Kniha mapuje české malířství po roce 1989. Celkově se věnuje 48 nejlepším českým malířům (dle subjektivního výběru autorky). Často se jedná o malíře, kteří nemohli vystavovat. Kniha má bohatou obrazovou přílohu.
Ucelené, mnohovrstevnaté a osobité umělecké dílo Josefa Čapka svázané do čtyř svazků sběratelské série, které se zdaleka vyjímají mezi běžnými knihami o výtvarných dílech. Je to (až s podivem) vůbec poprvé, co se někdo do unikátní Čapkovy výtvarné tvorby pustil do takové hloubky, pečlivě, znalecky a s unikátním grafickým zpracováním, které z celé série "Pracoval jsem mnoho" dělají samostatné umělecké dílo a osobní inspirativní galerii v jednom. První svazek Kresba, který mapuje Čapkovu kresbu, vychází nyní v nakladatelství 8smička a díky bádání autorky se čtenář seznámí s textem vztahujícím se nejen k dílům samotným, ale i k událostem Čapkova života, které jsou s kresbami napevno spojené. Knihu graficky zpracovala Barbora Toman Tylová a oceňované grafické studio Toman Design. Pracoval jsem mnoho – díl první: Kresba vychází v limitované edici v limitovaném nákladu 1 888 kusů a je vytištěna na speciálním druhu papíru, který je použit pro knižní zpracování v ČR zcela poprvé. Říkejte tomu, jak chcete: šperk knihovny, studna inspirací či kniha (nejen) tohoto podzimu. Důležité je, že její existence oslavuje i oprašuje výtvarného génia Josefa Čapka a dělá svět literatury znovu o poznání krásnější. Baleno v krabicích, přičemž jedna krabice obsahuje 4 kusy a má rozměry 29x22x30cm.
Viktor Karlík je považován za nejvýraznějšího výtvarníka tzv. druhé generace českého undergroundu a tato obsáhlá kniha ukazuje jeho obrazy, plastiky, grafiky a jiné artefakty převážně z osmdesátých let v kontextu undergroundového života a kultury. Kromě textů I. M. Jirouse, E. Bondyho, P. Pečinkové a M. Machovce věnovaných Karlíkově dílu obsahuje množství fotografií a dalších dokumentů, evokujících život pražského undergroundu, a přináší také autorův "zpětný deník", připomínající nejen řadu jeho aktivit, prolínajících se s volnou tvorbou (Revolver Revue a další samizdaty, skupina Národní třída), ale i přátele, souputníky a inspirátory z řad podstatných osobností pražského undergroundu (J. a F. Topolovi, V. Kremlička J. H. Krchovský, P. Placák, Psí vojáci, I. M. Jirous, E. Bondy, rodina Němcových, M. Hlavsa, PPU, A. Stankovič ad.). Monografie tak přibližuje jednu tvůrčí etapu výrazné osobnosti českého nezávislého života a zároveň je příspěvkem k plastičtějšímu obrazu (nejen) výtvarného umění a kultury českých osmdesátých let. Vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy v Západočeské galerii v Plzni.
Komentovaná antologie se soustřeďuje na odbornou reflexi užitého umění a průmyslového designu a její proměny od konce 19. století do šedesátých let 20. století v českém prostředí. Cílem je základní zmapování dosud kriticky nezhodnocené oblasti české odborné literatury a umělecké kritiky a teorie od doby formování moderní vizuální kultury do doby pozdního modernismu a tzv. druhé avantgardy. Shromážděné texty odhalují složitý, avšak mimořádně zajímavý proces transformace oborové terminologie od „praktické estetiky“, „dekorativního umění“, „uměleckého řemesla“, „aplikovaného“ či „užitého umění“ přes exponovaný „umělecký průmysl“ po pojem „design“. Od secesní teorie ornamentu a principiálních otázek povahy a vztahu rukodělného a průmyslového produktu se antologie dotýká otázek, které byly s moderním užitým uměním a designem ve sledované době nejvýznamněji propojeny, včetně bydlení a životního stylu. Problematika užitého umění a průmyslového designu sice patřila až do 2. poloviny 20. století spíše k okrajovým oblastem umělecko-kritické a teoretické reflexe, přesto se však významným způsobem promítala do statí a referátů našich výtvarných kritiků a historiků umění a také zásadně ovlivnila dobové debaty o uměleckém vzdělávání.
"Čtu ji, hádám se s ní a tleskám. Její věty vyrůstají z myšlenek a ze všech pěti smyslů. Někdy jiskří. V povltavské manéži je Pavla Pečinková bílou vranou, která vzdoruje sebelikvidaci české výtvarné kritiky." (Ludmila Vachtová) Po výborech z literárních kritik Michaela Špirita a Marka Vajchra vychází jako 25. svazek Edice Revolver Revue výběr z reflexí Pavly Pečinkové. "Čím je její hlas v ohlušujícím a povýtce efemérním mumraji dnešního výtvarného (pseudo )umění a úvah o něm takřka ojedinělý? Na odkaz mrtvých dokáže pohlížet skrze živé otázky, díla současníků zkoumá s vědomím nadčasových kritérií. Nenechá se mást dobovými reakcemi publika ani mediálním ohlasem; pronikavost vlastního pohledu osvědčuje mimořádným interpretačním citem pro práci osamělých běžců a solitérů, jejichž klíčový význam většině ukázala či ukáže teprve budoucnost. Erudici nepotřebuje dokládat odbornickou hantýrkou. Nad dílem se nestydí projevovat zájem o tak nepopulární hodnotu, jako je autorův charakter. Dokáže překvapivě odkrývat principy, které v českém i světovém umění nepozorovaně vládnou už víc než sto let."
Tajemství v jeho tvorbě je natolik blízké duši pozorovatele, že většina mu tiše rozumí. Monografie obsahuje tradiční textovou část, včetně stručné a výstižné biografické studie Pavly Pěčinkové a krátkých komentářů Dušana Brozmana k některým obrazům. Jiří Sopko sám ovlivnil výběr vyobrazení, čímž vytvořil galerii svého života v obrazech. Text představuje zajímavou formu komunikace mezi malířem a jeho sběratelem-teoretikem. Soubor téměř tří set reprodukcí uzavírá desítka nejnovějších děl Jiřího Sopka, která ukazuje, že jeho inspirace je stále živá a zrající. Jiří Sopko se narodil v roce 1942 v Dubové na Podkarpatské Rusi, odkud jeho rodina po válce utekla před Rusy. Poprvé vystavoval ve 25 letech ve Špálově galerii v Praze a o tři roky později měl samostatnou výstavu v Nové síni, kde ho kritika označila za silnou uměleckou osobnost. Jeho díla se vyznačují bohatou barevností a osobitým pojetím figury. Od konce osmdesátých let se jeho malba uvolňovala a zjednodušovala, přičemž hlavními tématy se staly portrét, krajina a zátiší. Od roku 1990 působí jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze, kde je posledních pět let rektorem. Jeho práce jsou zastoupeny v českých státních galeriích i u soukromých sběratelů.
Ucelené, mnohovrstevnaté a osobité umělecké dílo Josefa Čapka svázané do čtyř svazků sběratelské série, které se zdaleka vyjímají mezi běžnými knihami o výtvarném umění.?Je to vůbec poprvé, kdy je Čapkova výtvarná tvorba zpracována v takovém detailu, pečlivě, znalecky a s unikátním grafickým zpracováním. Po prvním svazku, který zmapoval Čapkovu tvorbu volné kresby, vychází nyní v nakladatelství 8smička díl druhý, věnovaný kresbě užité, jenž zahrnuje ilustraci, karikaturu či scénografické návrhy. Soubor dvou svazků obsahuje detailní katalog téměř 2 000 položek s barevnými náhledy jednotlivých prací, doprovázený celostránkovými reprodukcemi a monografickými studiemi. Kniha vychází v limitované edici v nákladu 888 kusů, a je nezbytným přírůstkem do knihovny každého milovníka výtvarného umění a obdivovatele uměleckého génia Josefa Čapka.
Dílo Věry Novákové (narozena 1928 v Praze) patří k nejosobitějším projevům realismu v českém umění druhé poloviny dvacátého století. Představuje spolu s manželem a tvůrčím souputníkem Pavlem Brázdou solitérní postavu, kterou nelze jednoduše zařadit k žádným společným tendencím české výtvarné scény posledních desetiletí. Její tvůrčí výpověď má pro českou kulturu silnou hodnotu nejen ve své stylistické originalitě, ale hlavně ve svém humanistickém a duchovním přesvědčení. Monografie obsahuje celou autorčinu dosavadní tvůrčí dráhu, od konce čtyřicátých let, kdy byla z politických důvodů vyloučena z Akademie výtvarných umění, až po současnost. Na základě chronologického sledu barevných reprodukcí a materiálů z osobního archivu Věry Novákové je zdokumentována celá vývojová komplexita jejího díla, která rozhodně není uzavřenou historickou kapitolou - stále se vyvíjí a nachází značný ohlas u dnešní mladé generace.
