Giancarlo Carlotti Bücher

Monografie se zabývá jedním ze symbolů japonské kulturní tradice - fenoménem gejši; jednak z pohledu historie, především však současným vnímáním daného jevu. Autorka nastavuje zrcadlo květinovému a jívovému světu japonských gejš. Formou zasvěceného vyprávění nás uvádí do čtvrtí Kjóta a Tokia, jejichž krásu dříve zvěčnili mistři dřevořezu, a kde dodnes gejši žijí. Jejich blyštivý a zdánlivě poetický svět má však i svou odvrácenou tvář, jehož obsahem je především služba, ponížení a neuvěřitelná dřina, byť skrytá za literárním salonem. Tak se v jednotlivých kapitolách setkáváme s osudy slavných gejš, které vynikly v mnoha oborech umění. Rovněž tak s obřady a zvyky, které dosud platí, a to i ve světě neonů, včetně užívané specifické terminologie.

Mitten in einer stürmischen Sommernacht erreicht die 17-jährige Noreen das kleine Städtchen Pembina Lake – im Truck ihres Exfreundes, mit einer Hand voll gestohlener Dollar, einem Baby im Bauch und einem riesigen Schmerz im Herzen. Das schreit förmlich nach Ärger! Lynda, Inhaberin des Cafés am Ort und allein erziehende Mutter, bemerkt sofort, dass das junge Mädchen in Schwierigkeiten steckt und bietet ihm Unterschlupf an – und der Ärger kommt prompt. Um es kurz zu machen: Im null Komma nichts tötet Noreen fast den Hund von Lindas Sohn, brennt ein Sommerhaus praktisch nieder und verwandelt das Café in eine Ruine, als sie ein bisschen renovieren möchte. Aber das ist noch nicht alles: Auch das Leben derer, die ihr begegnen, wirbelt sie durcheinander und zwingt sie, einen neuen Blick auf ihr eigenes Leben zu werfen. Am Ende begreift Noreen sogar etwas über sich selbst: Als ihr Blick sich auf die erwachsenen Überlebenden um sie herum richtet, beginnt sie zu verstehen, dass man schreckliche Fehler machen, aber auch heilen kann – sich und andere. Doch das ist erst das erste Stück eines langen Weges.