Zdeněk Jindra Bücher

První svazek zabývající se předmětem bádání, genezí a historiografií oboru.

Publikace přináší komplexní přehled českého hospodářství v širším rámci předlitavského hospodářství. Na teoreticky orientované dvě úvodní kapitoly a kapitoly věnované demografickému a sídelnímu vývoji navazuje část zaměřená na jednotlivé složky hospodářství – zemědělství, průmysl, dopravu, obchod a bankovnictví. V publikaci jsou zařazeny kapitoly o odborném školství, institucích a vědecké komunikaci. Knihu uzavírá kapitola o válečném hospodářství a doplňují ji četné statistické prameny, mapy a tabulky.

Souhrnný výklad dějin 1. svět. války je doplněn i citáty a výňatky ze základních dobových dokumentů.

Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety. Nová učebnice posunuje výklad do poloviny 18. století, aby se tak hospodářské, sociální, politické, právní a kulturní změny protnuly s podmínkami a vlastním průběhem klíčového období – industrializace. Současně se tak vychází vstříc didaktickému pojetí pro vysokoškolskou výuku. Učebnice pojednává o ekonomických, institucionálních, právních a sociálních základech vývoje, o jednotlivých sektorech ekonomiky a o hospodářské stránce první světové války. Autorský kolektiv tvoří přední odborníci na vývoj hospodářských dějin českých zemí v 18. a 19. století. Cílem knihy není poskytnout "jednotný" výklad, ale naopak prezentovat rozdílné přístupy ve výkladu jednotlivých autorů, dané jejich odbornou specializací, což neubírá výkladu na plastičnosti a nenarušuje celistvost díla.

Pojednání o rozvoji továrního zbrojního průmyslu v habsburské monarchii a o jeho rozmachu v Prusku a v císařském Německu od poloviny 19. století do roku 1914 provází mj. detailní výklad o technice a zvláštních rysech zbrojní velkovýroby, jakož i o tajnostech obchodování se zbraněmi. Vrcholí na prahu první světové války, v době vzmáhajících se „závodů ve zbrojení“, odhaluje kořeny a pozadí toho, jak a proč byla tato konflagrace rozpoutána. Ukazuje, že Německá říše byla po zbrojní stránce i svou větší ekonomickou kapacitou mnohem lépe připravena na vedení „velké války“ než ekonomicky zaostávající a vnitropoliticky nesourodá rakousko-uherská monarchie.