The book offers a novel analysis of NATO's enlargement, referred to as "expansion by invitation," challenging traditional views. It explores the complex and varied consequences of this geopolitical shift, revealing outcomes that extend beyond the initial hopeful expectations.
Focusing on radical Jihad terrorism in contemporary France, this book explores the cyclical nature of violence driven by reciprocity. It employs a methodology rooted in Pierre Bourdieu's theoretical framework, analyzing the interplay of actors, dynamics, and effects that contribute to this vicious circle. Through this lens, it offers a deep understanding of the complexities surrounding terrorism and violence in modern French society.
Geopolitics and Impacts for International Security
The book examines NATO's expansion into post-Soviet territories following the Cold War, offering an in-depth analysis of relevant literature and official documents. It explores the geopolitical and geostrategic implications of this expansion and evaluates its effects on international security dynamics in Europe. Through the insights of key decision-makers, it provides a comprehensive understanding of how NATO's growth has shaped contemporary security relations on the continent.
Jan Eichler se řadí k našim předním bezpečnostním analytikům. Tématem jeho knihy je rozšiřování NATO směrem na východ a jeho dopady na bezpečnostní situaci v celé Evropě. Veřejnosti předkládá osobitý a fundovaný pokus o aplikaci neorealistické teorie na reflexi vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem v postsovětském prostoru po skončení studené války
Here, the author compares globalization with the interwar period and examines how the first decade's positive peace, diplomacy, and big hopes were replaced by negative peace, and explains the growing role of military strategy which culminated after the Russian annexation of Crimea and the following military incidents between NATO and Russia.
Monografie se zaměřuje na vymezení pojmů bezpečnostní a strategická kultura, pod jejichž úhlem jsou zkoumány hlavní bezpečnostní hrozby a rizika, jimž čelí Evropa 25 let po skončení studené války. Konkrétně charakterizuje bezpečnostní a strategickou kulturu EU a vybraných zemí (Francie, Německa), USA a Ruska. Analyzuje, jak se tito aktéři vypořádali s dvěma významnými současnými hrozbami v evropském prostoru i globálně – fenoménem Islámského státu a krizí na Ukrajině.
Monografie Od Hirošimy po Bělehrad. Válka a mír v druhé polovině 20. století se věnuje válečným a diplomatickým událostem druhé poloviny minulého století, autor jednotlivé události analyzuje na základě teorií R. Arona a J. Galtunga. Ústředním námětem publikace je vývoj míru a války, teoretické proudy (realismus, idealismus, konstruktivismus a kritické teorie) a jejich význam pro hodnocení dějin 20. století. Klíčovou roli v analýze období studené války i tzv. globalizace sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání. Kniha bezprostředně navazuje na monografii Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století, která se podrobně zaměřila na světové války a meziválečné období.
Publikace je vydána ke kulatému výročí sta let od vypuknutí první světové války. Přináší texty ze semináře Institutu Václava Klause z 16. června 2014, zajímavé doplňkové texty a důležité historické přílohy jako je rakousko-uherské ultimátum Srbsku z 23. července 1914, provolání Františka Josefa I. „Mým národům“ z 28. července 1914 a Manifest českých spisovatelů ze 17. května 1917.
Monografie Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století sleduje na základě teorie Raymonda Arona a Johana Galtunga události první poloviny minulého století, především válečné konflikty a politická vyjednávání s nimi spojená. Autor se věnuje rozboru hlavních příčin válek a analýze vývoje mezinárodních vztahů s důrazem na problematiku míru a války. Analýza tohoto období zahrnuje přehled jednotlivých teoretických škol zabývajících se mezinárodní politikou a komplexní pojednání o proměňujícím se politickém ovzduší počátku 20. století a jeho dopadech na strategické uvažování čelních představitelů světové politiky. Klíčovou roli v této analýze sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání.
