Craig Stephen Cravens Bücher

Lost Europe, zatím nejrozsáhlejší publikace vydaná 400 ASA, obsahuje bezmála 150 černobílých dokumentárních fotografií tří autorů z Ukrajiny z období od počátku devadesátých let až do současnosti. Fotografie Karla Cudlína, Jana Dobrovského a Martina Wágnera doplňuje text novinářky Petry Procházkové. Knihu graficky a výtvarně zpracovala Zuzana Lednická ze Studia Najbrt. Fotografové zachycují zemi s dramatickou historií jako místo připomínající poetiku života, který nenávratně mizí. Jako připomínku samozřejmosti starých časů před globalizací. Jako dokument života ze dne na den, který sami autoři komentují: „Fotografie v této knize zachytily mizející svět. Vlastně jeho konec, který není ani tragický, ale ani se nepodobá happy endu. Je to procházka do minulosti, zachycení opravdovosti, po které se nám stýská, ale už bychom ji neuměli, ani nechtěli žít.“

Dreizehn farbige, humorvolle und hintergründige Erzählungen aus dem Prag des 19. Jahrhunderts: Die Kleinseitner Geschichten des tschechischen Dichters und Journalisten Jan Neruda sind nicht nur ein 'Klassiker' der tschechischen Literatur, sondern auch ein Beispiel poetisch-realistischer Prosa von weltliterarischem Rang.

Něco na těch Vánocích být musí / What's So Special About Christmas, Anyway? V edici bilingua vycházejí tři autorovy povídky Smilstvo, Záhada a Něco na těch Vánocích být musí. První povídka je variací na Vieweghovo frekventované téma nevěra, ale tentokrát je nasvíceno zcela nečekanou pointou; v Záhadě se chystá mladík překvapit svou přítelkyni poněkud nadstandardním darem a v povídce Něco na těch Vánocích být musí stačí jeden zakouřený bar, jedno neplánované setkání a několik sklenek martini k tomu, aby byla konzumní všednost Vánoc nadobro zapomenuta. Poprvé se čtenář může setkat s texty Michala Viewegha v dvojjazyčné, anglicko-české verzi.

Obsahem této publikace je podstatná část mého životního příběhu a zkušeností, které jsem nabyl na cestě za poznáním lidské podstaty. Téma mezních situací, jímž se zabývám po desetiletí, je pro mě stimulem k dalším projektům. Chtěl jsem se dopátrat, jak člověk reaguje v těchto situacích, což mě zajímalo zejména kvůli tomu, že jsem vyrostl v totalitním režimu. Tuto zkušenost nepovažuji za ztrátu, ale za výhodu, která mi umožnila empatii vůči realitě, kterou jsem sám neprožil, jako byla nacistická okupace. Proces tvorby mi pomáhá vzpírat se manipulacím, které jsou charakteristické pro totalitní režimy. Mělo by být jasné, že tyto problémy nejsou překonané a budoucnost nebude vždy bezpečná. Publikace doprovází výstavu v GASK, 2015. Malíř a sochař Jiří Sozanský (1946) se ve své tvorbě vyjadřuje k tématu zhroucení osvícenských hodnot a jejich nahrazení „popravištěm svědomí“. Výstava MEZNÍ SITUACE se váže k 70. výročí konce druhé světové války a 20. výročí konce války na Balkáně. Projekt vychází ze studia dokumentárních materiálů a autentických zážitků autora z míst tragédií, jako jsou Terezín a Osvětim. Sozanský se tématem holocaustu zabývá od svých studijních let. Jeho komplexní projekt v GASK zahrnuje různé formální přístupy, od klasické kresby po nové média. Spolukurátor Jiří T. Kotalík zdůrazňuje, že Sozanský se vrací k věčnému tématu člověka v mezní situaci a hledání naděje v beznaději.