Štěpánka Bieleszová Bücher

Michal Kalhous (*1967) v současné době působí na Katedře fotografie Ostravské univerzity. Fotografii studoval ve fotografické speciálce u Mileny Valuškové na Základní umělecké škole M. Stibora v Olomouci. S Olomoucí jsou spjata i jeho vysokoškolská studia a působení na lokální výtvarné scéně od 90. let minulého století. S jeho tvorbou je, v souvislosti s nástupem postmoderny, také spojován pojem nefotografie. K nejvýznamnějším domácím představitelům tohoto směru patří, vedle tvůrčí dvojice Lukáš Jasanský – Martin Polák právě i Michal Kalhous.

Miloslav Stibor (1927–2011) gilt als bedeutende Persönlichkeit und Klassiker der tschechischen Nachkriegsfotografie im Bereich Akt und Porträt. Sein Name ist eng mit der Základní umělecká škola in Olomouc verbunden, die er in den fünfziger Jahren gründete, und er wird in vielen Büchern und Ausstellungen zur Geschichte der tschechischen Fotografie erwähnt. Während seines Lebens bereitete er über 140 eigene Ausstellungen vor. Als Pädagoge war er seit der Mitte der fünfziger Jahre im Bereich Fotografie tätig. Seine ausgeklügelte Lehrmethodik, kombiniert mit praktischen Ansätzen, wurde zum Vorbild für die Fotografieausbildung an anderen Volksschulen im ganzen Land. Sein Buch „Fotografie für die Volksschulen der Kunst“ wurde von Amateuren und Profis bis zum Aufkommen der digitalen Fotografie aktiv genutzt.

Vladimír Birgus (*1954) patří už dlouho k významným osobnostem české i evropské fotografie. V této oblasti zastává hned několik náročných rolí. Od fotografa a publicisty až po historika fotografie a pedagoga. S jeho jménem je spjata řada reprezentativních projektů, především souhrnné expozice a knihy Moderní krása – Česká fotografická avantgarda 1918–1948 a Česká fotografie 20. století, které zásadním způsobem pomohly prosadit dílo řady českých fotografů v zahraničním kontextu. V minulosti zhodnotil také tvorbu Františka Drtikola, Jaroslava Rösslera či Eugena Wiškovského. Jako fotograf dosáhl mezinárodního renomé, má za sebou desítky domácích i zahraničních vystoupení a jeho tvorba je zastoupena v řadě významných sbírek. Od konce sedmdesátých let systematicky rozšiřuje cyklus fotografií Cosi nevyslovitelného, ve kterém organicky propojuje prvky sociologického dokumentu se subjektivním pohledem. Své fotografie navíc obohacuje o řadu vizuálních metafor a znaků, jejichž psychologický a emotivní význam podtrhuje symbolicky použitou barevností fotografie. Existenciální a dramatické scény z jeho fotografií se odehrávají v ulicích velkých evropských měst na pozadí obyčejných dnů a pomalu proudících dějin.

Karel Kašpařík (1899–1968), výrazná osobnost české meziválečné fotografie třicátých let 20. století. Kašpařík, mj. člen Českého klubu fotografů amatérů v Olomouci se ve své tvorbě zaměřoval na sociální dokumentární fotografii, experimentální a avantgardní fotografii. Kniha v textové a obrazové části čerpá z bohatého archivního fondu autora, uloženého ve fotografické sbírce v Muzeu umění Olomouc.

Petr Zatloukal (*1956 ), dlouholetý vedoucí fotografického ateliéru na PdF UP v Olomouc, absolvent fotografické speciálky, kterou na Lidové škole umění v Olomouci vedl fotograf Miloslav Stibor (1927–2011), a Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů v Praze. Jeho tvorbu výrazně ovlivnilo setkání s divadelním fotografem Jaroslavem Krejčím (1929–2006), který ve fotografické tvorbě prosazoval osobitost, vlastní přístup, tajemství. Mírná dekadence a surreálný nádech, to jsou typické znaky dosud nepublikovaných fotografií Petra Zatloukala z 80. a 90. let minulého století.