Kniha C. a k. válečná nemocnice v Pardubicích – Karanténa popisuje příběh největší nemocnice v historii Evropy. Kniha zachycuje její osudy od počátku výstavby v roce 1914, využití baráků nemocnice v meziválečném období až po výstavbu sídliště pro 12 tisíc obyvatel, které vzniklo v místech, kde nemocnice stávala.
Devatenácté století bylo obdobím hlubokých změn, které zasáhly všechny oblasti lidského života – kulturu, politiku, hospodářství i společnost. V éře rychlého rozvoje vědy, techniky a medicíny se výrazně proměnilo také vojenství. Armády získávaly novou podobu, vznikaly moderní zbraně, měnily se taktiky i organizace, a zavedení všeobecné branné povinnosti učinilo z vojenské služby zkušenost, jež ovlivnila téměř každého muže. Tato kniha se zaměřuje na podobu a význam vojenské služby v habsburské monarchii v „dlouhém“ 19. století. Sleduje, jak se vojenský život lišil od civilního, jaké dopady měla služba na jednotlivce i společnost a jak se armáda vyrovnávala s mimořádnou národnostní, sociální a kulturní rozmanitostí monarchie. Zkoumá každodennost vojáků – jejich výcvik, ubytování, stravu, hygienu, vztahy, zdravotní péči i střety s autoritou – a odhaluje, jak služba formovala jejich tělesnost, kázeň i identitu. Vojenská služba byla pro mnohé muže iniciačním přechodem mezi světy – od vesnice k městu, od civilního života k přísnému řádu kasáren, od dětství a raného mládí k dospělosti. Přinášela nové zkušenosti, obzory i konflikty. Ať už byla prožívána jako povinnost, zkouška nebo příležitost, zanechávala ve svých účastnících trvalé stopy. Tento pohled na vojenství habsburské monarchie otevírá nové otázky o vztahu mezi armádou, společností a jednotlivcem v době, kdy se rodil moderní svět.
Manifest krajinářské architektury nabízí čtenářům cestu, jak vnímat krajinu. Klíčem je pochopení jedinečnosti každého konkrétního místa. Autoři se brání celospolečenské tendenci vidění světa, který je rozdělen na přírodu a člověka v ní, jako dvě oddělené entity. Kniha odkrývá, že člověk může identitu místa posilovat a tvořit. V druhé části publikace najdete stavby krajinářské architektury různého rukopisu a typologiie od třech architektonických ateliérů, které založili a vedou autoři knihy: Jakub Chvojka - CHVOJKA/architekt, Tomáš Jiránek - NEW VISIT, Markéta a Petr Veličkovi - MP Architekti. Souběžný anglický text.
Bojkot nacistického Německa ze strany světové židovské komunity byl pokusem o zejména hospodářské oslabení, jež by nakonec vedlo k pádu Hitlerova režimu. Autoři monografie na základě zevrubného výzkumu v odborné literatuře, dobovém tisku a v archivech německých, britských, amerických, českých, polských a rakouských ukazují, že bojkot se více či méně projevil ve většině zemí, kde se v minulosti Židé usídlili, a zasáhl i oblast kultury a sportu. Zejména v počátcích vzbudil velkou pozornost a také obavy na straně nacistů, kteří zavedli řadu protiopatření. Bojkot nakonec nedosáhl z různých důvodů svého cíle, ale ve své době poměrně výrazně postihl německý zahraniční obchod a přitáhl větší pozornost k tomu, co se v nacistickém Německu skutečně dělo.
Synthesia 1920-2020
Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., patří mezi několik nejvýznamnějších českých historiků počátku 21. století. Je zakladatelkou a první děkankou (2001-2007) Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny česko-francouzských vztahů a na problematiku Gender History. Je autorkou řady vědeckých publikací, které se dočkaly široké čtenářské pozornosti i ocenění. Tato kniha vznikla u příležitosti životního jubilea Mileny Lenderové jako společné dílo některých jejích přátel a žáků. Jednotlivé tematicky zaměřené kapitoly jsou věnovány dílčím problémům historického výzkumu v kontextu genderové problematiky a česko - francouzských vztahů od 16. do druhé poloviny 20. století.
Peripetie československého generála Čeňka Kudláčka (1896-1967) byly opravdu bohaté – počínaje působením v řadách československých legií jak v Rusku, tak ve Francii či Itálii, dále neoficiální vojenskou misí v Bolívii v meziválečném období, za druhé světové války účastí v protinacistickém odboji domácím (v organizaci Obrana národa) i zahraničním (ve Francii, Velké Británii, Kanadě a Brazílii) a konče po nuceném exilu životem ve Francii a USA, kam se uchýlil po únoru 1948. Výsledkem Jiránkovy práce je plastický obraz štábního důstojníka, bez kterého by československá armáda a vojenská diplomacie nemohly efektivně existovat.
Třebaže se válečné operace let 1914 až 1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě. Odchod otců a učitelů na frontu, pokles reálných příjmů, všeobecný materiální nedostatek, přídělový systém, pracovní nasazení nedospělých a nakonec ještě epidemie španělské chřipky, to vše se podepsalo na citovém traumatu, podlomeném zdraví a sociální bídě válečných dětí.
První publikace se uceleně věnuje problematice vzniku, vývoje a funkcí železničního vojska na našem území od jeho prvních nesmělých kroků v období c.k. Rakousko-uherska, pčes období působení našich legionářů v rusku, až po vznik ČSR, a vznik samostatného Železničního pluku ve 30. letech. Kniha dále pokračuje přes smutné období okupace ČSR a první poválečná léta. Druhou část tvoří historie nově budovaného vojska v lidově demokratickém a socialistickém státu a jeho podílu na výstavbě významných a to nejen strategických staveb, jejich rekonstrukcích nebo údržbě. Kniha končí ukončením činnosti Železničního vojska rozkazem MD k 1.4.1994 a jeho reorganizací a přeměnou v samostatné stavební a projekční firmy.
Celková charakteristika "dlouhého" 19. stol. a každodenní život jednotlivých sociálních vrstev české společnosti. Tematicky různorodé kapitoly se vztahují k různým oblastem soukromého i společenského života vznikající občanské společnosti. 19. stol. jako období zásadních společenských proměn - industrializace a urbanizace, vznik národních států, hospodářský vzestup a zlepšení sociálního postavení a vzdělání lidových vrstev, formování politických a občanských postojů, zvyšující se účast na politickém životě země atd. Jednotlivé oblasti každodenního života našich předků - životní cyklus, rodinný život, domov a bydlení, vzdělání a volný čas, společenský život, sportovní aktivity, svátky a slavnosti, péče o zdraví a hygiena, strava a stravování, oblékání a móda, cestování atd. Práce z oblasti kulturních a sociálních dějin, dějin každodennosti, dějin mentalit, etnografie, historické demografie.
