Zdeněk Sklenář Bücher

The German-Czech artist Michael Bielicky (b. Prague, 1954; lives and works in Karlsruhe) has been an innovator in the fields of photography, video, and web-based installation art for over four decades. In an ongoing dialogue with emerging technological developments, his works probe the history of his media from the deepest strata to the magical mathematical practices of the medieval Cabalists: idiosyncratic hybrids that straddle the boundary between the analog and digital worlds. Operating on the interfaces between real and virtual spaces, his media art prompts a critical reflection on the nature of technology, its material and immaterial significations, and the ways in which it informs our perceptions and actions.The book Perpetuum mobile is the first to offer a comprehensive survey of Bielicky' s rich and diverse oeuvre. The layout, designed by the artist himself, integrates the experimental images into a graphic " stream of consciousness." With essays by Mel Alexenberg, Jorge Ferná ndez Torres, Norman M. Klein, Bettina Korintenberg, Peter Sloterdijk, Peter Weibel, and Siegfried Zielinski.

Klasický román čínské fantastické literatury o putování mnicha Tripitaky pro posvátná buddhistická písma. Na nebezpečné cestě jej doprovází opičí král Sun, znalý čar a kouzel, a pomáhá mu překonávat nástrahy, které mu kladou zlá božstva. Nadpozemská dobrodružství a boje s démony milují celé generace čtenářů.

Opičí král byl před půl stoletím ztvárněn českým umělcem Zdeňkem Sklenářem, jehož ilustrace vznikaly od konce padesátých do počátku šedesátých let. Kniha obsahuje osmdesát černobílých ilustrací na začátku a na konci každé kapitoly a dvacet čtyři celostránkových barevných ilustrací. Černobílé ilustrace sledují děj, zatímco barevné uměleckým způsobem převyprávějí text. Sklenář vyvinul složitou techniku s různými malířskými postupy a barvami, aby vystihl atmosféru příběhu. Často rozděloval prostor na části, aby vyjádřil kontrast mezi obsahem a jeho uměleckým ztvárněním. Putováním na Západ, jeden z nejznámějších čínských klasických románů, vypráví příběh o Sun Wukongovi, který chrání mnicha Tripitaku na cestě do Západního ráje pro posvátné sútry, přičemž čelí mnoha nebezpečím. Autor Wu Chengen z období dynastie Ming vytvořil postavu Opičího krále, která je Číňanům dobře známá. Sklenář dal této postavě novou tvář, a kniha byla vydána v několika jazycích. V době konání EXPO Shanghai se Sklenářův Opičí král vrací do Číny, což je radostná událost pro fanoušky této postavy v Číně i v České republice.

Příběh vtipným a graficky zdařilým způsobem přibližuje známou postavu asijské literatury. Opičí král je zábavný, drzý, hravý a také neobyčejně statečný a chytrý nezbedník, který se narodil na hoře Bujných květů a stal se králem všech opic. Svůj opičí svět však opouští, aby se vyučil všemu potřebnému u velkého učitele Subódhi. Poté se vrací, aby nejen porazil Rušitele světa, ale také zažil spoustu dobrodružství na cestě za posvátnými písmy s Tripitakem, Čuníkem a Písečným mnichem.

Sbírka lyriky obsahuje básně s tématem Mozartova vztahu k Praze z let 1940–1954.

Dávné řecké báje a pověsti zrodila lidová fantazie starověkých řeků v době, kdy lidé jesště neznali ani železný pluh.. Vytvořil je génius slavného národa helénů a obstály ve zkouškách tisíciletí. Jen těžko si lze představit kulturního člověka, který by nevěděl, kdo byli Herkules nebo Prométheus, Afrodita či Europa, Kyklopové, Sirény, Múzy nebo hromovládný Zeus. Výběr z těchto bájí a pověstí zpracoval na počátku druhé poloviny minulého století spisovatel Eduard Petiška a čtenáři si knihu, napsanou velmi moderně, ale přitom s velkou úctou k tradici, oblíbili hlavně pro její poutavost a svěžest.

Nevšední paměti Zdeňka Sklenáře (1910 - 1986), jednoho z nejvýznamnějších českých malířů druhé poloviny dvacátého století, zachycují setkání s mnoha výjimečnými osobnostmi, rodinou a přáteli, dětství, studia, rodnou Moravu a zaniklá zákoutí předválečné Prahy. Autor s citem pro detail a jemným humorem popisuje houbařské výpravy do brdských lesů, cesty do Paříže a Číny. Mezi protagonisty patří Pablo Picasso, František Tichý, Jiří Trnka, Alfons Mucha, básníci Aj Čching a Tristan Tzara, nakladatelé Otakar Štorch-Marien a Josef Florián, nebo cestovatel Eskymo Welzl. Sklenář věnoval zvláštní kapitoly Giuseppe Arcimboldovi a svým oblíbeným básníkům: Baudelairovi, Apollinairovi a Máchovi. Důležitou součástí jsou bohaté obrazové doprovody, včetně 70 fotografií a reprodukcí. Po Sklenářově nečekané smrti v dubnu 1986 se rukopisu ujal jeho přítel Jiří Šetlík, který jej uspořádal k vydání. Kniha měla být vydána v nakladatelství Odeon, které však na počátku devadesátých let zaniklo. Vzpomínání vychází poprvé až nyní, po více než dvacetiletém čekání, u příležitosti výstavy Zdeněk Sklenář / Deset tisíc věcí - deset tisíc let, uspořádané k výročí malířova narození.

Kniha obsahuje ucelený soupis grafických listů Zdeňka Sýkory vydaných Galerií Zdeněk Sklenář.

Katalog doplňují texty Karla Malicha, Karla Srpa a Zdeňka Sklenáře.

Zpěvy staré Číny je označení pro několik básnických knih Bohumila Mathesia, obsahujících volná přebásnění staré čínské poezie. Tyto texty byly vydány v několika sbírkách a měly velký vliv na českou poesii dvacétého století. Bohumil Mathesius se k čínské poesii dostal poprvé vesbírce Černá věž a zelený džbán (1925). Tato sbírka se stala jádrem pozdější sbírky Zpěvy staré Číny (1939). Tuto sbírku Mathesius později doplnil o další básně, čímž vznikla sbírka Nové zpěvy staré Číny (1940) a později Třetí zpěvy staré Číny (1949). Později vydal Mathesius všechny tři sbírky v jednom svazku - Zpěvy staré Číny ve třech knihách (1950). Tato sbírka byla později několikrát znovu uspořádána, např. Jaroslavem Průškem (1960 pod názvem Zpěvy staré Číny). Několik dalších Mathesiových parafrází čínských textů do sbírek nezařazených (např. výbor Krásná slova o víně, soukromý tisk 1943, Zpěvy nové Číny, překlady moderní čínské poesie, 1948, texty z pozůstalosti). Celkově vyšlo do roku 1988 dvacet osm vydání některé části Mathesiových překladů. Všechny Mathesiovy čínské parafráze vyšly v kritickém vydání pod názvem Zpěvy staré Číny v nakladatelství Československý spisovatel v roce 1988 v edici Jiřího Fraňka a Oldřicha Krále.

Dodnes však trvá sláva chytrého a strastmi stíhaného Odyssea i sláva jeho věrné Pénelopy a bude trvat do skonání světa. Těmito slovy končí kniha o ithackém králi, hrdinovi starověké mytologie, jehož líčí Homér už ve své Iliadě. Nesmrtelnou slávu mu ale přineslo desetileté bloudění po skončení trojské války, když se vracel se svými loděmi domů. Starořecký hrdinský epos Odysseia popisuje podrobně všechny strasti, souboje s obry, přírodními úkazy i olympskými bohy, líčí Odyssea v zoufalých situacích, které však hrdinný rek vždy zvládne, ale jeho druhové nikoliv. Nakonec dosáhne svého cíle, sám, jediný. Rudolf Mertlík převyprávěl sáhodlouhý epos, aby jej přiblížil dětskému čtenáři.

Cyklus, uvedený básní Zastřená tvář ze sbírky Domov (1938) byl napsán a vydán v r. 1936 k stému výročí Máchovy smrti. Hora v něm dává zaznít těm otázkám, které vzrušují jeho vlastní mysl. Nalézá přitom styčné body mezi svým a Máchovým básnickým charakterem. Proti hrůze z časua prchavosti života staví lidské dílo, tvůrčí čin.

Nový výbor z poezie oblíbeného a klasického autora doprovázený ilustracemi Zdeňka Sklenáře. Ve výboru nenajdeme Máj, editor Vladimír Justl dal přednost básním, které slavnou skladbu předcházely. V některých textech (včetně překladů z němčiny) však nalezneme metafory příbuzné těm, které známe z Máje.

16 kapitol z kronik, životopisů, pamětí, listů a úředních dokumentů od konce 11. století do konce 15. je pokusem o vykreslení vzniku a vývoje fran. feudální společnosti. Ke každému dokumentu připojil pořadatel sborníku zasvěcenou poznámku o autorovi, jeho díle i vzniku originálu. Předmluva je pak velmi zajímavou studií nejen o středověké francouzské literatuře, ale i o začátcích a vývoji feudálního zřízení ve Francii.

Nezvyklá a zajímavá kniha, která vyvolala senzaci při svém vydání v Brazílii roku 1960, byla už přeložena do sedmnácti jazyků, zdramatizována a upravena pro televizi. Jsou to vlastně bez zvláštních úprav uspořádané výňatky z deníku prosté černošské ženy z favely, chudinské čtvrti vSan Paulu. Deníkovými zápisy bezprostředních zážitků a dojmů vytvořila otřesný obraz hmotného i duchovního živoření chudiny ve stínu přepychového života velkoměstských boháčů.

Monografie s ukázkami z výtvarného díla malíře Zdeňka Sklenáře, vydaná k jeho pětasedmdesátinám.

1. vydání. Lyrické verše, inspirované vzpomínkami na matku, sestru a na dětství. Čisté a neokázalé verše, které patří k vrcholům autorovy tvorby. Vhodně doplňují 2 litografie Z. Sklenáře.

Výbor z poezie, doplněno životopisem, součástí malá gramodeska (recituje autor a R. Hrušínský).

Výbor z poezie okcitánských trobadorů, v níž byly položeny základy evropské dvorské milostné lyriky i zárodky mariánského kultu a jež představuje prapůvodní podhoubí všech romantických koncepcí vztahu mezi mužem a ženou staré Evropy, shrnuje básnicky výsostné překlady Emanuela Frynty a Petra Kopty.

V rozsáhlém monografickém katalogu s texty Ludmily Vachtové a Karla Srpa je obsaženo více než dvě stě barevných reprodukcí a kolem stovky dokumentárních fotografií ze Sklenářova života. V katalogu je citováno z prací Františka Šmejkala, Jaroslava Pečírky a z knihy Vzpomínání Zdeňka Sklenáře. Grafická podoba katalogu je dílem Aleše Najbrta a Mikuláše Macháčka z renomovaného Studia Najbrt.