Zdeněk Měřínský Bücher

Publikace přináší výsledky studia vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku, především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci.

Druhé opravené vydání prvního svazku trilogie, která představuje monumentální historickou syntézu našeho předního specialisty na velkomoravské období a podrobně mapuje dějinný úsek od příchodu Slovanů na naše území přes etapu Sámovy říše až po samotný vznik Velké Moravy (té je zasvěcen už vydaný druhý díl). Přehledně členěný text doplňuje množství názorných ilustrací. Vychází ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně.

Kolektivní dílo pracovníků Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně navazuje na velice úspěšnou práci J. Bednaříkové Stěhování národů, jež vyšla již ve dvojím vydání. Jestliže tato kniha se zabývala především dějinami západní a jižní Evropy mezi 3. a 8. stoletím a zkoumala postupné pronikání Germánů na území říše západořímské, právě vydávané dílo se zaměřuje na toto období (někde až po zlom tisíciletí) ve východní Evropě, na Balkáně a v Přední Asii. Líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření až hluboko na území říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny v Byzanci náporem těchto útočníků způsobené. Obdobně jako v díle Stěhování národů zaměřili se i zde autoři zvláště na proces christianizace a právní vývoj v průběhu této dramatické epochy.

Druhý díl přiblížuje především dějiny 9. a počátku 10. století, tedy zejména vznik, rozmach a nakonec pád Velkomoravské říše. Vedle politických dějin si autor všímá i aspektů duchovních (včetně osudů cyrilometodějské misie) a rovněž – na základě archeologických výzkumů – aspektů tzv. všedního dne (bydlení, stravování, oblékání, šperky, hygiena...). Dílo je syntézou bádání na tomto poli za celé 20. století a poukazuje i na nedořešené otázky.

Publikace byla vydána k 600. výročí udělení městských práv Velkému Meziříčí (1408 - 2008).

Dílo nejlepšího znalce časných dějin Moravy předkládá čtenáři na základě nejnovějších poznatků historických i archeologických podrobně zpracované děje naší země od příchodu slovanských předků až po pád Velkomoravské říše. Bohatá kresebná a fotografická dokumentace dovoluje se seznámit s hmotnou kulturou dávného osídlení Moravy.

Rakousko před Rakouskem-Půltisíciletí římské moci-Stěhování národů-Od pohraniční marky k vévodství Bábenberků-Mýtus jménem Ostarrichi-Pod přemyslovským žezlem-První pokus o habsburskou hegemonii-Ve stínu Lucemburků-Habsburkové na cestě za císařskou korunou-Vstup Ferdinanda I. na scénu a vytvoření podunajské monarchie-Turecké nebezpečí-Koho vláda,toho náboženství-Třicetiletá válka a její následky-Habsburská monarchie v době barokní a osvícenské-Války s Francií-Rakousko v "dlouhém" 19.století-Rozpad habsburské monarchie-Rakouská republika-Fenomén Haider

Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference „Uherské Hradiště, Staré Město“ konané ve dnech 28.9.–1.10.1999.

Sborník přináší příspěvky přednesené koncem roku 2007 na kolokviu „Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel“, které proběhlo za účasti archeologů, architektů, antropologů a památkářů v Moravském zemském muzeu v Brně. Kromě statí věnovaných stavební podobě a historickému vývoji jsou příspěvky zaměřeny i na některé z detailů každodenního života středověkých opevněných sídel, skladbu potravy či výzbroj. Největší prostor zaujímá hrad Skály (Štarkov) u Jimramova, který je představen v širších souvislostech, zařazeny jsou však i přípěvky k dalším šlechtickým sídlům, Cimburku u Městečka Trnávky, Újezdu u Kunštátu, Slezkoostravskému hradu či nosislavské tvrzi.