Naďa Johanisová Bücher

Jak by vypadala ekonomie, které by skutečně záleželo na lidech a přírodě? Tato klasická kniha E.F. Schumachera, britského ekonoma německého původu, klade otázky za pohodlné pravdy, které jsme přijali bez hlubšího zamyšlení. Je ekonomie objektivní vědou, nebo vychází z nepřiznaných hodnot, které ovlivňují naše morální cítění? Jak by se ekonomické myšlení proměnilo, kdyby vycházelo z hodnot buddhismu nebo křesťanství? Je ekonomický růst slučitelný s dlouhodobým přežitím civilizace? Je to, co zažíváme v posledních sto letech, skutečně pokrok? Jaký je význam zahraniční pomoci pro země globálního Jihu? Je způsob, jakým člověk nakládá s přírodou, násilím, a jak přispívá současné ekonomické myšlení k tomuto násilí? Je běžná firma zaměřená pouze na zisk součástí problému? Schumacher nadhazuje tyto otázky s lehkostí a nabízí překvapivé odpovědi. Jeho dílo není vědecké, ale spíše sérií provokativních polemik s převládajícími narativy. Kniha, vydaná poprvé v roce 1973, je stále aktuální v kontextu rostoucích pochybností o směřování západní civilizace. Zůstává realistická, dýchá nadějí a oslovuje nejen hlavu, ale i srdce.

Autorka v neobyčejně čtivé knize představila 24 světových a českých osobností, které se svým vkladem navždy zapsali do dějin ekonomie. Bohužel, hlavní proud světové ekonomie nedostatečně oceňoval přínosy většiny zmiňovaných, myšlenky řady z nich jsou náhle oprašovány až v souvislosti se světovou krizí, kdy řada letitých „pravd“ ekonomie najednou selhala. Seznamte se se zajímavými životními osudy i ekonomickým uvažováním takových osobností, jako byli Máhatmá Gándhí, Gilbert Keith Chesterton, Karel Marx, Ladislav Feierabend, John Ruskin, Vandana Shiva, Ivan Illich, František Cyril Kampelík a další. Poznejme, co to jsou „kampeličky“, jak fungují alternativní měny, mikroúvěry bangladéšským ženám, bezúročné peníze, všemožné druhy družstev a další nesmírně zajímavé záležitosti.

Podtitul: Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku Kniha se zaměřuje na alternativní, přírodě blízké ekonomické modely a nabízí příklady jejich úspěšného fungování. Čtivý text, obohacený o vtipy humoristy, přináší pohled na šetrnější způsoby organizace lidské společnosti, které mohou přispět k prevenci ekologické krize. Autorka nás provádí světem alternativní ekonomie, která vznikla z iniciativ občanské společnosti. Zjistíme, jak operují etické banky, kampeličky a spotřební družstva, a odhalíme skryté aspekty hypermarketů a úbytek života v některých venkovských oblastech. Texty původně vycházely jako seriál v časopise Sedmá generace Hnutí Duha. V předmluvě Táni Fišerové se dozvídáme, jak ji příspěvky Naďi Johanisové zaujaly a otevřely nové perspektivy. Autorka analyzuje proměny místních komunit a nabízí řešení pro kvalitní život, čímž poskytuje naději na změnu. Kniha je cenným zdrojem inspirace pro ty, kteří hledají alternativy k současným problémům, jako je nezaměstnanost a vylidňování venkova. Je to poklad pro každého, kdo chce aktivně měnit svou situaci a hledá cesty ven z obtížných podmínek.

John Ruskin, jeden z nejvýznamnějších britských uměleckých kritiků, význačný akvarelista, sociální i ekonomický vizionář a reformátor, byl současně jedním z nejvýraznějších obdivovatelů a milovníků přírody, především té velehorské. Tři autoři představují a kriticky analyzují Ruskinovy ideje spojené s přírodou v rovině filosofické, estetické a umělecko-kritické, sociálně-ekonomické a environmentální. Texty zkoumají jak Ruskinovy představy o vývoji světa a přírody, tak jeho teze o umění zobrazujícím přírodu, stejně jako podrobnou estetiku přírodních objektů. Část knihy se zaměřuje i na Ruskinovu tvrdou kritiku liberální ekonomie a industrializace jako ničitelů krajiny.

Das Prinzip des »Größer, Schneller, Mehr« ist am Ende. Die Natur ächzt unter der Ausbeutung ihrer Ressourcen, eine überentwickelte Technik und eine entfesselte Wirtschaft stoßen immer öfter an ihre Grenzen. Zu einer Zeit, in der die Gesellschaft noch unreflektiert der Religion des »industriellen Gigantismus« anhing, hat Ernst F. Schumacher die heutige Systemkrise bereits vorausgeahnt. Mit seiner Vision einer humanen Technologie, die einen geringeren Fußabdruck hinterlässt und den Menschen ein Höchstmaß an selbstbestimmten Tätigkeiten erlaubt, hat er viel von dem vorweggenommen, was wir heute unter nachhaltiger Entwicklung verstehen. »Small is beautiful« ist daher aktueller denn je, ein perfekter Wegweiser in eine Welt, in der die Wirtschaft dem Menschen dient und nicht umgekehrt.

Tato studie si klade za cíl nejprve souborně představit několik kritických pohledů na hodnotové podhoubí a metodologická omezení ekonomie středního proudu, resp. ekonomie neoklasické syntézy. V další části se zaměřuje na historické kořeny, nedávný vývoj a současná napětí v rámci relativně nového směru ekologická ekonomie, kterýusiluje o sebeidentifikaci ve vztahu ke středoproudé, resp. environmentální ekonomii a dalším oborům. Soustředí se přitom na úsilí části obce ekologických ekonomů nalézt vlastní koherentní paradigma v rámci tzv. sociálně ekologické ekonomie. Poslední část textu rozebírá otázku komunitní správy přírodních zdrojů a srovnává kritiky Hardinovy tragédie občiny z pohledu institucionální ekonomie, ekologické ekonomie a některých radikálních odpůrců středoproudého rozvojového diskursu.

V sedmnácti krátkých kapitolách, napsaných čtivou a srozumitelnou formou, jsou městské zahrádky a zahrádkářské osady přiblíženy ze sociální perspektivy, je diskutována jejich funkce při zásobování potravinami i pozice v územních plánech obcí. Kniha nezapomíná na environmentální rozměry zahrádek a jejich důležitou roli v adaptaci na změnu klimatu, ani na další aktuální témata, která rezonují v současné společnosti. Na knize se podílelo devatenáct autorek a autorů, včetně zástupců Sociologického ústavu AV ČR. Vedle odborníků z akademické sféry zde najdeme i zahrádkářské praktiky a funkcionáře.