Václav Vávra Bücher

Kniha přibližuje detailnější geologickou stavbu východní části České republiky, tvořené dvěma geologicky odlišnými jednotkami – Českým masivem a Západními Karpaty. Pojednání o celkem 71 lokalitách je rozděleno do pěti kapitol, strukturovaných podle éry jejich vzniku: proterozoikum, starší paleozoikum, mladší paleozoikum, mezozoikum a kenozoikum. U každé lokality je popsána geologická stavba jejího okolí, významné geologické jevy, přítomné horniny, minerály nebo fosilie. Textové informace doplňuje velké množství názorných barevných fotografií a map, připojena je i anotace v angličtině. Všechny lokality vřazené do publikace jsou snadno a bez omezení přístupné, pouze na některých je třeba zachovávat pravidla spojená s jejich zákonnou ochranou.

Společným cílem autorů knihy (Václav Vávra, Jindřich Štelcl, Karel Malý) bylo podat laické veřejnosti obsáhlý výčet a charakteristiku geologicky zajímavých lokalit na území kraje Vysočina. Kniha je tak určena všem, kteří se zajímají o geologické vědy nebo chtějí poznávat přírodní bohatství Vysočiny. V úvodu kniha seznamuje s geologickou stavbou kraje Vysočina a po té podrobně přibližuje jednotlivé geologické oblasti. Čtivě popsaný charakter lokalit a pojednání o jednotlivých zajímavostech daného území doplňují barevné fotografie, mapky a podrobné popisky. Popisy lokalit jsou doplněny stručnou charakteristikou v angličtině. Kniha obsahuje i rejstřík, vysvětlivky odborných pojmů a rozsáhlý seznam literatury. Autoři kromě přírodních útvarů (např. Míchova skála, Dráteničky) zajímavým způsobem podávají výklad také o lokalitách ovlivněné lidskou činností, a to nejen současnou (např. lomy) ale i středověkou (těžbou stříbra a zlata).

Monografie pojednává o pracovních postupech určování horninotvorných a technických minerálů. Je určena pro širší čtenářskou obec, kterou zajímá pohled do mikrostruktury přírodních hornin a technolitů (technických anorganických materiálů). K vydání monografie motivovala autory práce na grantech, které byly orientovány na identifikaci faktorů uplatňujících se při degradaci různých stavebních materiálů, ať již přírodního kamene, nebo technolitů (malt, betonů, stavební keramiky apod.). Všechny dosažené výsledky zcela jednoznačně prokázaly, že degradace materiálů je odrazem depozice, klimatických podmínek (příp. i vlivu organismů), mikrostruktury a minerálního složení daného materiálu. Monografie by nemohla být vydána bez přispění GAČR. Byla zpracována v rámci grantu č. 103/00/607 -Transport solí pórovým systémem betonů a podmínky vzniku eflorescentů na jeho povrchu- a za podpory navazujícího postdoktorantského grantu č. 205/99/D049 -Využití akcesorických minerálů jako indikátorů petrologického vývoje magmatických hornin v oblasti východního okraje Českého masivu.