Antonín Ešner Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

„Kdo jiný, než myslivec, osvícený a vybavený znalostmi života zvěře, by se měl postarat o to, aby život pokračoval a ochránil ty, jež mu byli svěřeni zákonem? Kdo jiný by měl na sebe vzít odpovědnost?“ To je ústřední myšlenkou knihy povídek z lesů, vod a strání, nazvanou podle hrdiny hlavního příběhu „Stříbrňák z Měsíčního údolí“. Kniha pro všechny, jimž není lhostejný osud naší krásné přírody, vyzývá k návratu k mysliveckým zvykům a tradicím. Podle nich je morální kodex myslivce založen na nezištném přátelství, čestném jednání, ochotě pomáhat lidem kolem sebe, ale zejména tvorům ve volné přírodě.

Zákon lovu, to je další z povídkových sbírek mysliveckých příběhů známého a oblíbeného autora Antonína Ešnera. Jako nadšený nimrod a milovník přírody píše ve svých povídkách především o tom, co sám dobře zná, a to se vší odbornou terminologií, přesto srozumitelně všem čtenářům. V jeho textech ožívají překrásní tvorové naší přírody, která je zde popisována se vší láskou, již k ní autor cítí. Zákon lovu jistě potěší každého milovníka přírody a samozřejmě všechny nadšené muže v „zeleném suknu“. Publikace je doplněna řadou kreseb s mysliveckou tématikou.

Pes je přítel člověka. Bohatého i chudého. V mnoha případech i přítel jediný, nejvěrnější. Provází ho odnepaměti. Pomáhá mu žít i přežít na světě plném dvounohých i čtyřnohých nepřátel a doprovází ho i na onen svět.

Tři muži, kteří bojovali za svobodu svého národa, se ocitli v jednom z nejznámějších nacistických vězení, Malé pevnosti Terezín. Tato pevnost, postavená v letech 1780-1790, sloužila za habsburské monarchie jako věznice pro vojenské a politické vězně. V červnu 1940 se zde stala policejní věznicí pražského gestapa a v listopadu 1941 bylo ve městě založeno židovské ghetto. I když to nebyl klasický vyhlazovací tábor, podmínky byly s nimi srovnatelné. Historické prameny uvádějí, že zde zahynulo 35 000 mužů, žen a dětí, zatímco dalších 83 000 vězňů po deportaci zemřelo ve vyhlazovacích a pracovních táborech. Mezi politickými vězni byli i Josef Mattas, Miloš Ešner a František Maršík, členové Druhé lehké tajné divize napojené na ilegální ústředí NEMO v Praze. Jejich jedinou nadějí na záchranu byl útěk, přičemž všechny předchozí pokusy vězňů o útěk skončily neúspěchem a krutým potrestáním. Přesto se tito muži odhodlali k zoufalému činu, který se stal jediným úspěšným útěkem v historii Malé pevnosti Terezín. Příběh jejich útěku a osudy po něm vypráví kniha, kterou upravil Antonín Ešner.

Povídky s mysliveckou tématikou. Jejich motto: Myslivec nemusí vždy ulovit, zabít. To, co opravdu musí, je zvěři pomáhat. Občas sebere trofej na chlubení, vždy sebere dobrý pocit krásy z českých luhů a hájů.