Martin Mokrý Bücher

Zwischen Feuer und Eis. Zwischen Leben und Tod. Im Skigebiet oberhalb der kleinen isländischen Gemeinde von Ísafjörður offenbaren Schnee und Eis einen grausigen Fund: Mitten auf der Loipe liegt der erschossene Kommunalpolitiker Hermann Hermannsson. Die Liste der Verdächtigen ist lang, denn Hermannsson galt als korrupt und als Frauenheld. Aber Kriminalpolizistin Hildur Rúnarsdóttir entdeckt schon bald ein noch viel düsteres Mordmotiv. Gleichzeitig kommt Hildur auch der Wahrheit über ihre eigene Vergangenheit und dem Geheimnis um ihre vermissten Schwestern näher. Doch endlich Gewissheit zu erlangen, könnte schmerzhafter sein, als sie je gedacht hätte.

V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus. Finskojazyčné dílo publikované nejprve ve Švédsku bylo krátce po válce přidáno na seznam zakázaných knih a na pulty obchodů a knihoven se vrátilo až po téměř 70 letech, tentokrát již pod autorovým skutečným jménem. Mika Waltari ve své obsáhlé, otevřeně protisovětské reportáži popisuje podmínky panující v baltských zemích v období mezi podzimem 1939 a létem 1940, kdy se Litva, Lotyšsko a Estonsko potýkaly se stále sílícím vlivem Sovětského svazu, a následný pád všech tří zemí do jeho područí. Autor plně využívá své novinářské zkušenosti a mimořádného literárního talentu, schopnosti vyprávět poutavé příběhy. Knihu doplňují nejen výňatky z propagandistických materiálů či projevů státních činitelů, ale například i dobové politické anekdoty, které podtrhují ironizující a někdy téměř hořkosladký ráz jinak přímočarého textu. Kniha je cenným svědectvím o situaci baltských států z dob, kdy byly tyto země pro zbytek světa zahaleny temnotou. Waltariho pochmurné svědectví se tak stává dalším střípkem v mozaice evropské válečné historie.

Na počátku bylo slovo a to slovo bylo čeřeno, dokud neopadala růž a podpůrné berličky a strohé, do latě řazené písmo se nevychýlilo v kurzívu. Mokrý básník podněcuje bystřejší čtenáře ke hledání vtipu či moudra skrytého v kryptických verších; považte: komu se na první čtení podaří uzřít vyobrazení dvou postav v koitu? Čeho je bavlna příměsí? Je Velký vůz souhvězdí? Velký kulový! Lehce jsem se nechala poblouznit osvícením a mile rozptýlit zteřelým ypsilonem a jinými obraty, mé ostří tedy zůstalo zdvořilé. Sbírkou čeření autor nečeří vody současného českého básnictví - tyto vody jsou v pohybu, mají daleko k plytkosti a plave se v nich velmi dobře -, autor toliko čeří realitu. Vlastně realitu. Přeji, abyste vprostřed rozčeřených krůpějí a odlesku jejich světla našli i Vy střípky svého skutečného Já. Marie Justina B.

Básnická sbírka. Básně pro 13 je průřezem básní třinácti autorů poezie vzešlých z různých osudů, umně namíchanou směsí textů výpravných až po prozaické zkratky; je rovněž pel-melem několika generací autorů zažitých i publikačně začínajících, pocházejících ze všech zákoutí České republiky. Kniha je obohacena ilustracemi grafičky Evy Krejčové. Básníky ve sbírce jsou: Marie Justina B. & Otto, Richard Bell, Jan „Burác“ Buryánek, Claris Drake, Jiří Krátký, Radim Kvasnička, Eva Maršová, Zdislava Mochová, Martin Mokrý, Jan Lipšanský, Diana Tuyet-Lan Nguyen a Michaela Suchá.