Tomáš Knoz Bücher

Autor se na základě dobových pramenů zabývá rozsáhlými konfiskacemi na Moravě, které proběhly po poražení stavovského odboje na Bílé Hoře v roce 1620.

Druhý díl obecných dějin práva pro studenty právnických fakult. Část druhá, západní Evropa a USA Obsahuje výklad o Francké říši a Francii, Německu, Itálie, Nizozemí, Anglie a Britské říše, Spojených států amerických, Švýcarska, Španělska a Portugalska. Závěrečná kapitola se zabývá vztahem církve a státu.

Výzkum šlechty v českých zemích a ve střední Evropě patří v posledních dvaceti letech k jednomu z nosných historických témat. Na složité otázky, jakými jsou základní definice šlechty, její vnitřní diferenciace a hierarchizace, proměna právního, ekonomického a sociálního postavení, vztah vůči státu, popř. jeho panovníkovi, vůči svému vlastnímu stavu či vůči svým poddaným, resp. místnímu obyvatelstvu, se snaží odpovědět přední badatelé zaměření na danou problematiku, a to v horizontu dlouhého období od středověku až po sklonek 20. století.

Jednou z nejvýznamnějších osobností 1. poloviny 17. století je Karel starší ze Žerotína, neformální vládce Moravy, diplomat a mecenáš kultury a náboženství. Monografie brněnského historika Tomáše Knoze přibližuje tuto mocnou postavu z mnoha úhlů a zasazuje ji do kontextu rozbouřené doby. Kniha se zaměřuje na Karlovo výjimečné vzdělání, intenzivní cesty po Evropě a jeho kariéru v politice a válce. Sledujeme jeho účast při utváření zemského práva a jeho roli v stavovském povstání, kdy se ocitl „mezi dvěma stranami“ s vazbami na nekatolickou šlechtu i císařský dvůr. Jako přední stoupenec Jednoty bratrské zůstal věrný své víře, podporoval Jana Amose Komenského a chránil bratrské duchovní. Karel měl složité vztahy s pobělohorskými vítězi, jako byl kardinál František z Dietrichsteina. Po krátkém exilu ve Vratislavi strávil poslední dny v rodné zemi. Jeho mecenášská činnost, podpora literatury a budování knihovny ukazují na jeho renesanční zaměření. Hlavním pramenem monografie je soubor jeho korespondence, která odhaluje složitou osobnost moravského šlechtice, přirovnávaného k Donu Quijotovi v labyrintu krizového období.

Kniha vznikla při příležitosti autorova životního jubilea se snahou přiblížit některé výsledky jeho výzkumné činnosti z oblasti národního, politického a sociálního vývoje Moravy v 19. století.

Sborník příspěvků ze stejnojmenného cyklu přednášek.

Současná doba je často charakterizována jako éra obrazů, upřednostňující vizuální vnímání světa. Předkládaná publikace si klade otázku, v jaké míře a jakými způsoby byl tento přístup ke světu uplatňován v minulosti. V úvodu je představen koncept transdisciplinarity, který nabízí možnost rozvinout předchozí metodologické teorie a ústrojně je propojit s praxí. V další části autoři sledují proces formování kulturního dějepisu jako svébytné formy historikovy práce v české historiografii od konce 19. století do roku 1989. Řešení problémů spjatých s kulturními dějinami provázel neustálý dialog mezi historiografií a dalšími vědními obory, mezi nimiž zaujímal významné místo dějepis umění. Praktické výsledky této rozpravy přináší závěrečný blok kapitol, v nichž se autoři věnují otázkám vztahu textu a obrazu, kultu a prostoru, imaginace, reprezentace či míst paměti na příkladech zvolených z dlouhého období od raného středověku až po naši nedávnou minulost.

Moravský renesanční zámek: Mezi praktickou funkcí a symbolickou řečí. Sousloví moravský renesanční zámek je ustáleným pojmem středoevropské kulturní historie i dějin umění. Při jeho definování a objasňování je ovšem třeba položit si celou řadu otázek — zahrnují tázání po sémantických významech uvedeného pojmu, po úloze stavebníka a stavitele, po vztahu mezi architektonickým charakterem zámecké stavby a životním stylu jejích obyvatel, po praktické funkci renesančního zámku a symbolické řeči zámecké architektury nebo po cestě od raně novověkého renesančního zámku k modernímu muzeu renesance. Právě na tyto otázky hledá předkládaná kniha odpovědi.