Jean Mercier Bücher

Kdo byl a jaké vztahy navazoval s lidmi Ježíš – člověk a zároveň Bůh vtělený do lidských dějin? V knížce Jeana Merciera nám před očima ožívá biblický svět, v němž si lidé kladou úplně stejné otázky jako my dnes. Ježíš se živě zajímal o muže a ženy, které potkával na svých cestách – u studny, u bran malého městečka či uprostřed městského shonu. A nejen to. Ježíš byl přímo vášnivě zaujatý tím, co lidé prožívají, čím trpí, v co doufají. I on sám na sobě prožíval veškeré štěstí a hrůzy, které přináší lidský život. Autor se nedrží otrocky biblického vyprávění, zároveň ale evangelia ani Skutky apoštolů nepřikrášluje nebo nevkusně nedopovídá. To, o čem biblický text mlčí, se snaží naplnit životem a dává hlas postavám, které mlčí. Do známých scén zasazuje nečekané dialogy, aby upoutal naši pozornost a přinutil nás číst dál.

Otec Benjamin, farář z francouzského maloměsta, přichází postupně o všechny iluze spojené se svým kněžstvím. Původně chtěl studovat Bibli, získávat lidi pro Ježíše Krista a předávat jim radostnou zvěst. A čemu po letech dennodenně čelí? Dvěma rozhádaným ženám, jež se starají o květinovou výzdobu kostela. Petici věřících, protože si některé z nich dovolil požádat, aby přišli ke zpovědi. Vyčerpávajícímu schůzování a papírování i stěží skrývanému pohrdání… Jak z tohoto vězení ven? Prostě se jednoho dne vytratí z dosahu všech. Co přesně podnikne? A co to udělá s jeho okolím? Svěží, čtivý, místy velmi napínavý příběh se stal ve Francii bestsellerem. Tisíce čtenářů zaujal autorův inteligentní humor, jeho laskavá i krutá ironie a šokující otevřenost, s níž odkrývá existenciální problémy kněží v dnešním světě. Knížka otřese naším pohledem na církev a na to, co je v ní podstatné…

In una parrocchia in crisi, dove le liti tra operatori pastorali e l'indifferenza verso la fede sono all'ordine del giorno, il parroco cerca di richiamare la comunità ai valori fondamentali, come la confessione. Tuttavia, si rende conto che alla sua gente non importa più nulla della liturgia e dei sacramenti. Stanco di questa situazione, Don Beniamino decide di lasciare. La sua assenza costringe i parrocchiani a riflettere su di lui e sulla loro comunità: dove è finito? È scappato, impazzito o morto? La ricerca del parroco porta a situazioni umoristiche che richiamano alla mente dinamiche familiari, ma senza il contesto di un comunismo popolare. Si affronta invece la difficoltà di trovare un significato nella vita cristiana e si riflette profondamente sul ruolo del sacerdote. I preti riconosceranno nei loro parrocchiani molte delle dinamiche relazionali, mentre i parrocchiani si confronteranno con le sfide dell'accoglienza dei sacerdoti. Il racconto, pur affrontando temi seri, non manca di momenti di leggerezza e umorismo. Il finale riserva una sorpresa inaspettata, capace di aprire nuove strade per Don Beniamino, la sua comunità e per noi lettori.