Stanislav Sousedík Bücher

Within the Holy Roman Empire, the Kingdom of Bohemia formed an entity which if nothing else was reflected in its culture. This study examines the contribution to the creation of this entity for which philosophy claims the credit. It continues the depiction of Bohemian Baroque philosophy up to the end of Emperor Joseph the Second‹s reign in 1790, when the reception of the European Enlightenment became manifest, and shows that a major center of philosophical thought had developed in the 17th century in Prague in particular. The historical and systematic approach taken by the work will appeal to professional philosophers and to those readers interested in cultural history.

Podtitul: Úvod do četby sv. Tomáše Akvinského Tato knížka vznikla na základě autorových zkušeností získaných na filosofické fakultě UK v Praze v letech 1990–1992: v její první části se S. Sousedík pokouší přístupnou formou objasnit některé základní termíny, myšlenkové postupy a nauková stanoviska, jejichž znalost je předběžnou podmínkou pro úspěšné studium děl T. Akvinského. Autor vykládá to, nač studující při četbě starých filosofických textů nejčastěji naráží, a osnovu výkladu vyvozuje z požadavku postupovat od snazšího k obtížnějšímu. V druhé části knížky jsou překlady vybraných ukázek z děl sv. Tomáše. Odpovídají věcně tomu, o čem pojednávají přednášky v předchozí části knihy. Jako poslední text je zařazen autorův nový překlad známého spisu O jsoucnu a bytnosti spolu s latinským originálem (De ente et essentia).

Syntéza Stanislava Sousedíka zachycuje vývoj filosofie v českých zemích od husitských válek do osvícenství. Předkládá její dějiny v souvislostech evropského myšlení i kulturních a politických dějin. Kniha je rozdělena na dvě části: Dobu předbělohorskou a Dobu pobělohorskou. První z nich začíná výkladem o pozdně středověké scholastice na převážně husitské universitě (tomismu, scotismu a lullismu). Pokračuje líčením české filosofie humanistické, která nabyla vzájemně odlišných podob za vlády Jiřího z Poděbrad, Jagellonců i Rudolfa II. Nevynechává ani počátky jezuitské scholastiky, židovské myšlenkové prostředí a politickou filosofii Jána Jessenia. Druhá část se zabývá velkými barokními mysliteli působícími v českých zemích; jsou to Rodrigo de Arriaga, Valerián Magni, Marek Marci z Kronlandu, Caramuel z Lobkovic, Karel Grobendoncq a lullista Kašpar Knittel. Nalezneme zde i kapitoly o barokním scotismu a "skeptickém fideismu" opata Jeronýma Hirnhaima. Následuje oddíl věnovaný osvícenským myslitelům a jejich soustavám, zejména wolffianismu.

V našem prvním ročníku kadetky bylo asi deset Čechů, dva Poláci, dva Chorvati, jeden Ital, který tvrdil, že je Rakušan, a asi třicet Maďarů. Ostatní byli Němci, včetně hraběte a barona. Důstojníci dodržovali objektivitu, ale ve vlastních řadách jsme pociťovali nadřazenost Vídeňáků, kteří nás občas uráželi. Když jsme si stěžovali, hrozily tvrdé následky, a tak jsme na podobné invektivy reagovali pěstmi a později šavlemi. S časem však těchto incidentů ubývalo, protože jsme se stávali soudržnějším kolektivem. Pouta kamarádství byla natolik silná, že jsme si slibovali, že kdybychom se někdy setkali jako velitelé na opačných frontách, pokusíme se o rozumnou dohodu, než bychom si ublížili. Tato idea kamarádství převyšovala monarchii a národnost. Ani jsme netušili, jak blízko jsme se k této možnosti dostávali.

V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy.

Průřezový výbor studií českého filosofa a znalce středověkého a raně novověkého křes­ťanského myšlení prof. Stanislava Sousedíka (*1931). Výbor zahrnuje filosofické texty od roku 1965 až do současnosti, které jsou řazeny zčásti chronologicky, zčásti se však doplňují a prostupují také tematicky. Najdeme zde texty věnované např. Janu Husovi, J. A. Komenskému, T. G. Masarykovi, Z. Kalistovi, J. Patočkovi i dalším postavám a té­matům českých kulturních dějin. Společným rysem všech textů je vyhraněná motivace autorova uvažování, pro nějž je filosofie ve svých různých podobách vždy nástrojem jed­nak kritiky, jednak racionálního vyjasňování předpokladů jím vyznávané křesťanské víry. Výbor, který vychází u příležitosti autorových 80. narozenin, je doprovázen rozsáhlým autobiografickým náčrtem.

Monografie je věnována otázkám sémantiky singulárního predikativního výroku. Na základě aristotelských východisek koncipuje autor realistickou sémantickou teorii tohoto elementárního jazykového útvaru a stanoví její metafyzické, empirickým poznáním nepostižitelné předpoklady. Monografie je původním českým příspěvkem k takto vymezené problematice.