Břetislav Ditrych Bücher

Arnika je léčivou bylinou, která se u nás vyskytuje nejvíce právě v šumavských horách. Pro Břetislava Ditrycha je však tato bylina i poněkud hořkým symbolem, který na jedné straně demonstruje přírodní krásy této krajiny, na druhé ale její některé znaky (jedovatost) upozorňují na vypjaté a tragické historické okamžiky, které tímto regionem kráčely. V rytmizovaném verši, v němž je důraz položen na vypravěčskou, prozodickou polohu, otevírá autor cestu, na níž znovu vyvstávají dějinná mementa, propojující obrazy zničených osad, trýznivé a bolestné životní příběhy, vyhaslé pece a sklárny či další místa, kde kdysi lidé pracovali a po staletí nacházeli svůj domov. A jak básník pochází tímto zamyšleným územím a podle starých fotografií porovnává současnost s minulostí, často vidí "bohapustý" svět bez duše, zchátralé trosky kostelů, poničené a žalující náhrobky na zdevastovaných hřbitovech. A také zamlklé pláně, zplanělé stromy a boží muka jako němé svědky neblahých událostí. "Ne, nesoudím, nehledám viníky," říká autor v závěru. "Jenom připomínám". Z tohoto důvodu je tato jeho básnická připomínka více než pouhou varovnou poznámkou. Česko-německé vydání básnické skladby, napsané v letech 2010-2013, je inspirováno nejen přírodou šumavského regionu, ale i lidmi a jejich nelehkými osudy v dramatických dobových situacích. Výrazný fotografický doprovod Josefa a Františka Seidelových.

Autor v knize ukazuje mnohdy trnitou cestu průkopníků letectví - bratrů Wrightů, Ferdinanda Ferbera, Alberta Santose Dumonta, Henry Farmana, Louise Blériota, Rolanda Garrose, Igo Etricha, Hanse Gradeho, i Čechů Jana Kašpara a Františka Šimůnka. Kniha je doplněna řadou soudobých fotografií i přehledem tehdejších aviatických rekordů.

Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců, především malířů a spisovatelů či básníků, ale do města nad Seinou směřovali také sportovci a vědci. Ano, Paříž byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání. Někteří uspěli, mnozí se zklamáni vrátili domů. Ale všichni chtěli pro své jistě odlišné cíle a sny načerpat něco z podivuhodné atmosféry „belle époque“, která nepoznamenala jen umění, ale vyznačovala se i usilovnou snahou o ovládnutí vzdušné říše, byla dobou fascinujících světových výstav, využití elektřiny, dobou netušeného rozvoje techniky. Paříž, jaké to magické slovo!

Slavný profesionální zápasník se narodil 18. 5. 1879 v Kamhajku. Vyučil se řezníkem a v brněnském atletickém spolku Hellas získal základy v řeckořímském zápasu, brzy začal vítězit na turnajích. V roce 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce 1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu a o rok později zvítězil na mistrovství Rakouska. V roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském mistrovství Evropy v Rotterdamu. Během své amatérské kariéry vybojoval přes 2000 zápasů, aniž by prohrál. Od roku 1909 žil v Litovli, kde se oženil. V roce 1911 absolvoval turné po Jižní Americe a v roce 1913 po USA, kde si získal přízeň publika. V roce 1919 reprezentoval Československo na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. V roce 1929, ve svých padesáti letech, se stal profesionálním mistrem Evropy a během své kariéry slavil na 10 000 vítězství. Jeho atletická postava zaujala i filmové tvůrce, proslavil se v titulní roli ve filmu Pražský kat. Během okupace byl vězněn za pomoc rodinám postiženým nacistickou perzekucí. Po válce ještě exhibičně zápasil a v roce 1956 obdržel titul zasloužilého mistra sportu. Zemřel 6. 5. 1957 v Litovli. Jeho životu je věnována monografie Břetislava Dytricha a pamětní bronzová deska byla umístěna v Litovli v roce 1986.

Vrátíme se do prvních let 20. století a společně zavítáme aviatické dny a týdny v Evropě, a především ve Francii, která tehdy byla nepochybným střediskem rozvoje letectví. Budeme sledovat napínavé soutěže s neopakovatelnou atmosférou a navštívíme několik významných dálkových závodů, které měly dokázat budoucí využití letadel jako dopravního prostředku, a to v době, kdy ještě zdaleka nebylo jasné, zda vzdušné moře ovládnou aeroplány, řiditelné balony nebo vzducholodě. Budeme svědky nejen příběhů s vítězným koncem a provoláváním slávy, ale i příběhů tragických, v nichž odvážní muži na létajících strojích zaplatili cenu nejvyšší. Přeneseme se do nejslavnějšího období průkopníků aviatiky a potkáme známá jména: Alberto Santos-Dumont, Roland Garros, Henry Farman, Louis Blériot, Wilbur a Orville Wrightové. Nevynecháme ani našeho prvního aviatika Jana Kašpara a první létající ženu Boženu Laglerovou. A zmíníme krajany, kteří měli ve Francii, možná překvapivě, ke slavným vzduchoplavcům a aviatikům blízko, například Josefa Mařatku a malíře Václava Radimského. Podařilo se Josefu Mařatkovi vytvořit na doporučení Augusta Rodina sochu Santos-Dumonta? Ostatně o létání se zajímal i slovenský astronom, politik a generál Milan Rastislav Štefánik, na letecké přehlídce v Brescii potkáme dokonce Franze Kafku… Komu z nich se podařilo vzlétnout?

Rozlehlá ves, spíše městečko, kdesi v Polabí. Blíží se okupace a válka. Stihnou se vystěhovat židovští sousedé? Kam popluje největší loď světa, krásná Normandie? Jak se zachovali lidé, jak četníci, němečtí a sovětští vojáci? Kdo nedostane po válce potvrzení o národní spolehlivosti? Podivný osud majitelky zámku. Byla tam ukryta ilegální vysílačka? Rok 1948 a padesátá léta. Další příležitost k vyřizování starých účtů. Přes náves jde za vozem statkář Zlomek. Teď už kulak a vesnický boháč. Skoro všechno mu sebrali. Statek musí narychlo opustit. Jde přes náves a nese si rozhlasový přijímač. Co říkají sousedé? Většinou mlčí. Nevidí. Zanedlouho zastaví na stejné návsi Zbyněk Janata s úplně novým motocyklem Jawa. Všichni kluci mu závidí. Pojede do Poděbrad za kamarády, bratry Mašíny? Jak se promítají takzvané velké dějiny a události do osudů obyčejných lidí? Kam zmizely stovky tváří z fotografického alba pana učitele? Stínové postavy. Některé se z minulosti vynořují zřetelně a přecházejí do současnosti, jiné zůstávají neurčité a nejasné a jejich obrysy se ztrácejí v mlze zapomnění.

Básniká sbírka doplněná 30 autorskými fotografiemi. Ve volném verši občas okořeněném roztroušenými rýmy a asonancemi se s autorem vydáme na zadumanou návštěvu Polabí. Ovšem Polabí již mizejícího, kde se setkáme s oním výše zmíněným starým světem a výhradně jeho artefakty - počínaje kamny, starým věšákem či všelikerým haraburdím přes nedotčenou otevřenou krajinu až po pohřbívání v rakvi do země. e volném verši občas okořeněném roztroušenými rýmy a asonancemi se s autorem vydáme na zadumanou návštěvu Polabí. Ovšem Polabí již mizejícího, kde se setkáme s oním výše zmíněným starým světem a výhradně jeho artefakty - počínaje kamny, starým věšákem či všelikerým haraburdím přes nedotčenou otevřenou krajinu až po pohřbívání v rakvi do země.

Přesně 19. května 2010, uplynulo100 let od narození významné české herečky Blanky Waleské. K této příležitosti vyšla i kniha mapující celý její život. Příběh dívky, která se chtěla stát filmovou a divadelní herečkou a její krkolomné a složité cesty k dosažení vytčeného cíle.

Neobyčejný život a zbytečná smrt aviatika Jana Kašpara. Životopis českého inženýra, průkopníka letectví, který roku 1911 podnikl památný let z Pardubic do Prahy v letadle vlastní konstrukce. Jako mnoho vynálezců setkal se i tento významný muž naší historie s mnoha projevy nedůvěry a nepochopení.

Drážďany – město Čechům vždycky blízké, kdysi pro svou krásu nazývané Florencie na Labi. Dva cyklisté, kteří tam pravidelně opakují cestu na kolech, představují dva rozdílné lidské světy. Ten starší hledá zapomenutý čas a připomíná si život ve městě fotografiemi a vzpomínkami svých rodičů a prarodičů, a druhý, mladší, žije přítomností. Vyprávění se na jedné straně stává neobvyklým průvodcem městem před a po bombardování s doprovodným líčením válečné hrůzy dvou únorových nocí roku 1945, kdy se Drážďany staly jednou velkou ruinou s tisící mrtvými, ovšem prostupuje jej také palčivé téma – vyrovnávání se se stářím a smrtí.