Kniha zachycuje dobrodružnou cestu lenochové opice Jarmila magickým indickým subkontinentem. Příběh plný překvapení a nečekaných setkání byl inspirován autorovými vlastními zkušenostmi. Tento netradiční grafický román vyprávěný v širokoúhlých podrobných ilustracích, stojící někde na křižovatce komiksů a knih o umění, si užijí mladší i starší čtenáři obrázků
Svět se nám rozpadá před očima zakrytými konzumem. Dokonce už i v malém českém městečku. Supermarket, skateboard, pivka, hulení, hamburgry, tetování, pizza, selfie. Dá se bez toho žít? Nový komiks Jarmil Jarmil vám to neřekne. Jarmil je rychlá poezie a rychlá každodennost v běhu, aby se život dal přežít. Jarmil je koktejl čekání a útěku. Pamatujeme si už jenom kocoviny.
Osm kreslířů a ilustrátorů z Česka a Německa se sešlo na Klenové, aby po dvou týdnech sympozia, které strávili v podhůří Šumavy, vytvořili autorské komiksy na téma Superhrdinové z východního bloku, a to se společným podtématem - převaděčstvím.
Kniha Po práci legraci (2016) měla velký čtenářský ohlas. Připomenout si dobu socialismu na tehdejších anekdotách, hádankách, parodiích a posměšcích, jež byly pro mladší ročníky opatřeny vysvětlujícím komentářem, se ukázalo jako šťastný nápad. A jelikož se do knihy ani zdaleka nevešlo všechno, co lidový vtipálek za čtyřicet let vlády komunistů vyprodukoval, přicházejí autoři s druhým dílem, kde ve vypouklém zrcadle humoru ožívají tehdejší politici, úderníci, zpěváci, herci, výrobky, pochutiny, oděvy, automobily, sochy, stavby, knihy, filmy či sdělovací prostředky. Sandokan, Goro, bílý pes, přestávky s koťátky, Mrazík, Zpěv míru, Děvčátko, na slovíčko, Pražské vajíčko, Partyzánský samopal, Rudá Twiggy, Chlasta Vramostová, Belzebub Zeitung, Literární měsíčky, sisinky, lančmít, soběslavská chřipka, hrobeso, kulturní vložka a další divy socialismu. V příloze najdete zpěvník písňových parodií, slovníček lidových průpovídek, čítanku soudružských perliček, rukověť mladého rockera a nevojáka i řadu ilustrací a dobových fotografií. Motto knihy zní: „Jaký je rozdíl mezi lidem a lidmi za socialismu? – Náš lid buduje novou a spravedlivou společnost a statečně překonává všechny překážky, kdežto lidi na to serou.“
Historie se opakuje. Češi opět nemají svůj samostatný stát. Byli jsme i před Mnichovem, budeme i po něm? Prezident Beneš doufá, že ano. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit“ národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné, je třeba vytvořit situaci, která z Československa vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale také spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje.