savita Opfer einer verheerenden Gewalttat wird, flieht diese aus dem Dorf. Bald lässt auch Purnima alles hinter sich, um ihre Freundin wiederzufinden. Die Suche führt sie auf eine erschütternde Reise, in die dunkelsten Winkel der indischen Unterwelt bis in die USA. Der Roman wechselt zwischen den Perspektiven der beiden jungen Frauen, während die Schicksalswendungen unerbittlich scheinen. Allein die Freundschaft hilft ihnen, die Hoffnung auf ein selbstbestimmtes Leben aufrecht zu erhalten.

Knížka z recyklovaného neběleného kartonu ukazuje, jak se z nakladených vajíček stane krásná modrá vážka.

Knížka z recyklovaného neběleného kartonu ukazuje, jak se z nakladených vajíček vylíhne beruška.

Diese Sonderausgabe bringt ein Vorwort von Ulrich Wickert; Farm der Tiere in der neuen Übersetzung von Michael Walter; Orwells Essay „Die Pressefreiheit“, sein Vorwort zur ukrainischen Ausgabe vom März 1947 und Briefe aus den Jahren 44/45, u. a. an den Verleger Victor Gollancz; Ein Kapitel aus Michael Sheldens großer Orwell-Biographie; die Illustrationen von F. K. Waechter

Anně se přihodil zázrak. Po nehodě a dvou týdnech v kómatu je stále naživu. Je to snad příslib nového začátku? Šance začít znovu se svým synem a manželem? Na druhou stranu se však v té kratičké chvíli, kdy její život visel na vlásku, ocitla v tunelu… Tunelu plném černého světla, kde jí nějaký muž vyhrožoval smrtí… Od té doby je jí neustále v patách. Proč si vybral zrovna ji za svědka svých zločinů? Někdy je lepší se nevracet…

Jean-Marie Roughol strávil na ulici více než dvacet let. Když jednoho večera žebral před obchodem, navrhl projíždějícímu cyklistovi, že mu, než si nakoupí, pohlídá kolo. Ten cyklista se jmenoval Jean-Louis Debré. Z následujících setkání těch dvou se mezi bezdomovcem a bývalým francouzským ministrem vnitra a předsedou Ústavní rady zrodil zvláštní důvěrný vztah. Do té míry, že první z nich, souhlasil s nápadem druhého, aby napsal příběh svého života. Svědectví sedmačtyřicetiletého „dítěte ulice“ nic nezastírá ani nepřikrášluje. Na dlažbě devatenáctého pařížského obvodu, ve kterém prožil část dětství, i na chodnících super elegantní ulice Marbeuf, zažil Jean-Marie léta bídy a strádání: první pokusy o žebrání, první lásky, první přátelství, squaterské domy, vchody a východy metra, lavičky v parku a ty nejubožejší zaplivané hotely. Svědectví o drsné realitě lidí žijících na ulici přináší čtenářům nejen pohled do světa násilí, strachu a bídy, ale i příběhy solidarity a kamarádství…