Zdeněk Lyčka Bücher

Úchvatný příběh největšího českého polárníka, velkého cestovatele, malíře, topografa a dobrodruha, velitele rakousko-uherské polární expedice a objevitele země Františka Josefa, jak jej sám sepsal. Dobrodružství zachycující rakousko-uherskou expedici do Arktidy v letech 1872–1874. Osudy dvaceti čtyř mužů ( z toho pěti Čechů), kteří objevili a prozkoumali nejsevernější souostroví na východní polokouli, zemi Františka Josefa, a jimž se před smrtí hladem a zimou podařilo uniknout teprve po vysilující tříměsíční cestě rozmrzajícím mořem. Nejen milovníci polárních cestopisů si četbou této knihy přijdou na své, a to i díky skvělým Payerovým ilustracím. Český překlad jeho monumentálního díla z roku 1876 obsahuje popis expedice z let 1872–1874, řadu autorových postřehů o životě ledních medvědů i některé zajímavé příhody z německé polární expedice v letech 1869–1870. Překladatel doplnil autorův text popisem mnohých předcházejících i pozdějších výprav do oblastí kolem severního pólu, životopisnými, zeměpisnými, geologickými i dalšími přírodovědeckými poznámkami a podrobným popisem země Františka Josefa podle tehdy dostupných pramenů.

Zpráva o ledové zemi, kterou si autor zamiloval a málem tam zmrznul, když se se třemi Dány vydal v dubnu 2011 ze západního pobřeží na východ. Čtyřčlenná výprava BIG ICE EXPEDITION 2011 napříč grónským ledovcem urazila za 28 dní na lyžích téměř 600 km. Vyprávění o cestě bílou pustinou připomíná dobrodružné klukovské výpravy, ale nezakrývá, že i přes dnešní skoro dokonalé zabezpečení může jít o život. Po Grónských mýtech a pověstech Knuda Rasmussena, které autor přeložil spolu se svou ženou Violou, představuje knížka provázená působivými fotografiemi Grónsko skutečné.

"Autor v červnu 2014 nasedl v Praze do kajaku a po šestnácti dnech a 881 tvrdě odpádlovaných kilometrech přistál u majáku Kugelbake v Severním moři. Touto výpravou po stopách legendárního lachtana Gastona, který během povodní v létě 2002 uplaval 300 km z pražské zoo až do Lutherstadtu Wittenbergu, a české princezny Markéty Přemyslovny, která se před více než osmi sty lety provdala za dánského krále Valdemara II. a odplula po Labi do Dánska, si autor splnil dávný sen. V době svého mládí nemohl takovou expedici uskutečnit kvůli absurdní německo-německé hranici, která do roku 1991 rozdělovala Labe na dvě části. Cestou poznal mnoho romantických zákoutí, ale zažil též nebezpečné chvíle uprostřed plavební dráhy obrovských kontejnerů za asistence metrových vln, průtrží mračen a ostrého severáku."

Grónsko-dánský polárník a spisovatel Knud Rasmussen získal většinu materiálu ke své prvotině Noví lidé na Dánské literární expedici do Grónska v letech 1902–1904 z Upernaviku přes Melvillovu zátoku k mysu York v severozápadním Grónsku. Kniha vyšla v roce 1905 s ilustracemi Haralda Moltkeho. Kromě cenných etnografických postřehů se Rasmussenovi podařilo zapsat a přeložit do dánštiny mýty a pověsti izolovaných polárních Inuitů, civilizací nedotčených nových lidí, kteří v dnešní době tvoří pouze necelá dvě procenta grónské populace. Kniha nemá jednotnou formu, ale je velmi sugestivní. Je to cestopis, který obsahuje také záznamy pověstí, deníkové zápisky, obecné úvahy o životě Inuitů a jejich příběhy, různé literární postřehy a podrobné vysvětlení životního názoru Inuitů.

Inuité znali mnoho pověstí a mýtů, které si navzájem vyprávěli během dlouhé polární noci nebo když je na cestě zastihla nepohoda a byli nuceni zůstat delší dobu na jednom místě. Mnohé příběhy vysvětlují, jak vzniklo Slunce, Měsíc a hvězdy, proč je příroda taková, jaká je, a proč různá zvířata vypadají tak, jak vypadají. Čtenář navyklý na schéma tradičních pohádek a pověstí bude asi překvapen jejich bezděčnou drsností a krutostí, ke které bude často marně hledat morální opodstatnění nebo odpovídající trest. Vše co bylo výše napsáno bezprostředně vystihují výborné ilustrace nezaměnitelného Martina Velíška.

Výbor ze čtyřdílné sbírky laponských (sámských) pohádek a pověstí sesbíraných J. K. Qvikstadem si zachovává formální členění příběhů podle tří úrovní skutečnosti, které jsou často zobrazovány na šamanských bubíncích: příběhy z cizího světa (boj, erotika, kontakt s ďáblem), příběhy z blízkého světa (rodina, sousedé, Čudové, šamani, zvířata, znamení smrti, střet starých a nových časů, stallové a trollové aj.) a příběhy o mrtvých (mrtvoly, štvanci).

V jedinečné sbírce grónských pohádek a mýtů najdete – až na několik výjimek – texty v češtině dosud nepublikované. Jejich rázovitost vyplývá ze specifického způsobu života Inuitů v drsných přírodních podmínkách ostrova, který je z valné části trvale pokrytý ledem. Zdejší obyvatelé si po staletí vyprávěli příběhy, jež se v ničem nepodobají našim pohádkám a pověstem. Hemží se to v nich divotvornými obludami, zvířaty beroucími na sebe lidskou podobu i lidmi s nevídanými schopnostmi. Potkáte v nich trolly a trollice, jednonohé či jednooké obry, gigantického červa, ale také psa, který se chová jako žena, nosí krátké kalhoty a na hlavě drdol s barevnými stuhami. Zkrátka, malí i dospělí čtenáři si nepochybně přijdou na své. Třeba i proto, že pohádky opatřil originálními ilustracemi Martin Velíšek. Jeho obrázky koneckonců zdobily i oblíbené Grónské mýty a pověsti Knuda Rasmussena (Argo, 2007). Zdroj: https://argo.cz/knihy/pes-s-drdolem-2/

Děj se odehrává v dokonale organizovaném budoucím světě, fungujícím na principu povinného střídání partnerů, obydlí i práce. Hrdinové románu Elef a Mája postupně zjišťují, že jejich svět není zase až takovým rájem... Dánský bestseller z roku 1980.