Pavel Maškarinec Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Kniha autorského kolektivu z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně navazuje na již etablovaný výzkum kvality demokracie, zaměřuje se však na zatím spíše politologickými analýzami přehlíženou krajskou úroveň vládnutí v České republice. Po teoretickém ukotvení zkoumané problematiky a adaptaci výzkumného rámce pro analýzu regionální úrovně vládnutí je pozornost věnována empirickému výzkumu politické participace (tzn. volební účasti a neplatným hlasům v krajských volbách, referendům a aktivitám neziskových organizací), volené politické reprezentaci (zejména pak zastoupení žen v krajských zastupitelstvech a radách) a soutěživosti (fragmentaci a typologickému zařazení krajských stranických systémů) v českých krajích od jejich vzniku v roce 2000 až do současnosti. Jejich prostřednictvím je pak zhodnocena a porovnána kvalita demokracie v českých krajích.

Publikace se snaží zaplnit mezeru ve výzkumu politické reprezentace žen na obecní úrovni v České republice a na Slovensku. V úvodních částech jsou představeny základní teoretické přístupy, které jsou pro vysvětlování různé míry úspěšnosti žen ve volbách užívány v zahraniční literatuře, a to na různých úrovních vládnutí (národní, regionální, místní). Následně je představen vlastní originální konceptuální rámec, vysvětlující vliv různých faktorů na politickou reprezentaci žen, a to nejen v českém a slovenském kontextu, ale také potenciálně uplatnitelný v širším mezinárodním srovnání, zahrnujícím jak tradiční západoevropské demokracie, tak nové demokracie střední a východní Evropy. V další části je představený teoretický rámec aplikován při výzkumu politického zastoupení žen ve volbách do obecních zastupitelstev v České republice a na Slovensku od rozdělení společného státu až do současnosti, tj. v šesti komunálních volbách v letech 1994 až 2014. Nejprve je přitom politická reprezentace žen v českých a slovenských obcích analyzována na vzorku českých obcí s rozšířenou působností a slovenských okresních měst pomocí regresní analýzy, načež je v dalším kroku analýza provedena na úrovni krajských měst za pomoci konfigurativního přístupu – kvalitativní komparativní analýzy (QCA).

Publikace renomovaných českých politologů, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu voleb a volebních systémů, se zaměřuje na analýzu a průběh voleb do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019. Zkoumaná problematika je přitom nahlížena z několika různých výzkumných perspektiv, a sice institucionálně-procedurální v podobě srovnávací analýzy nastavení volebního systému pro evropské volby v Česku, politicko-komunikační v podobě pojednání o politické komunikaci a kampaních hlavních českých politických stran před těmito volbami, či volebně-geografické v podobě analýzy prostorového rozložení voličské podpory hlavních českých politických stran. Právě kombinace těchto přístupů, při jejich zarámování do konceptu voleb druhého řádu, přináší ucelený pohled na volby do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019, a přispívá tak k pochopení jejich výsledků. Tuto knihu jistě ocení nejen akademičtí pracovníci a vysokoškolští studenti, ale rovněž široká veřejnost.

Práce se zaměřuje na nové trendy ve výzkumu politických stran, proměny stranických systémů a posuny v chápání a fungování politických stran. Zkoumá nové komunikační styly politických lídrů a zachycuje zásadní trendy v politické komunikaci. Analyzuje, proč se v dnešní politice objevují určité problémy a jakou roli hrají. Kapitoly se věnují těmto tématům: vztah politických stran a společnosti, institucionalizace nových politických stran, analýza teritoriální dimenze stranického nahrazení, nacionalizace lokálních stranických systémů, vzestup nového populismu a role celebrit v politice. Kniha je přehledovou studií, která usiluje o analytickou práci a zavádění nových interpretačních rámců a definic. Současný výzkum vládnutí a politických stran vyžaduje nový pohled na stranickou reprezentaci a komunikaci mezi politiky a voliči. Každá kapitola představuje různé možnosti výzkumu nových stran, techniky výzkumu a empirické příklady, ověřující nové metodologické postupy v politologii a přinášející konkrétní empirické poznatky a závěry.

Kniha se zaměřuje na výzkum kvality demokracie, analyzující její vývoj v Mongolsku od přechodu k demokracii v roce 1990. První část představuje přístupy k hodnocení kvality demokracie, přičemž klade důraz na analýzu institucí a mechanismů reprezentativní demokracie. Procedurální koncepce demokracie je zde chápána jako politický systém, který občanům poskytuje legální příležitosti k participaci a soutěžení, čímž se promítá do skutečných vzorců chování a umožňuje občanům kontrolovat politiky a instituce. Důraz je kladen na naplňování demokratických norem, jako jsou reprezentativita, odpovědnost, rovnost a participace. Teoretický rámec zahrnuje analýzu individuální úrovně, protože občané hodnotí kvalitu demokratického politického života, včetně fungování institucí. Další čtyři kapitoly se zaměřují na dimenze kvality demokracie: reprezentaci, participaci, soutěž a odpovědnost. Závěrečná část dokládá přínos navrženého konceptuálního rámce, který spojuje analýzu institucí s individuálním hodnocením jejich výkonu občany. Tento individuální pohled může doplnit institucionální analýzu a objasnit vzájemné vztahy mezi dimenzemi kvality demokracie, kde vysoká či nízká hodnota v jedné dimenzi ovlivňuje ostatní.

Jeden ze zakladatelů české politologie doc. Rudolf Kučera oslavil sedmdesáté narozeniny. Proto se v této publikaci sešli jeho kolegové i žáci, aby projevili úctu jeho dílu a ukázali svůj pohled na problémy, kterým se oslavenec ve svém díle věnuje. Předložená kolektivní monografie tak tematicky pokrývá v celé šíří témata, která jsou pro Rudolfa Kučeru typická. Zároveň se je ale snaží ukazovat i z jiných pozic, než je normativní politická teorie, což vedle široké palety témat nabízí i řadu zajímavých pohledů a perspektiv na problémy politického světa.

Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka. Pozornost je věnována stranickému euroskepticismu, který má své postavení v každém ze sledovaných států. Ve stranických systémech jednotlivých zemí střední Evropy mají vliv politické strany euroskeptické nebo strany s prvky euroskepticismu. Důvodů výskytu eurokritických postojů a odpovídajícího etablování takto zaměřených politických subjektů je celá řada, přičemž stěžejní je kombinace dlouhodobě charakteristických historických, etnokulturních, geografických a dalších faktorů (a tomu odpovídající střet zastánců národně a univerzálně zaměřené politiky) a nárůstu sociálně ekonomických problémů v současné době (vliv ekonomické krize, globalizace atd.). To způsobuje, že eurokritické politické subjekty sehrávají roli protestní alternativy vůči mainstreamovým stranám na politické scéně.

Publikace zkoumá různé dimenze krajských voleb v roce 2012 v Ústeckém kraji. V knize je kromě celkových výsledků voleb do krajského zastupitelstva rozebrána podoba volební kampaně jednotlivých politických subjektů, kterým se podařilo získat mandáty v krajském zastupitelstvu. Další z okruhu zájmů, jimž se kniha věnuje, je volební geografie, sledující prostorové vzorce voličské podpory politických stran a stabilitu jejich voličského zázemí. Na popis celkových výsledků voleb navazuje v další části textu analýza krajského volebního klání z pohledu teorie voleb druhého řádu a opomenut není ani popis způsobu vytváření krajských koalic. Konečně v závěru je bližší pozornost věnována dvěma radikálním politickým stranám, které v Ústeckém kraji dosahují nadprůměrných výsledků, konkrétně Komunistické straně Čech a Moravy a Dělnické straně sociální spravedlnosti.