The exploration of space and its cultural implications are central to this interdisciplinary volume by former NASA Chief Historian Steven Dick. He delves into astrobiology, cosmic evolution, and the role of astronomical institutions, while also addressing the philosophy of astronomy. The book emphasizes the profound relationship between the cosmos and human culture, echoing Carl Sagan's concept of the "cosmic connection."
Kniha Stevena Dicka se zabývá otázkou, nakolik je život univerzální a dochází ke zjištění, že při přechodu od uzavřeného vesmíru k otevřenému universu je třeba revidovat představu, že by se projevy života, byť na té nejnižší úrovni, omezovaly pouze na naši planetu. Autor je však kritický i k současným objevům mikrofosilií na Marsu už z toho důvodu, že se kromě vědy zabývá rovněž její historií. Na příkladu kanálů na Marsu ukazuje, nakolik utvářela vědecké koncepty i tak renomovaných vědců, jako byl Flammarion či vědci „na pomezí“ jako byl Lowell, imaginace. Ta ve spojení s nedostatečným přístrojovým zázemím dala vzniknout i fantastičtějším představám, než byly dlouho kontroverzní kanály na Marsu. Přese všechnu skepsi však Dick přesvědčivě dokládá, že astronomičtí pluralisté jako byl Flammarion měli pravdu v jednom, že v éře „mnohosti světů" nemůžeme vyloučit hypotézu, že v myriádách galaxií existují podmínky umožňující život. Dick se rovněž zabývá rolí, kterou tyto představy, namnoze zlidovělé, hrají ve vědecko-fantastické literatuře a filmech. Od geoncentrismu k heliocentrismu musela vést cesta dále – k jistému panbiologismu, jehož zastáncem, se všemi skeptickými výhradami, tento biokosmolog je.