Jiří Havelka Reihenfolge der Bücher

Komedie pro ty, kdo to nezažili. Drama pro ty, kdo tím žijí. Knižní vydání scénáře (přepisu filmových dialogů) s úvodem Petra Fischera provázejí fotografie z filmu i z natáčení, rozhovor s Jiřím Havelkou, jeho mimořádná úvaha o divadle Sametová simulace, přehled jeho dosavadní práce a výběr z diváckých ohlasů na film. První film režiséra Jiřího Havelky Vlastníci je nejpovedenější současnou satirou české kinematografie za poslední roky. Schůze majitelů bytů, kteří se nedokážou na ničem shodnout, je podobně hořkou komedií, jakou bylo Formanovo Hoří, má panenko. V kinech Vlastníky vidělo víc než 300 000 diváků. Film z produkce CinemArt získal tři České lvy (Jiří Havelka za scénář, Tereza Ramba a Klára Melíšková za vedlejší role).

Z důvodu skepse a nedůvěřivosti české společnosti k tradičnímu náboženství, je katolicismus často obecně považován za synonymum pro nehybnost či zpátečnictví. Vzhledem k problematičnosti a spletitosti studia náboženství se zdá být užitečné, obrátit svou pozornost k jednotlivým (historickým) aktérům. Kvůli dlouhodobému opomíjení je tento pohled „zdola“ ještě zajímavější u žen. Jak se tedy náboženství odrazilo v jejich konkrétním psaní nebo jednání? Kniha pojednává o ženských aktivitách v českém politickém katolicismu. Sleduje proměny sebepojetí organizovaných katolických žen, popřípadě strategiemi a vyjednáváním s katolickými muži. Obrací svou hlavní pozornost na přelom 19. a 20. století, kdy se v českém prostředí zvětšují možnosti uplatnění žen ve veřejné sféře.

Programová brožura k inscenaci Plukovník Švec. Zanechali po sobě deníky a také řadu fotografií. Po Ševcovi ovšem zbyla legenda – jen on se totiž v předvečer vzniku ČSR zabil, aby zburcoval demoralizovanou jednotku k dalším zoufalým bojům. O deset let později o tomto hrdinském činu píše pro Národní divadlo legionář Rudolf Medek hru, z níž se okamžitě stává divácký hit – a zdroj několikaleté, velmi ostré politické polemiky. O dalších deset let později se za hrou – a o dalších deset let později, v roce 1948, se také za Ševcem a za Medkem zavírá hladina a legionářské hrdinství má být vymazáno z historické paměti.

Známý vědec John Calhoun z USA provedl pokus, ve kterém zkoumal, co se stane myším, kterým vybuduje dokonalý život s ideálními podmínky pro hladkou reprodukci, dostatkem potravy a bez strachu z predátorů. Hlodavci místo toho, aby se těšili z dokonalého života, zemřeli. Fascinující srovnání života drobných hlodavců a člověka se odehraje na Nové scéně pod taktovkou režiséra Jiřího Havelky. Programová brožura obsahuje texty se společenskými tématy, představuje ojedinělý projekt i inscenátory představení.

Memoáry Jiřího Havelky (1892–1964), v letech 1938–41 ministra československé a posléze protektorátní vlády a zároveň přednosty prezidentské kanceláře, podávají působivé svědectví o událostech českých dějin od podzimu 1938 do září 1941 očima jednoho z jejich protagonistů, nejbližšího spolupracovníka prezidenta dr. Emila Háchy a ministerského předsedy generála Aloise Eliáše. Ukazují rozporuplné postavení a těžkou roli prezidenta Háchy, předsedy Eliáše a protektorátní vlády, manévrujících mezi vnější loajalitou vůči okupantům, národně obranným zápasem a protinacistickou rezistencí. Ve své druhé části pak zachycují autorův zápas s gestapem o holý život a jeho další osudy v izolaci domácího vězení. Memoáry jsou opatřeny poznámkami, uvedeny studií Roberta Kvačka, kriticky se vyrovnávající se sledovanou dobou a jejími protagonisty, a uzavřeny biografickým medailonem Jiřího Havelky z pera Josefa Tomeše. Knihu doplňuje řada dokumentárních, často poprvé publikovaných fotografií.

Anatomie divadelní zkoušky jako sociologicko-uměleckého experimentu. Kniha režiséra Jiřího Havelky v sobě originálním a zábavným způsobem spojuje vlastnosti studie, úvahy i učebnice. V první části, nazvané Divadelní kontext, se autor pokouší dokázat výlučnost divadla mezi ostatními uměleckými aktivitami. Hledá zásadní důvody, které by obhájily právoplatnost existence divadla ve věku elektronických médií a virtuální reality. Zkoumá hranice mezi empirickou a divadelní realitou. Ve druhé části, Divadelní zkouška, se autor pokouší odhalit a definovat složitou, mnohovrstevnou strukturu hry a sleduje proces, probíhající v rámci zkoušek.

Divadlo je vždy něco mezi barem a estetickým tvarem. Jenomže hranice divadla a baru přestaly být zřetelné...

Historický román o hromadné popravě vojáků v Rokycanech před koncem třicetileté války. Pluk odmítl u Lipska dále bojovat na rakouské straně, a proto musel být potrestán. Na pozadí těchto událostí rozvíjí autor příběh arcivévody Leopolda a kata Mydláře, kteří chtějí využít popravu ve svůj prospěch. Na té chtějí vydělat ale i katovi pacholci, obchodníci, překupníci i šlechta. V nelítostném zápase získají majetek jen největší šejdíři, ostatní jsou ožebračeni, nebo přijdou o život. Špatný, morbidní a sadistický román, bez jediné kladné postavy. Všichni si libují v násilí a krutostech (včetně kata), všem jde jen majetek. S historickými fakty je nakládáno velmi volně.