Jiří Trávníček Bücher

The Czechs as Readers: Reading in Times of Civilizational Fatigue. Nation of Bookworms? je v komparativní perspektivě určená zahraničním čtenářům a představuje českou populaci z hlediska čtenářské kultury. Východiskem jsou statistické výzkumy čtenářů a čtení (2007, 2010, 2013 a 2018, které organizovala Národní knihovna ČR s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, a orální výzkum konaný v letech 2009–2015 metodou čtenářských životopisů. Jednotlivé kapitoly kontextualizují české kulturní reálie a analyzují jednotlivé segmenty a jevy čtenářské kultury – čtení, digitální čtení, veřejné knihovny, knižní trh, čtenářskou socializaci (škola, rodina), čas věnovaný čtení i hodnotové preference (nejoblíbenější tituly a autoři) ad. Autor klade otázky po hlavních rysech české čtenářské kultury dnes, v čase probíhající digi-revoluce, jakož i po tom, čím se odlišuje od čtenářských kultur v jiných zemích. Kniha obsahuje množství užitečných tabulek a grafů.

The book is based on a presentation of the main data from three statistical representative readership surveys conducted by the Institute of the Czech Literature (the Czech Academy of Sciences) and the National Library of the Czech Republic in 2007, 2010, and 2013. Czech readership culture is here monitored against a background of relevant information on the Czech Republic as a whole (e.g. demography, culture, education and the economy). However, the main section of this book is aimed at a wide spectrum of specific activities such as reading, digital reading, public library attendance, buying and acquiring books, and mass media activities. All these activities are interpreted by putting them into relevant contexts; at the same time, quantitative data are enlarged by qualitative findings. The book also contains a chapter comparing Czech reading culture with the situation abroad. Published in cooperation with the Institute of the Czech Literature.

Kultur- und literaturwissenschaftliche Theorien sind äußerst vielgestaltig. Doch welche Konzepte sind relevant? Welche Begriffe spielen eine tragende Rolle? Wie haben sich die literaturgeschichtlichen Modelle entwickelt? Welche Autoren prägen die gegenwärtigen Diskurse? Über 760 kompakte Artikel erklären abstrakte Begriffe und komplexe Modelle und vermitteln gut verständliches Grundlagenwissen. Im Mittelpunkt stehen die großen Theorien wie z. B. Dekonstruktion, feministische Literaturtheorie, Konstruktivismus, New Historicism, Mentalitätsgeschichte, postkoloniale Literaturkritik und Poststrukturalismus. Kein bedeutender Theoretiker und kein zentraler Begriff werden außer Acht gelassen.

Tři básnické sbírky poprvé vydané v šedesátých letech představují Jana Zábranu souhrnně jako jednoho z nejvýznamnějších poválečných českých básníků. Vydání přináší definitivní text, autorem oproti prvním vydáním značně pozměněný a rozšířený.

Jiří Trávníček rozpráví s významným českým básníkem, legendárním pedagogem a inspirativní osobností Vítem Slívou.Rozhovor dvou přátel je veden velmi otevřeně, upřímně, zaujatě, ale zároveň s humorem a nadhledem. K dialogu se zde sešli středoškolský učitel a jeho bývalý student z brněnského gymnázia na Slovanském náměstí.Básníkův životní příběh se před čtenářem otevírá ve dvou liniích — životopisné a tematické. V té první jsou nazírány životní peripetie od dětství v navždy milovaném Hradci nad Moravicí přes středoškolská studia v Bohumíně, vysokoškolská v Brně, učitelské štace a partnerské karamboly až po odchod do Opavy a následný návrat do moravské metropole.V té druhé je zevrubně vyzvětšováno několik stěžejních stigmat autorova světa: místa a krajiny, lidé a přátelé, vztah učitele a studentů, čtení a literatura, poslech a hudba, víra a Bůh.Prošlý život, názory, setkávání a míjení, láska, vzmachy a kotrmelce — to vše v jednom celistvě „poplantanem“ chumlu.

Publikace je založena na anonymních čtenářských životopisech běžných Čechů, které se nahrávaly v letech 2009—2015. Tyto výpovědi (celkem jich je 138) slouží jako základ pro trojí pohled na naše čtenářství. Úhel generační portrétuje čtyři generace (rozhlasovou, televizní, počítačovou a internetovou), konkrétně to, čím musely projít a jaké jsou jejich dominanty. Druhá perspektiva (fenomény) se zabývá tematickými průsečíky, tedy tím, co z jednotlivých čtenářských životopisů vyplynulo — např. Babička, detektivka, film a kniha, odpadlictví, povinná četba, Švejk, tipaři, zákazy a další. Třetí úhel (životopisy) přináší devět životních čtenářských příběhů, které jsou něčím typické a zároveň něčím podnětné, to vše s malou interpretační nápovědou.

Reprezentativní výbor z básnické tvorby Víta Slívy (*1951), který zahrnuje jeho dnes už obtížně dostupné první sbírky. V oddíle Souvrať také přináší tvorbu dosud nepublikovanou. Knihu doprovázejí ilustrace Ludvíka Kundery a doslov Jiřího Trávníčka. Vít Slíva je autor příznivě přijímaný čtenáři i kritikou: „Vít Slíva je básníkem toho, co odchází. Číst ho znamená slyšet ozvěnu zmizelého, zachytit poslední stíny toho, o čem snad už ani nevíme, že bylo navždy ztraceno. (Štefan Švec) * „Za Slívovou knihou zůstává pocit tíhy bytí a závaznosti slova. Nic tu není říkáno jen tak, aby báseň byla a řeč nestála. Co však zůstává, je i pocit katarze. Katarze v původním výměru, jako ozdravné lázně slov, potní kúry bytí, zbavující tělo nemocných šťáv a tlaků.“ (Milan Exner) * „Je to poezie vážných věcí, daností, které podstatným způsobem určují autorův život na tomto světě a které nesou své tajemné významy, přesahující naši každodenní materialistickou logiku, jež nám velí spíše přežívat než skutečně žít.“ (Petr Hruška)

Kniha obsahuje básnické texty brilantního překladatele z let 1945-1972, které nebyly nikde publikovány. Jeho poezie je niterná, obnažuje kořeny lidské duše i lidského osudu a především se nesmiřitelně vyrovnává s dobou, v níž je člověku souzeno žít a trpět. Jde o silný čtenářský zážitek, který představuje ojedinělého autora.

S autory se vydáme napříč Madagaskarem, tištěno na křídovém papíře, doplněno ilustracemi a fotografiemi. Madagaskar láká v posledních letech stále více cestovatelů a dobrodruhů. Je to ostrov kouzelný a tajuplný, jehož příroda se po milióny let vyvíjela zcela izolovaně od ostatního světa. Vznikla tak unikátní flóra a fauna, jejíž značná část není dosud vědecky prozkoumána. Přestože člověk vstoupil na Madagaskar relativně nedávno, stačil za tu dobu napáchat nenapravitelné škody.