Antonín Brousek Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Druhý svazek Básnického díla Antonína Brouska (1941–2013) shrnuje všechny Brouskovy básnické překlady. Vedle souboru veršů německého básníka Manfreda Petera Heina a několika souborů překladů drobnějších (Sebastian Brant) jde zejména o dosud nevydaný obsáhlý svazek Brouskových překladů básní Friedricha Hölderlina. Brouskovy překlady Hölderlinovy poezie se objevily v několika časopiseckých otiscích v 60. letech a byly přijaty k vydání ve velké řadě Klubu přátel poezie nakladatelství Československý spisovatel v roce 1969. Již časopisecké ukázky naznačily, že jde o Brouskův básnický překlad životní. Kniha byla redaktorem Josefem Bruknerem dovedena do stránkových korektur, vydání se však po Brouskově odchodu do exilu nakonec neuskutečnilo. V 90. letech, kdy se objevily snahy Brouskovy překlady Hölderlina konečně po více než dvaceti letech vydat, byla jak stránková korektura knihy, tak překladatelovy rukopisy považovány za ztracené, a to i samotným překladatelem. Díky úsilí editorky Barbory Chybové se je nedlouho před básníkovou smrtí podařilo nalézt. Edice přináší i další Brouskovy překlady Hölderlina, do původního svazku nezahrnuté. Opatřena je podrobnými komentáři k dílu Brouskovu i Hölderlinovu. Svazek ukazuje Antonína Brouska jako mimořádného básníka, jehož překlady starší německé poezie, díla Hölderlinova i německé poezie moderní patří k důležitým hodnotám českého básnického překladu a české poezie vůbec.

Kniha kritických článků významného básníka žijícího v Hamburku je strhující a neobyčejně čtivou četbou o novodobé české literatuře. Vychází doplněno rozsáhlým komentářem Michaela Špirita a úplnou bibliografií Brouskových článků.

Karel Hvížďala již v 80. letech v exilu korespondoval s dvacítkou českých spisovatelů žijících v emigraci (mj. Kryl, Beneš, Filip, Aškenazy, Fischl, Listopad, Škvorecký, Škutina, Binar, Lustig, Hutka či Brousek). Během dvou let pomocí ping-pongu otázek a odpovědí dokázal vytvořit obraz české literární scény v zahraničí. Tato unikátní kniha vyšla u nás (kromě exilového vydání v r. 1981) pouze v roce 1992, od té doby sice několik autorů zemřelo, jiní byli oceněni různými vavříny. V každém případě tato výpověď generace velkých spisovatelů 2. poloviny 20. století neztratila nic na své aktuálnosti a poodhaluje čtenáři, jak se tito lidé, jejichž jazykem byla čeština, cítili v zahraničí, kde bohužel tento jazyk nemohli používat.

Literárně-kritické vydání tematicky uspořádané antologie veršovaných projevů českého stalinismu zacílené k estetickému hodnocení nejnápadnějších znaků jimiž se vyznačuje poúnorový vývoj české literární a básnické tvorby. V doslovu rekapitulace klíčových momentů, které determinovaly českou kulturně-politickou situaci před Únorem 48 a dostavily se s Vítězným únorem..

Autorova sbírka je naléhavou výpovědí o niterně prožitých sděleních.

Dvě organicky související sbírky, v nichž se autor projevuje jako básník dokonalého výrazu. V obou sbírkách se autor představuje jako básník dokonalého výrazu. Na vynikající úrovni je klasický i volný verš, bohatá metaforika i neotřelý básnický slovník. Autorův záznam o člověku, který se stane nedobrovolným zajatcem vlastního životního příběhu.

Literární kritiky současné československé poezie a prózy. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jana Šafránka navrhla Barbora Munzarová.

V prvním odd. Slaměnky, přináší intimní a reflexivní lyriku, v níž udivuje jeho práce s klasickým veršem, v odd. Solné sloupy se pak zamýšlí nad některými architektonickými či kulturními dominantami, které naplňují určité životní hodnoty soudobé civilizace. Závěrečný odd. Konec prázdnin - je nelítostnou a hořkou kritikou invaze v srpnu 1968, která ústí v emigraci kulturní elity národa. 30.11.1992 Šink.